Teď je čas třeba vytahovat těžké marketingové kalibry. Pojďme si na jednom takovém návrhu ukázat, jak to s těmi skvělými nápady často bývá.

Plošná pomoc samoživitelkám je bezesporu jedním z těch těžkých kalibrů. Kdokoliv by se totiž opovážil udělat něco jiného než bez váhání pro návrh na plošný šestitisícový příspěvek zvednout ruku, byl by okamžitě brán za bezcitného nelidského sobce. Samoživitelka je totiž v očích většiny lidí maminka, která je v péči o své děti odkázána pouze na velmi nízký příjem a otec dětí závazky plnit odmítá. Ano, i toto je bohužel realita a této skupině maminek samoživitelek musíme teď pomáhat více než kdy před tím. Dal bych ruku do ohně za to, že pokud by podpora byla namířena tímto směrem, většina sněmovny by bez váhání byla pro. Vždyť také na náš návrh odsouhlasila zálohové výživné, pro všechny ty, kterým partner neplatí. 

V čem je tedy háček? Jednoduše v tom, že převážná část samoživitelek neodpovídá charakteristice, jakou jsem popsal výše. Samoživitelkou nebo samoživitelem je jednoduše každý rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, žijící s nezaopatřeným dítětem (do 26 let, pokud studuje VŠ nebo studovat a pracovat nemůže pro svou nemoc) v jedné domácnosti. Nikdo neřeší výši příjmů, ani počet dětí, které samoživitel musí zaopatřit. Na příspěvek by tedy dosáhla i fungující rodina, kde rodiče nejsou sezdáni a žijí v partnerském vztahu, ale pro Úřad práce by prokázali odlišné bydliště. Samoživitelka je samozřejmě i maminka, která je rozvedena, ale její bývalý manžel veškeré své závazky vůči dítěti plní. Může to být dokonce i maminka, která je rozvedena a má již jiného partnera, jenž se na výchově a chodu domácnosti dlouhodobě podílí a její bývalý manžel závazky také plní. Přesně do této kategorie mimochodem spadá i má kolegyně poslankyně, která by si podle naprosto tristně zpracovaného návrhu STAN vedle poslaneckého platu přišla na šestitisícový příspěvek také. Zdá se vám to nesmyslné a postavené na hlavu?