Holomčík (Piráti): Tato potenciální těžba s velkou pravděpodobností ohrozí kvalitu vod v tom jímacím území

7. 11. 2019 11:17

Interpelace na 35. schůzi Poslanecké sněmovny 7. listopadu 2019 na ministra Brabce ve věci postupu Ministerstva životního prostředí v případu povolování těžby štěrkopísku v okrese Hodonín, nebo na jihu Moravy.

Holomčík (Piráti): Tato potenciální těžba s velkou pravděpodobností ohrozí kvalitu vod v tom jímacím území
Foto: Piráti
Popisek: Radek Holomčík
reklama

Děkuji. Já jsem na začátku měsíce srpna tohoto roku poslal panu ministru Brabcovi písemnou interpelaci ve věci postupu Ministerstva životního prostředí v případu povolování těžby štěrkopísku v okrese Hodonín, nebo na jihu Moravy. Je to věc, které se věnuji dlouhodobě a shledávám v postupu nejen Ministerstva životního prostředí - budu o tom hovořit - řadu nedostatků.

Jenom pro shrnutí, abyste věděli, o co se přesně jedná. Mezi obcemi Moravský Písek a Uherský Ostroh na jihu Moravy, na pomezí Jihomoravského a Zlínského kraje, se už nějakých 12 let, možná je to o něco dýl, jedná o povolení těžby štěrkopísku. Na tom by nebylo nic zvláštního, ani bychom se o tam tady asi nebavili, kdyby ten potenciální dobývací prostor nebyl jen několik set metrů od jímacího zařízení Bzenec-komplex, což je naprosto strategický zdroj pitné vody pro téměř 140 tisíc lidí v 57 obcích v jednom z nejsušších regionů této země.

Já začnu trošku odlehčeně. Jak se ta věc táhne a byly dvě slyšení v Senátu, tak se objevují různé spekulace. A některé z těch spekulací se týkají i nějaké motivace lidí - mě, paní - a teď už bývalé - starostky Moravského Písku paní Habartové, která se v tomhle dlouhodobě angažuje, ale i třeba vodáren Hodonín, které se také v této věci dlouhodobě angažují, protože se jedná o vodu, kterou právě tato společnost dodává občanům. Tak se objevují spekulace o motivaci, proč to vlastně děláme. Já vám ukážu tady tuto věc. (Ukazuje láhev s kalnou vodou.) Na závěru svého vystoupení ji dám panu ministrovi jako takový prezent. Tohleto je ta naše motivace.

Podle dat informací, které máme k dispozici, totiž hrozí, že nám takováhle břečka poteče z vodu v kuchyni, do sklenice, když se budete chtít napít, tak vám dáme takovouhle vodu. Trošičku mi to připomíná tu scénu ze seriálu Simpsonovi, kde když se ptali na to, jestli ve Springfieldu teče pitná voda, tak jim bylo odpovězeno básní: Když je hnědá, můžeš pít, když je černá, může hnít. Já bych se hrozně nerad tady takovouhle báseň učil, resp. ji používal v praxi. Takže to je na úvod.

Já jsem tuto interpelaci, jak už jsem říkal, podával v srpnu tohoto roku a chviličku před tím, přestože jsme to zaznamenali až potom, se do případu vložila i Kancelář veřejné ochránkyně práv, která na konci července tohoto roku zveřejnila zprávu o šetření z vlastní iniciativy o postupu úřadů právě v této věci.

Tedy abych byl korektní, tak nebudu hovořit jenom o postupu Ministerstva životního prostředí, ale i o postupu dalších orgánů, na které Ministerstvo životního prostředí nemá vliv.

Já to nebudu číst celé, má to asi 16 stran, ta zjištění paní ombudsmanky ve vztahu k postupu úřadů by se dala shrnout dvěma slovy - všechno špatně. Ale já přečtu jenom závěry, které jsou zde shrnuty.

