Hádám, že zdaleka nebudu jediný, kdo si trikoloru z roku 1989 doma uchovává. A je dosti pravděpodobné, že mnozí jiní schovávají i ty starší, z předchozích pohnutých okamžiků našich moderních dějin: ze srpna 1968, z května 1945 či z 28. října 1939.

Všechny ty okamžiky mají něco podstatného společného. Obyvatelé téhle země v nich stáli jako jeden muž, jako jedna žena, bez ohledu na všechny možné rozdíly, jmenovitě bez ohledu na rozdíly  politické. A ta trikolora tu jednotu národa symbolizovala. Alespoň co se týče roků 1968 a 1989, to mohu dosvědčit i na základě vlastní zkušenosti.

A teď najednou tady vzniká politický subjekt, který se, a dosti drsně, vymezuje vůči jiným politickým subjektům. I když se tak ve svých úvodních prohlášeních snaží tvářit, v žádném případě nereprezentuje a reprezentovat nikdy nebude celý národ. Vždycky jen ten jeden jediný politický proud. Jakým právem si tedy ve svém názvu doslova privatizuje celonárodní symbol? Jakým právem ho využívá jako nástroj politického boje, stranických strkanic a partajní řevnivosti?

Jistě, trikolora je název obecnější, nemusí znamenat jen tu českou, dříve československou. Ale předpokládám, že nám vůdcové nového politického subjektu nebudou chtít namluvit, že měli na mysli třeba trikoloru francouzskou. Ostatně by se jim to nepovedlo, už jen dosud zveřejněné programové cíle by je usvědčily.