Děkuji za slovo. Dovolte mi, vážené kolegyně, vážení kolegové, abych také přispěl trochou tady k tomu zákonu, protože si myslím, že zemědělská politika je velmi důležitá nejenom z hlediska ekonomického, společenského, zemědělského, ale ze všech ostatních dalších věcí a týká se mnoha lidí v České republice. Jsem rád, že tato debata v Poslanecké sněmovně začala a že se možná nedostaneme k tomu konci, jak předkládá tento zákon, ale někdy začít musíme. Protože ta koronavirová krize nám ukázala, jaký je to problém. Jaký je to problém v potravinové soběstačnosti, kde pořád, neustále, a to snad pan ministr potvrdí, že v některých komoditách nám prostě ta potravinová soběstačnost neustále klesá, a my jsme čím dál víc závislí na jiných zemích.

A to je vlastně jenom ta koronavirová krize, která trvá několik měsíců a vidíte, jak nám začínají stoupat ceny, protože ty potraviny prostě nejsou. Představte si, kdyby se zastavily potravinové fabriky v České republice, různě v Evropě, tak nevím, jak na tom budeme. Vzpomeňte si jenom na případ, kdy Německo zastavilo roušky na hranicích, aby se nemohly dostat do České republiky, protože je potřebovali sami Němci. Stejnou situaci můžeme čekat například i v potravinách.

Takže mluvit o potravinové soběstačnosti stejně jako o dalších soběstačnostech, o potravinové bezpečnosti dokonce bych řekl, stejně jako o lékové bezpečnosti, abychom nemuseli stát někde ve frontě v Číně nebo v Indii na Paralen, si myslím, že je dnes velmi důležité. A tato nedávná skutečnost opodstatňuje ten návrh zákona, který zde dnes projednáváme.

Dovolte ještě, abych se vrátil k několika dalším věcem. Dvojí kvalita potravin. Bylo to velké téma, dneska to velké téma skončilo. Evropská unie a státy Evropské unie - hlavně ty velké - dělají, že to téma neexistuje. A já tvrdím, že pořád tady jíme potraviny na daleko nižší úrovni, zdravotnické, zemědělské, jakékoliv jiné, než se prodávají v západní Evropě. Je potřeba s tím něco dělat.

Já jsem to už říkal. Potkal jsem se s jedním člověkem, který žije ve Švýcarsku a zeptal jsem se ho, jestli si dá se mnou Colu. A on říkal, že ne, protože oni tam mají cukr a my kukuřičný sirup, že ne. Takže prostě i ti lidé v té západní Evropě si uvědomují, že ten rozdíl v těch potravinách je. A z toho důvodu si myslím, že bychom s tím měli něco dělat.