Vážený pane předsedající, vážené paní ministryně, paní poslankyně, páni poslanci, já si nejdříve, a byla jsem velmi trpělivá přes faktické připomínky, dovolím na některé zareagovat a potom budu trošku obecnější, protože jsme v prvním čtení.

Samozřejmě chci podpořit tento návrh zákona a chce se mi říct "Heuréka, konečně máme na stole vládní návrh." Nejdříve tedy, prostřednictvím pana předsedajícího, přece jenom repliky na to, co tady zaznělo především od představitelů pravice, tedy ODS a TOP 09. Víte, já jsem asi byla hodně naivní, když jsem si myslela, že společnost, stát by měl děti podporovat všemi způsoby, kterými to jde, protože chce-li společnost přežít, tak prostě bez dětí to nejde. A teď tady poslouchám všechno jiné, milión šest výhrad, proč se o děti vlastně nemáme postarat. Byly tady repliky, že máme řešit více vymahatelnost práva. No, samozřejmě, jenomže než toto asi vyřešíme, a nevím, proč to tedy řešeno ještě nebylo, tak ty děti vyrostou. A ty děti jedí teď, ty děti potřebují podpořit ve své zájmové činnosti. Maminky, které na ně zůstávají samy, uvádí, že nemají na to, aby dětem koupily zeleninu a ovoce. To jsou skutečně příběhy, které jsou velmi a velmi smutné. (V sále je velký hluk a neklid!)