Takže: Shrnutí závěrů. V říjnu 2018 jsem rozhodla zahájit šetření problematiky z vlastní iniciativy podle § 9 písm. d) zákona o veřejném ochránci práv. Šetření jsem zaměřila primárně na následující problémové okruhy: účast všech skutečně dotčených subjektů úřadů na řízení, problém přesahu do dvou krajů dotčených samospráv a prostor pro jejich slyšení v dosavadním průběhu projednávaného záměru, a bod 2 - rozpory v dosud shromážděných podkladech ohledně možnosti realizace záměrů, riziko kontaminace pitné vody a soulad s cíli a záměry územního plánování včetně zohlednění šetrného přístupu k využívání surovinových zdrojů, tedy koncepčnost těžby.

Nedostatky jsem shledala v postupech Obvodního báňského úřadu pro území krajů Jihomoravského a Zlínského, Krajského úřadu Zlínského kraje a orgánů ochrany veřejného zdraví, Ministerstva zdravotnictví a krajské hygienické stanice Zlínského kraje. Tyto úřady především svými postupy významně přispěly k nezákonnému vyloučení úřadů Jihomoravského kraje z řízení o stanovení dobývacího prostoru Uherský Ostroh. Záměr je přitom situován těsně při hranici s Jihomoravským krajem, kam primárně mohou směřovat klíčové potenciální nepříznivé důsledky jeho realizace, mimo jiné ohrožení vodního zdroje Bzenec komplex.

V řízení Obvodního báňského úřadu o stanovení dobývacího prostoru chybí závazné stanovisko Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje jako dotčeného orgánu na úseku ochrany veřejného zdraví, což činí nezákonným rozhodnutí Obvodního báňského úřadu. Dále jsem dospěla k závěru, že záměr těžby podléhá souhlasu vodoprávního úřadu, zvláště když rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru je podle horního zákona ekvivalentem územního rozhodování. Podstatný je bezpochyby i soulad záměru s územně plánovacími hledisky, kde zase chybí souhlasné závazné stanovisko orgánů územního plánování. Spornou se jeví i výjimka z chráněné oblasti přirozené akumulace vod udělená Ministerstvem životního prostředí, kde se předpokládá předchozí souhlas vlády, který podle dostupných informací doposud dán nebyl. V řízení o stanovení dobývacího prostoru Uherský Ostroh vedeném Obvodním báňským úřadem tak nebyl dán prostor k ochraně veřejných zájmů v podobě garantované právním řádem, tedy absence nezbytných souhlasných závazných stanovisek, souhlasů či výjimek, jež by teprve umožňovaly záměr odsouhlasit.

Za závažný nedostatek v postupu úřadů považuji rovněž jejich dosavadní faktickou rezignaci na zásadu předběžné opatrnosti, potřebu těžby zdůvodňují vágně, bez potřebného pečlivého vážení rizikovosti těžby v lokalitě a ve spojení s možnostmi využití jiných ložisek. Klimatický vývoj posledních let si žádá upřednostnění zájmů na ochraně pozemní vody, proto nelze než upřednostnit řešení spočívající ve využití ložisek, jež nepředstavuje potenciální ohrožení strategického veřejného zájmu. K tomu dle mého přesvědčení měly dospět již všechny přípravné procedury dotýkající se záměru v podobě projednávaných politik a územně plánovacích dokumentací či procesů hodnocení vlivu na životní prostředí.

Úřady pak u záměru zjevně přesahujícího svými vlivy hranice kraje nemohou vycházet pouze z koncepčních materiálů jednoho kraje. Dosavadní postup veřejné správy včetně výsledků samotné procedury EIA Ministerstva životního prostředí považuji za nedostatečný. Proces EIA Ministerstva životního prostředí k záměru završený závažným stanoviskem, konkrétně se jednalo o souhlasné stanovisko ze dne 9. března 2015, souhlasné závazné stanovisko k ověření souladu ze dne 26. října roku 2015, souhlasné závazné stanovisko k ověření změn ze dne 10. května 2018, tyto tvoří základní výchozí platformu, do níž se musí promítnout princip předběžné opatrnosti mimo jiné už proto, že to může ušetřit množství dalších procesních postupů.

