Grospič (KSČM): Myslím, že návrh samotné transkripce je špatný

Děkuji, pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové,

ukazuje se v diskuzi, že státní zastupitelství a jeho postavení bez ohledu na kauzu, která tady rezonuje a jíž se část kolegů poslanců a politických stran a hnutí a různých občanských aktivit, třeba Rekonstrukce státu, Milion chvilek, se snaží vyvzdorovat v České republice je velké téma a je také potřeba říci pro ty, kteří jsou pamětníky ve Sněmovně, že nejednou už byl téměř před schválením nebo před předložením návrh zákona, který by novelizoval nebo zcela jinak pojímal postavení státních zástupců, ale nikdy nedošel v podstatě průchodu touto Poslaneckou sněmovnou a rozděloval názory nejen politicky, ale i myslím si, a to je podstatné říct, věcně a odborně.

Návrh, který tady dneska máme, má za sebou už poměrně dlouhý osud v Poslanecké sněmovně a my jako Komunistická strana Čech a Moravy jsme se k němu příliš nehlásili, a to z jednoduchých důvodů. Předkládaný vládní návrh implementuje do našeho právního řádu předpisy EU s cílem řešit, a to nikdo nezpochybňuje, postavení státních zástupců, kteří budou jmenováni do funkce evropského žalobce, evropských pověřených žalobců a chce jim umožnit řádný výkon jejich činnosti v rámci trestního řízení. V souvislosti s tím se předpokládá, že jim bude umožněno nahlížení do rejstříků, registrů, evidencí, databází a seznamů, a to za účelem získávání potřebných informací, a to ve stejném rozsahu a stejným způsobem, jako je získávání státní zástupce pro účely trestního řízení s nadřazeným postavení. To je podstatné vnímat. A součástí navrhovaných změn je i požadavek, aby v centrální evidenci stíhaných osob, jejímž správcem je Nejvyšší státní zastupitelství, byly zpracovány i určité kategorie osobních údajů, které jsou vedeny daným úřadem ze spisů, a jde o to, aby tyto centrální evidence stíhaných osob byly úplné a poskytly komplexní obraz o trestních řízeních vedených v České republice a zejména, aby shromažďovaly a nahlížení do nich, jež by byly tedy v souladu s citovanými předpisy EU, ale aby také samozřejmě se nekřížily s tzv. GDPR. Ale je zřejmé, že úřad bude tedy plnit úlohu před příslušnými vnitrostátními soudy, včetně řízení o mimořádných opravných prostředcích, a to je závažný problém, přičemž je stanoven systém sdílení pravomocí mezi úřadem a vnitrostátními orgány, ale nadřazují se orgány EU nad suverenitu a působnost České republiky v otázce trestního posuzování, a to i nad mezinárodní dvoustranné, bilaterální dohody, a to na základě evokačního práva úřadu, tj. převedení právního případu přímo úřadu, a tedy bude v zásadě platit, že pokud se úřad rozhodne svou pravomoc vykonat, je tím dána překážka, aby se příslušné vnitrostátní orgány zabývaly a vedly trestní stíhání pro týž skutek a vnitrostátní právo se pouze použije v rozsahu, ve kterém není daná věc upravena. To vyplývá z nařízení Rady EU 2017/1939. A co je podstatné, že v případě, že se případ řídí vnitrostátním právem i citovaným nařízením EU, má vždycky toto nařízení, čili Evropská unie, přednost. Postavení státních zástupců tedy a vůbec státu České republiky a ochrana českých občanů se plně vkládá do rukou - v tom navrhovaném výčtu - jiného orgánu, tedy EU. A z tohoto pohledu si myslím, že to je věc nesmírně vážná, diskutabilní a neměli bychom být příliš z ní nadšení tím, že jsme součástí evropskounijního establishmentu, že i v tomto případě musí ČR vyhovět těmto věcem, byť chápu, že předchozí vlády se k tomu zavázaly a máme povinnost transkripce do právního řádu.

