Aby bylo jasno: Zásadně přepracovat stávající stavební zákon je nutnost. To, že je Česká republika v délce vyřízení stavebního povolení na 157 místě ze 190 zemí na světě a lepší jsou i v Kamerunu, až na výjimky, nikoho těšit nemůže. Je veřejným tajemstvím, že mezi některými stavebníky platí, že než by podstupovali martýrium legálního stavebního povolení, tak raději postaví a projdou si procesem dodatečné kolaudace. A světe div se, naprosté většině z nich to projde. Také se poměrně často stává, že se do procesu povolování staveb zapojují zcela účelové vyděračské pseudoekospolky či najaté právní kanceláře, číhající na kdejakou procesní chybu. A čím složitější zákon – tím více rizika procesních chyb.  Relativně triviální změny územních plánů zaberou obcím 2 i více let a infrastrukturální či veřejně prospěšné projekty pak stojí. Stavební řízení je tedy nezbytné zjednodušit i zrychlit.

Bohužel však musím konstatovat, že současná podoba návrhu nového stavebního zákona jde, lidově řečeno, „z extrému do extrému“. Zákon je ušit horkou jehlou, mám pocit, že jediným kritériem je vše zrychlit, ale skoro za každou cenu a bez analýzy dopadů a rizik.