Nebudu to číst dále, jenom pro vysvětlení, proč je tam zmiňována Krajská hygienická správa (stanice?), bych uvedl to, že v minulosti se k procesu vyjadřovala Krajská hygienická správa (stanice?) Jihomoravského kraje, na jehož území ten zdroj vody leží. Tato správa (stanice?) vydala negativní stanovisko, načež Ministerstvo zdravotnictví ještě v Sobotkově vládě zareagovalo tak, že prostě toto rozhodnutí zrušilo, Krajské hygienické správě (stanice?) Jihomoravského kraje tuto pravomoc sebralo a dalo ji Krajské hygienické správě (stanice?) Zlínského kraje, která naprosto logicky nemohla rozhodnout jinak, než že dala souhlasné stanovisko. Ale toto panu ministru Brabcovi nevyčítám.

Když jsem posílal tu informaci, tak jsem v ní položil panu ministrovi devět otázek, které se týkají tohoto případu. Já vlastně v této své interpelaci budu rozebírat dotaz č. 3, to je, jakým způsobem Ministerstvo životního prostředí zohlednilo princip předběžné opatrnosti do svých stanovisek.

Teď k samotnému udělení, nebo souhlasu z hlediska EIA. Dne 8. září 2017 obdrželo Ministerstvo životního prostředí na vlastní dotaz odpověď od České geologické služby. Ministerstvo se tehdy ptalo na dvě věci. Obsahuje dokumentace vlivů záměru na životní prostředí v části vyhodnocení vlivů záměru na povrchové a podzemní vody nějaké závažné nedostatky, pochybení při postupech zpracování či nepřípustné účelové zobecnění závěrů, nebo byla zpracována v dostatečné kvalitě a podrobnosti úměrné řešenému území. Otázka č. 2. Je záměr těžby štěrkopísků u Uherského Ostrohu akceptovatelný ve vztahu k jímajícímu území Bzenec komplex i s ohledem na existenci nových podkladů, a to za předpokladu realizace všech opatření k vyloučení a minimalizaci rizik, která jsou uvedena jako podmínky stanoviska EIA?

Co Česká geologická společnost, pardon, služba, odpověděla? Co se týče první otázky, často se tady v těch debatách o tomto případu bagatelizuje nějaké posouzení, které bylo provedeno firmou Progeo na žádost právě společnosti Vodovody a kanalizace Hodonín, ty závěry hovoří jednoznačně, že tato potenciální těžba může a s velkou pravděpodobností ohrozí kvalitu vod v tom jímacím území. K samotnému modelu, který bývá často bagatelizován, ta odpověď z České geologické služby byla: Aktuálně poskytnutá modelová hodnocení byla zpracována na základě objednávky VaK Hodonín, akciové společnosti, s cílem zhodnocení proudění podzemní vody v nivě Moravy, v širším okolí jímacího území Bzenec komplex a zvýšení celkového vztahu poznání lokality.

V průběhu hodnocení byla při uplatnění metodiky robustní kalibrace vytvořena sada alternativních modelů proudění podzemní vody v zájmové lokalitě, v nichž našla uplatnění historická i aktuální data i nově provedená měření. Na základě výsledků modelování byl stanoven průtok přes bilancovaný profil, který naznačuje význam proudění podzemní vody v ose hradišťského příkopu pro vodní zdroje Bzenec komplex. Za účelem verifikace modelového hodnocení je připravována simulace neustálených poměrů proudění podzemní vody, přičemž pozornost je věnována kontinuálnímu sběru dat v oblasti.

Tedy závěr České geologické služby byl ten, že studie společnosti PROGEO je nějakým způsobem relevantní a je potřeba ji brát v potaz. Zmiňuji tady tu studii nebo ten model z toho důvodu, že je vlastně jedním z hlavních materiálů, o který se opírá tvrzení, že ta EIA nebyla podána na základě relevantní nebo nebyla vyhotovena na základě relevantních dat.