Já bych tady chtěl ještě upozornit na jednu věc, která se tady cituje v souvislosti s těmi politickými kauzami, které tady běží, a řekl bych, že mně třeba vadí, tak jak se tady bavíme o postavení státních zástupců, to, jak se oni zhostili některých politických kauz, kdy by měli být zárukou nestrannosti, odpovědnosti, být si vědomi, jak probíhá a za jakých pravidel trestní řízení, a přitom někteří z nich komentují tyto věci veřejně, přitom tyto věci veřejně komentuje a sdílí určité obavy nebo rozpoložení jejich stavovská organizace Unie státních zástupců, která k tomu vůbec není oprávněna a naopak by měla vést státní zástupce a své členy k tomu, aby dodržovali předpisy, tj. zákon o státním zastupitelství, Ústavu ČR, právní řád, trestní zákon, trestní řád. Čili tyto věci jsou na hluboké zamyšlení a možná, že ne až tak opačně to, co se sem předkládá, že s touto změnou, kdy se vzdá Česká republika části suverenity, musíme také nutně přijmout garanci a záruku, že vláda nebude zasahovat nijak do státních zastupitelství. Tady bych chtěl říci, že postavení státních zástupců je upraveno v Ústavě ČR, pro ty, kteří si to neuvědomují, v hlavě třetí, kde se jasně říká, a má název tato hlava, že se jedná o pojednání moci výkonné a patří do oddílu vlády, která začíná článkem 67 a končím článkem 68, kde se říká: Státní zastupitelství zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení, vykonává i další úkony, stanoví-li tak zákon. A v odstavci 2: Postavení a působnost státního zastupitelství stanoví zákon. Tak samozřejmě činí zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, které v úvodní preambuli v § 1 obecná ustanovení toto rozvádí, ale chová se samozřejmě v souladu s ústavou, to znamená, bere státní zastupitelství jako součást moci výkonné, to znamená součást, která zastupuje veřejnou žalobu a zastupuje ji primárně za ústřední orgán moci výkonné a státní správy, tedy za vládu.

Jinak bych chtěl podotknout, že jakékoliv úpravy, a rozumím tomu, že to je otázka diskuze, postavení moci, pravomoci vlády musí být podvázány tomu, že primárně zastupuje právě veřejnou žalobu státní zastupitelství. Nemůže vláda být nečinná a čekat jenom na určitý moment porušení předpisů nebo uběhnutí lhůty, na kterou jsou státní zástupci jmenováni. To si myslím, že by si žádalo přehodnocení ústavy, byť je takový koncept možný, ale pak si myslím, že to chce široký politický konsenzus, a nemůže se dít to, co se kolikrát děje, kdy pod nějakým veřejným tlakem se rychle přijme nějaká změna, například přímá volba prezidenta, aniž se upraví ústava, a pak z toho má kdejaký ústavní právník, kdejaká politická strana podle toho, na čí straně momentálně stojí, hlavu zamotanou.

Z hlediska ústavního začlenění státních zastupitelství v členských státech EU je potřeba rozlišovat tři zhruba skupiny, plus minus, pojetí tohoto začlenění. V jednom případě státní zastupitelství se pojednává o soudní moci a státy takového ústavního zastoupení jsou například Belgie, Francie, Itálie, Nizozemí, Portugalsko, Řecko a Španělsko. Druhou možností je pojmout postavení státního zastupitelství sui generis jako samostatný orgán. Třeba se k tomu dopracujeme v České republice. - Irsko, Švédsko. Ale také poslední možností je, že státní zastupitelství vůbec není upraveno ústavě - například v Dánsku, Finsku, Lucembursku, Německu, ale i v sousedním Rakousku nebo Velké Británii, ale co je podstatné, velice často se stává, že nejvyšší státního zástupce je v postavení jednoho z náměstků Ministerstva spravedlnosti nebo příslušného daného ústředního orgánu státní správy.

Já si myslím, že ten návrh samotné transkripce je špatný, že znehodnocuje postavení České republiky v rámci EU a pozměňovací návrhy, které tady načítají kolegové, třeba Piráti, pro něž má část z vás silné mínění, si myslím, že byť by mohly mít relativní pointu, jsou na širokou diskuzi, nikoliv na unáhlené přilepení k tomuto návrhu zákona. Komunistická strana Čech a Moravy tento návrh zákona nepodpoří bez ohledu na to, jaké pozměňovací návrhy k zákonu přijdou.

Děkuji za pozornost.