Děkuji za slovo.
Dámy a pánové, dovolte mi několik stručných úvah, především reakci na diskusi, která tady proběhla, i na argumenty, které padly. Přiznám se, že mě tolik netrápí otázka, za co občan daň platí. Univerzální odpověď na všechny druhy daní - za veřejné služby, které konzumuje. Úplně stejnou otázku můžu položit u nepřímých daní, zejména u DPH. Proč platím DPH za to, že jsem si koupil rohlík. Prostě financuji veřejné služby, které konzumuji. To je to stejné.
Upřímně řečeno netrápí mě ani otázka v onom porovnání, jestli se má platit daň z převodu nemovitostí a nebo daň z nabytí nemovitostí. Někdo v tom spatřuje velký rozdíl. Pokud by to byl konflikt pouze jenom v této technice, zda daň platí ten, kdo prodává, nebo ten, kdo nabývá, tak se přiznám, a někteří z vás to o mně vědí, že já v takovém případě fandím tomu, aby povinnost odvodu uvalena na toho, kdo to nabývá, neboť si ze své praxe pamatuji mnoho srdceryvných příkladů, kdy někdo nabyl nemovitost, povinnost byla na prodávajícím, ten ji nesplnil, a protože tam byla povinnost vzájemného ručení, tak ten nešťastník pak o tu nemovitost přišel, protože na něj padla povinnost zaplatit za neplátce, který mezitím prošustroval peníze, které získal za nemovitost. Bylo to tak v zákoně. A nebylo v silách vůbec nikoho tyhle srdceryvné příklady změnit, zatímco když je povinnost uvalena na toho, kdo daň nabývá, tak odpadá vzájemné ručení, to už tam teď není, předtím tam bylo. A v tom vidím poměrně velkou výhodu. Na cenu nemovitosti to samozřejmě žádný vliv nemá, protože je lhostejné, zda odvodovou povinnost má prodávající nebo nabývající, prostě 4 % se promítnou do ceny a někdo to zaplatit musí. Z tohoto hlediska prosím, abychom nepranýřovali změnu nabytí nemovitosti a převodu nemovitosti, protože jsem přesvědčen, že je to lepší, pro daňového poplatníka komfortnější i za předpokladu, že daň je vůbec uvalena.
Také souhlasím s tím, že je velmi obtížné vyčíslit personální náročnost správy daně z nemovitostí. Na žádném berňáku v republice nenajdete úředníka, který by měl na starosti jenom daň z nabytí nemovitosti. Tam jsou lidé, kteří se věnují majetkovým daním. Jak známo, máme daně přímé, nepřímé a majetkové. Ti spravují v tomto případě daň z nemovitostí a daň z převodu nemovitostí. A dá se celkem snadno odhadnout personální náročnost správy daně z nemovitostí, neboť v daném roce objem nemovitostí je předpokládatelný a spočitatelný. Už hůře se odhaduje správa daně z nabytí nemovitostí, protože jak rychlý a pružný v tom místě zrovna v tu chvíli bude trh s nemovitostmi se odhaduje mnohem hůř než skutečnost, kolik tam nemovitostí je.
Hele, mně nevadí, když se bavíte, ale když se bavíte přede mnou, tak se s tím fakt nedá nic dělat. (K poslancům J. Volnému, Miholovi a Faltýnkovi.)
Takže souhlasím s tím, že když daň zrušíme, personální náročnost nějak klesne, ale jsem přesvědčen, že neexistuje nikdo, kdo by byl schopen kvalifikovaně říct o kolik. Určitě to bude znamenat nějaké snížení nákladů správy daně, ale nechtěl bych být v kůži toho, kdo by to měl vyčíslit.
Rovněž mě netrápí, a nepokládám to za argument, skutečnost, že to platíme z již jednou zdaněných peněz. Takových daní, prosím pěkně, uvědomme si, platíme spoustu. Všechny nepřímé daně platíme z již zdaněných peněz. Všechny majetkové daně platíme z již zdaněných peněz. Kdybychom řekli, že daně z dividend, za které tady oprávněně pranýřujeme bývalého ministra financí, dnes premiéra, protože je obchází, platíme z již zdaněných peněz. Daní, které platíme z již zdaněných peněz, je, prosím pěkně, většina, než ty, které platíme jenom jednou z nezdaněných peněz.
I to si uvědomme. Neříkám, že je to dobře nebo špatně, já to prostě jenom pojmenovávám a polemizuji s tím, jaké argumenty užívat nebo neužívat.
Argument, který jednoznačně, podle mého názoru, mluví pro tento návrh, je argument diskriminace malých proti velkým. Je to daň, kterou již způsobem, který popsal předkladatel, vždycky obejdou velké korporace, vždycky obejdou spekulanti, přes onen známý mechanismus, že nemovitost bude součástí základního jmění akciové společnosti, uplyne časový test, který v tuto chvíli je pět let a po pěti letech prodávám akcie, s nimi vlastně prodávám i tu nemovitost, ale neplatím žádnou daň z nabytí nemovitosti, což je nástroj vhodný pro velké korporace a pro spekulanty. Nástroj zcela nevhodný pro mladé rodiny, které si chtějí pořídit bydlení, a pro tzv. drobný stav. To je, prosím pěkně, a tady moc prosím, abychom si to uvědomili, to je ten zásadní argument. Těch zhruba deset až jedenáct miliard, které nevytrhnou státní rozpočet, neplatí nikdo z těch velkých. To platí opravdu jenom drobní lidé. A těm bychom měli ulehčit, proto velmi prosím, abychom tento návrh podpořili. (Slabý potlesk z pravé strany sálu.)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV