Církev, která od počátku vyjadřovala pramalou ochotu k ústupkům, a naopak se dlouhodobě prezentuje spíše zájmem o množství restituovaného majetku než o počet svých příznivců, tak jasně ukázala, že o její renomé ve společnosti jí moc, (pokud vůbec), nejde....

Vskutku velkolepé vyrovnání státu s církvemi, které nemá v Evropě obdoby, je tak neodolatelným lákadlem, že jde veškerá soudnost stranou. Opravdu si nemyslím, že by k žádnému narovnání dojít nemělo: dlouhodobě přehlížená záležitost majetkového vyrovnání s církvemi zcela jistě určité řešení vyžadovala, nicméně podoba, která byla u nás „zvolena“ - navíc proti vůli naprosté většiny společnosti - je opravdu poněkud absurdní. Srovnáme-li, v jakém režimu financování církve fungují u nás a v jiných státech Evropské unie, musíme konstatovat, že co do objemu vydávaného církevního majetku  je Česká republika opravdovou jedničkou a např. silně katolické Polsko doslova bledne závistí.

A to už zde vůbec nemluvím o podmínkách fungování církve např. v Irsku, kde jsou církve zcela bez příspěvků státu a fungují pouze z vlastních a vybraných prostředků. Zajímavým příkladem přístupu státu k církvím pak může být Francie. Tamní Národní shromáždění totiž svým dekretem z 2.listopadu 1789 rozhodlo o zestátnění veškerého církevního majetku a jeho následném prodeji za účelem vyrovnání státního deficitu. Stát poté zrušil rozpočtovou položku pro církve a ukončil tak vyplácení duchovních a všechny ostatní subvence z veřejných prostředků. Jen připomínám, že hovoříme o roce1905!  Současná reformovaná francouzská církev tak čerpá své prostředky zejména z darů věřících.

Sousední Rakousko zase zavedlo zákon o církevním příspěvku 1.května 1939. Od tohoto data jsou tak všichni plnoletí příslušníci církví povinni platit příspěvky nezávisle na tom, zda od církve požadují nějaké služby. V Německu zase přibližně 80% příjmů církevního rozpočtu vychází z výnosů církevní daně, kterou jsou povinni platit členové příslušné církve. Kdo chce být zproštěn povinnosti platit církevní daň, může z církve vystoupit. Výše církevní daně se pohybuje mezi  8-9%  daně ze mzdy, nebo daně z příjmu. Tuto daň vybírá stát a za tuto službu platí církve státu jako náhradu 3-5% z výnosů této daně.