K samotné EIA, to byla otázka číslo jedna, zda dokumentace vlivů záměrů na životní prostředí obsahuje nějaké závažné nedostatky, pochybení a tak dále. Část odpovědi České geologické služby je: V důsledku ne zcela přesně zadaných vstupních parametrů a nedostatečné kalibrace a validace matematického modelu došlo v hydrogeologické studii Popové z roku 2010 a 2012 k některým neadekvátním interpretacím, z nichž za závažné je možno z pohledu aktuálních znalostí roku 2017 označit zejména následující.

1. Realitě neodpovídající interpretace koryta Nové Moravy jako hydraulické bariéry mezi plánovanou štěrkovnou a jímacím územím Bzenec III sever, které leží na jeho druhém břehu. Starší pozorování i nová modelování však dokládají, že koryto Nové Moravy je proudem podzemní vody spíše podtékáno. V důsledku nesprávného stanovení hydraulické funkce Nové Moravy tak nemohlo být procesem EIA dostatečně identifikováno riziko, které plánovaná těžba štěrkopísků může představovat pro nejblíže ležící jímací území Bzenec III sever.

2. Velikost inkludovaných zdrojů z Nové Moravy je výrazně nadhodnocena. Z následujících posouzení i aktuálních modelových hodnocení však vyplývá, že při průměrném ročním odběru 150 litrů za sekundu v jímacím území Bzenec komplex je podíl infiltrované vody z Nové Moravy bilančně nevýznamný. Zejména v jarním období nedochází k dotaci kolektorů vodou z nové Moravy vůbec a celý její tok má funkci drenážní.

3. Z předchozího bodu plyne podhodnocení významu hydrogeologické struktury Hradišťského příkopu. V ose Hradišťského příkopu však přitéká v jímacím území Bzenec komplex bilančně významné množství podzemní vody ze směru projektované štěrkovny. Z hlediska kvalitativního ohrožení podzemní vody se hydrologická studie Popové zabývá v podstatě pouze riziky spojenými s odbouratelnými ropnými látkami. Rizika spojená s dalšími látkami, které byly v zájmovém území potvrzeny, například hnojiva, pesticidy, nebyla dosud hodnocena. Rovněž nebyla řešena problematika znečištění, které může vzhledem k pozici projektované štěrkovny v aktivní záplavové zóně přinést do těžebního jezera případná povodeň jak v průběhu těžby, tak kdykoliv po jejím ukončení. Výstupy matematického modelování v již skoro sedm, respektive pět let staré hydrologické studii Popové se poměrně významně liší od aktuálních modelových hodnocení, jejichž nejdůležitější závěry jsou uvedeny výše. Je potřeba konstatovat, že tato nová hodnocení se opírají o fundovaně zpracovaný matematický model, postavený na důkladné analýze všech dostupných dat, sběru nových terénních dat a v neposlední řadě na robustní kalibraci, čímž významně povyšují spolehlivost vyslovovaných prognóz.

A ten výstup České geologické služby, respektive závěr, který nějakým způsobem popisuje nebo zobecňuje ty dvě odpovědi, je následující. Význam území projektované štěrkovny pro vodní zdroj Bzenec komplex lze hodnotit na základě množství vody, které danou oblastí v(?) jímacím objektům protéká. V tomto konkrétním případě to představuje téměř polovinu jímaného množství podzemní vody. Případná otvírka štěrkovny v dobývacím prostoru Uherský Ostroh tak představuje nárůst počtu již existujících rizik a další ohrožení vodního zdroje Bzenec komplex. Vzhledem ke strategickému významu jímacího území Bzenec komplex pro značnou část Jihomoravského kraje je nezbytné jakékoliv negativní ovlivnění tohoto vodního zdroje zamýšlenou těžbou štěrkopísku a jejími důsledky jednoznačně vyloučit. Po prostudování dokumentace EIA a zejména hydrogeologické studie Popové, která je její přílohou, a po jejím porovnání s nejnovějšími výsledky modelových hodnocení provedených firmou PROGEO lze konstatovat, že plánovaná těžba štěrkopísku představuje pro jímací území Bzenec komplex reálné riziko, zejména z hlediska negativního ovlivnění kvality podzemních vod. Podmínky realizace záměru stanové v souhlasném závazném stanovisku Ministerstva životního prostředí ze dne 9. března 2015 nemohou z pohledu aktuálně dostupných znalostí tato rizika dostatečně eliminovat. Z výše uvedených důvodů nemůže Česká geologická služba ve smyslu předběžné opatrnosti označit záměr těžby štěrkopísků v dobývacím prostoru Uherský Ostroh z hydrologického hlediska jako akceptovatelný.

