Jourová (ANO): My chceme pracovat a chceme řešit problém, kterým je špatná státní správa

22.01.2014 18:21

Projev na 5. schůzi Poslanecké sněmovny dne 22. 1. 2014.

Jourová (ANO): My chceme pracovat a chceme řešit problém, kterým je špatná státní správa
Foto: Hans Štembera
Popisek: 1. místopředsedkyně hnutí ANO Věra Jourová
reklama

Vážený pane předsedající, dámy a pánové, ať už ten zákon kolegové nazývají jakkoli, já jej nazývám návrhem služebního zákona. Zákona, který nespadl s nebe, který je platný, který novelizujeme, o kterém se hodně dlouho hovoří, že ho tato republika potřebuje. Domnívám se, že je potřeba zdůraznit, že tento zákon potřebuje Česká republika nikoliv proto, že to chce Brusel. Proto, že ten zákon má přinést několik zásadních věcí pro naši státní správu a pro kvalitní fungování společnosti. Má přinést stabilitu, má přinést výkonnost, kvalitu výkonu státní správy a také, a na to se někdy zapomíná, kontinuitu. Není možné, aby při každé výměně politické garnitury docházelo k zásadní výměně administrativy na ministerstvech a na státních organizacích.

Já se nenechám vtáhnout do pokračování debaty o procedurálních okolnostech přijímání tohoto zákona resp. jeho návrhu na puštění do dalšího čtení. Nenechám se vtáhnout do debaty o lustraci, protože si myslím, že bychom měli být schopni se tady dnes soustředit na tu materii, na služební zákon tak, jak je navržen. A prosím všechny, aby se aspoň na chvíli zamysleli nad tím, že je tady velká skupina lidí, kteří chtějí v rámci další práce na tomto návrhu přinést do dalšího čtení pozměňovací návrh, který bude pro praxi přijatelný a který splní kritéria dobrého služebního zákona. Já se k tomu procedurálnímu aspektu ještě vrátím závěrem své řeči.

Myslím si, že hnutí ANO by mělo v tuto chvíli mým prostřednictvím sdělit, jaké jsou naše návrhy, které budou projednávány během legislativního procesu, jaká je naše filozofie. Především je to ta, že se nechceme dívat dozadu, nechceme se zabývat věcmi kolem lustrací. My chceme pracovat a chceme řešit problém, kterým je špatně fungující státní správa.

Při práci na pozměňovacím návrhu, která probíhá na půdorysu koalice, tzn. s kolegy se sociální demokracie a s KDU, se bavíme o několika modelech, které fungují v Evropě. Hnutí ANO se přiklání k modelu tak, jak funguje v Německu, tzn. že má vzniknout v rámci státní správy silná administrativa na resortech speciálně v čele se státním tajemníkem, který bude první mezi rovnými, pokud se postaví vedle odborných náměstků. Vím, že tyto věci nejvíce fascinují i média a některé politiky, takže jenom velmi krátce k tomu, jak budou fungovat podle našeho návrhu ty zásadní figury, které vlastně instalujeme služebním zákonem do funkcí. (Hluk v sále.)

Domníváme se, že velmi dobrou analogií, kterou můžeme používat z našeho právního řádu, je ta, o které tady mluvil pan předseda Stanjura, a to zákon o obcích a zákon o krajích. Je to něco, co tady funguje celá léta. Dovolte mi tu analogii představit:

Starosta je hlavou samosprávy a hlavou úřadu, ale přitom tam má tajemníka, který je v pracovněprávních vztazích a organizačních věcech nadřízeným pracovníkům úřadu. Starosta řídí samosprávné věci přímo nebo v rámci kolektivního orgánu, jako je rada a zastupitelstvo, a tajemník řídí úřad. My chceme tuto analogii přenést i na úroveň resortů a dalších institucí, na které má služební zákon dopadnout.

Nechci teď zabíhat do dalších detailů. Myslím si, že je ale dobře, že se díváme do našeho právního řádu a do praxe, tedy na věci, jak fungují.

Ministr by nově neměl zasahovat do správního rozhodování. Bude tam státní tajemník, u kterého by např. měla končit odvolávání v režimu státosprávních rozhodování.

Co se týče dalších zásadních věcí v zákoně - a je jich tam celá řada, o některých se vůbec např. mediálně nemluví právě proto, že jsme fascinováni tím, jaké osoby a obsazení budou ve služebním zákonu mít jakou roli - tak bych chtěla pohovořit o zcela zásadní věci, kterou je osobní působnost zákona, tzn. na koho dopadne. Tady se nějakou dobu diskutovala varianta, že dopadne pouze na ministerstva, což by bylo 17 tisíc zaměstnanců státu. My se domníváme - a tímto směrem pracujeme v expertní skupině - že by to mělo dopadnout na státem zřizované organizace, na které může být aplikována definice státní služby. Tato definice bude obsažena v zákoně.

Myslím si, že toto bude ta křižovatka nebo ten pevný bod, kterým můžeme pohnout státní správou v tom smyslu, že na základě definice, co to je státní služba, se podíváme na státem zřizované organizace a můžeme udělat inventuru, které mají a nemají právo na další existenci pod hlavičkou státu. Možná vás to už některé obtěžuje, že je to příliš technické, ale pevně věřím, že si tohoto povšimnete, že my chceme skutečně udělat inventuru na základě pevného kritéria, co to je státní služba a co to má být státní služba. Takže to je osobní působnost.

Je tam zásadní oblast vzdělávání. To tady nikdy nebylo, aby pro funkce a pro odborné pozice ve státní správě byly stanoveny kvalifikační předpoklady a aby v těchto předpokladech se vzdělávali ti konkrétní úředníci. Ale taky aby na základě těchto předpokladů byly vedeny konkursy na výběr lidí do funkcí.

Já teď řeknu na sebe jednu nepříjemnou věc. Teď možná zpozorníte. Já se etabluji dlouhá léta jako odborník na regionální rozvoj. Pracovala jsem v různých funkcích a můžu vám říct, že se mě málokdy někdo u konkursu ptal, co vím o regionálním rozvoji. Zkoušeli mě z angličtiny, zkoušeli mě z toho, jestli budu mít čas na funkci. Zažila jsem i sexistické konkursy, kdy se mě ptali, co na to řekne manžel. Ale nikdy jsem nebyla dotazována na odborné otázky z oblasti evropských fondů regionálního rozvoje atd. O ty jsem si musela říct, protože si troufám tvrdit, že tu materii znám. Myslím si, že pokud toto je aplikováno na celou státní správu, tak je to špatně a je nutné tady zavést praxi, aby se lidé do vedoucích funkcí etablovali a dostali se do těchto funkcí přes svou odbornost.

Takže vzdělávání by mělo být ve znamení určení kvalifikací akreditovaných vzdělávacích programů u vysokých škol. Neměli bychom tam připustit nějaké divoké poskytování vzdělávacích a různých obskurních vzdělávacích akcí mnohdy pro státní úředníky. Měl by to být řízený proces a měla by tady být jasně stanovena kritéria pro zkoušky pro úředníky.

Odměňování. Naprosto citlivá a ostře sledovaná oblast, kterou má zákon řešit. My budeme hledat takový systém odměňování, aby byli kvalitní a vzdělaní lidi motivováni jít do státní správy, aby systém odměnování nebyl zneužíván na nějaké nerovnoměrné odměňování pracovníků ve státní správě, a zároveň abychom byli schopni odměnit ty nejschopnější. To znamená, ano, já to považuji za nejcitlivější a možná nejnáročnější část služebního zákona.

Počítáme s tím, že bude přechodné období. Zatím hovoříme o dvou letech, kdy by měli úřednici ve vedoucích funkcích projít výběrovými řízeními. To znamená ten argument, že schválením služebního zákona resp. jeho uvedením v účinnost zafixujeme stav, který tam je nyní, je lichý. My budeme chtít, aby i náměstci, kteří nyní budou nastupovat na své pozice, prošli výběrovými řízeními. Nepočítáme tedy s nějakým automatickým překlopením. Já osobně, pokud se stanu ministryní, svoje budoucí náměstky, které jsem si vybrala a se kterými jednám, na to jasně upozorňuji. Věřím tomu, že tak dělají i kolegové.

Během toho přechodného období tedy proběhnou konkursy a proběhne taky přezkoušení úředníků, zda jsou způsobilí vykonávat kvalifikovaně své práce.
Nyní k tomu, o čem je tady řeč primárně dnes, a to k procedurálním okolnostem. Jsme si vědomi toho, že takto zásadní zákon, a já použiji ten termín, se snažit protlačit jako poslanecký návrh, je velmi odvážné, ale prosím pojďme uvážit aspekt času. My potřebujeme, aby zákon byl v plné účinnosti k 1. 1. 2015 a kdybychom nechali přípravu zákona na vládu, na tu, která přijde, tak bychom se dostali do skluzu a zcela jistě by se nám tenhle cíl nepodařil.

