Děkuji za slovo. Pane předsedající, dámy a pánové. Dovolte mi stručně jenom dvě poznámky. Poznámka první k výčitkám, že nejsme konstruktivní opozice a netáhneme za jeden provaz. Nechci vyjmenovávat všechny konstruktivní návrhy, které jste smetli ze stolu, a pak jste je předložili jako návrhy své. Zaplať Pán Bůh, že jste je předložili, my jsme je rádi podpořili. Nechci vyjmenovávat veškerou vstřícnost k mimořádným schůzím, k dohodám o programu, k dohodám o tom, že nás tu bude jenom 102, k dohodám ke všemu. Já jsem byl členem dvou vlád, ale já si nepamatuji takhle vstřícnou opozici jako jsme dneska my. Takže říkat, že jsme opozice za každou cenu, dokonce do toho promítat emotivní pojmy jako nenávist, je opravdu buď mimořádně nefér nebo mimořádně nepoučené.

V každém případě bychom si asi měli ujasnit, co to znamená to táhnutí za jeden provaz. Jestliže to někdo z vás vnímá, že táhnout za jeden provaz v takovéhle situaci je, že jeden velí a všichni ostatní drží ústa a mašírují a netroufnou si ani ceknout, tak to není táhnutí za jeden provaz v demokratické zemi.

Táhnutí za jeden provaz je snaha najít společné východisko a společný konsenzus. A to se teď netýká jenom opozice. Vy jste se nikdy nesnažili s námi najít dohodu. Vy jste nás tady jenom válcovali. Vždycky jste si spočetli, že na to máte dost hlasů, tak jste nás tady zválcovali. Ale to se netýká jenom opozice. To se týká vašich sociálních partnerů, to se týká zástupců zaměstnanců i zaměstnavatelů v těch oborech, kterých se vaše opatření bezprostředně dotýká. A s těmi jste se o tom také nebavili. A to já pokládám za naprosto odpudivé, za naprosto nepřijatelné. Jak potom chcete, aby s vámi táhli lidé za jeden provaz, když se s nimi o tom vůbec nebavíte?

Znovu opakuji. Já jsem byl členem dvou středopravých vlád. Netvrdím, že účast na tripartitě patřila k nejsvětlejším okamžikům mého života. A taky se mi stávalo velmi často, že jsem se na té tripartitě prostě nedohodl. Ale nikdy by mě ani na vteřinu nenapadlo, že bych v takto důležitých otázkách, které se dotýkají zaměstnanců i zaměstnavatelů, se o to nepokusil. Že by se nesešlo předsednictvo tripartity, že by neprojednalo harmonogram projednávání, že by neprojednalo dopady jednotlivých opatření na zaměstnance i zaměstnavatele. Prostě vaše arogance, se kterou jste tohle neprovedli.

A teď se nerozhořčuji vůči vaší aroganci vůči opozici, teď se ohrazuji vůči vaší aroganci vůči sociálním partnerům, vůči odborům a vůči podnikatelským svazům. Oni se to dozvěděli z novin a z televize úplně stejně jako my. To není vládnutí. To není táhnutí za jeden provaz. To je amatérismus, to je arogance. A takhle se nemůže dosáhnout celospolečenského konsenzu. Tak si prosím pěkně ujasněme, co je to táhnutí za jeden provaz. Jestli myslíte, že to je poslouchání jednoho vůdce, který hodí na zem provaz, na jehož konci je smyčka pro živnostníka, tak za tenhle provaz my tahat nebudeme.