Ve věci udělování nebo posuzování před souhlasným stanoviskem EIA došlo k několika kuriózním situacím, které si určitě vyžádají samostatnou interpelaci. Zmínil bych dvě věci. Při vypracování se pracovalo s metodou analogie. Tedy podívám se na podobné příklady z okolí a pokud ty budou v pohodě, tak je to vlastně v pohodě, zjednodušeně řečeno. Rozporujeme celou řadu z těchto analogií, uvedu dvě.

Nedaleko od toho místa, od toho dobývacího prostoru, je to, tuším, 12 nebo 15 km směrem k obci Polešovice, probíhá podobná těžba. V rámci zpracovávání podkladů bylo posuzováno, zda tam také dochází k ovlivňování zdroje pitné vody, který podle podkladů má být nějakých 200, 300 metrů od toho dobývacího prostoru. Ale tam ve skutečnosti žádný zdroj pitné vody není. Nejbližší je vzdálen více než tři kilometry.

Druhá věc, se kterou se pracovalo, tak je již existující jezero jižně od toho jímacího zařízení. Nebylo řečeno, tak tady vám to nevadí a potenciální druhé jezero, které by bylo severovýchodně, tak vám vadí? Jenomže ve skutečnosti je to tak, že to existující jezero je prostě vodohospodáři považováno za reálné riziko, ať už z hlediska kvality vody, tak kvality sedimentu, který je na dně toho jezera. To jezero vzniklo v roce 1992. Právě z důvodu ochrany těchto zdrojů vody byla na tom daném místě ukončena těžba, aby nedocházelo k ohrožení. Takže my jedno riziko vyřešíme tak, že přidáme další. To je skutečně zajímavý postup.

Proč jsem zmiňoval to stanovisko České geologické služby? Já jsem se v dřívější interpelaci, kterou jsem posílal v loňském roce, dotazoval, zda se toto stanovisko dostalo k rozkladové komisi, která - pardon, jenom si to dohledám, ať řeknu přesně - která 23. března 2018 posuzovala podnět společnosti VAK Hodonín k přezkoumání závazného stanoviska Ministerstva životního prostředí k záměru těžby štěrkopísku a jeho vlivu na životní prostředí. Ta komise, která tuto stížnost, nebo tento podnět posuzovala, ho označila jako nedůvodný. A tady ten materiál, který vyhodnotila na žádost Ministerstva životního prostředí Česká geologická služba, co myslíte? Měli ho k dispozici? Samozřejmě že neměli. Takže nechápu, proč tento dokument vznikl. Nepůsobí to moc věrohodně, protože to vypadá, že Česká geologická služba řekla něco, co se nehodí.

A tak nebyl tento dokument vůbec brán v potaz, respektive členové komise ho vůbec nedostali k dispozici. Tady z těch dokumentů ještě bych mohl citovat stanovisko Krajské hygienické správy, ale to už bych zbytečně zdržoval.

Takže z těch argumentů, které jsem uvedl, považuji to, že tu otázku, jakým způsobem Ministerstvo životního prostředí zohlednilo princip předběžné opatrnosti do svých stanovisek, jako nezodpovězenou, a proto bych rád navrhl nesouhlasné stanovisko s odpovědí na písemnou interpelaci. Děkuji.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Hraba (STAN): Můj dům, můj hrad. Senát může začít projednávat právo lépe chránit svá obydlí

18:31 Hraba (STAN): Můj dům, můj hrad. Senát může začít projednávat právo lépe chránit svá obydlí

Senátor Zdeněk Hraba (STAN) v lednu avizoval záměr předložit návrh zákona s cílem posílit práva osob…