Když jsem konzultovala věc kolem služebního zákona s odborníky z MPSV, bylo mi řečeno, že tento zákon bude vyžadovat ještě tak čtyřměsíční přípravu v rámci ministerstva. To byla informace, se kterou jsem zacházela v prosinci, takže mě samotnou překvapuje, že Rusnokova vláda ten zákon vlastně dala do projednávání, resp. schválila. Bylo to překvapení a myslím si, že bychom měli se nad tím pozastavit.

Služební zákon bude vyžadovat velmi širokou veřejnou a odbornou diskusi. Už zítra bude k tomu seminář na půdě ústavně právního výboru. My bychom velmi stáli o to, aby i opozice se zapojila do přípravy služebního zákona. Rádi bychom iniciovali vytvoření pracovní skupiny na půdorysu celé Sněmovny, aby všechny strany nominovaly své experty, a samozřejmě musíme do debaty vtáhnout všechny dotčené instituce, takto rezorty a státem zřizované organizace. Čeká nás v tomto obrovská práce nejenom na poli legislativní přípravy, ale zejména na poli komunikace a vysvětlování. Takže my jsme si tohoto vědomi, bereme na sebe tímto obrovskou odpovědnost jako trojkoalice, ale znovu opakuji, považujeme za zásadní, aby zákon co nejdříve vešel v účinnost a aby nastal začátek onoho přechodného období, kdy se kvalita státní správy bude postupně měnit, a jak já doufám, k lepšímu.

Dámy a pánové, poslední poznámka k tomu časovému aspektu a k procesním věcem kolem zákona, proč to děláme takto narychlo. Já se domnívám, že pokud to neuděláme brzo, neřkuli hned, tak už to půjde velmi těžko. Myslím si, že služební zákon představuje především výraznou míru sebeomezení politické garnitury a předání poměrně velké pravomoci státní správě, která má být stabilní, kvalitní, neúplatná. Záměrně neříkám nezávislá. V tom souhlasím s panem Kalouskem ze včerejší televizní debaty, že nezávislost nemůže být dosažena. My nemůžeme dosáhnout absolutní státní správy bez chuti a bez zápachu.

Vždycky tam bude vnášen ten politický směr, který bude přinášet ta která vláda.

Řekla jsem, že už to bude poslední, ale přece jenom ještě jednu věc. Osobně mám inspiraci pro práci na služebním zákoně z Velké Británie, kde jsem hodně stážovala v době, kdy jsem pracovala jako tajemnice na Městském úřadu v Třebíči. Velmi mě zaráželo a překvapovalo a toto jsem do sebe chtěla vstřebat, že ve Velké Británii na úřadech, kde jsem pracovala během stáže, politici, tedy volení představitelé, operovali termíny, jako byla strategie, vize, principy, kritéria.

U nás politici operují termíny individuální schválení projektu, výjimka, protlačení nějakých pobídek atd. Prostě u nás mají politici neustále tendenci ingerovat do rozhodování úředníků, kteří mají jet podle nastavených not a mají tak dělat vlastně neutrálně. A to je to, co vadí Evropské komisi a proč bije na poplach a chce schválení služebního zákona, aby právě toto bylo odděleno a aby pro evropské fondy byly stanoveny strategie a kritéria a aby potom ta samotná administrace byla na úřednících, kteří nemají žádné politické zájmy a kteří jenom spolehlivě administrují.

Já jsem si neodpustila tenhle závěr své řeči, přestože jsem si říkala, že neustále hovořím o evropských fondech, že už můžu působit jako fachidiot, který nic jiného nezná, ale myslím si, že i otázka tlaku Bruselu nebo důvod tlaku Bruselu na nás, abychom služební zákon (měli), je právě tato, aby strukturální fondy byly administrovány nestrannou a kvalitní státní správou. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ANO 2011.)

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PSP ČR

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jurečka (KDU-ČSL): Zvláštní, že se pan Janoušek dokáže věnovat aktivitám jako lyžování

12:18 Jurečka (KDU-ČSL): Zvláštní, že se pan Janoušek dokáže věnovat aktivitám jako lyžování

Interpelace na 98. schůzi Poslanecké sněmovny 15. dubna 2021 na ministryni Benešovou ve věci kauzy p…