Dnes hlasoval sněmovní Výbor pro evropské záležitosti o vládním návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o převádění a sdílení příspěvků do Jednotného fondu pro řešení krizí (tzv. dohoda IGA), podepsaná v Bruselu dne 21. května 2014.

Postrkem do bankovní unie?

Smluvními stranami, na které se vztahují veškerá práva a povinnosti IGA, jsou všechny členské státy eurozóny a dále ty členské státy Evropské unie, které se chtějí účastnit tzv. jednotného mechanismu dohledu (Single Supervisory Mechanism, zkratkou SSM), respektive které se rozhodnou navázat s Evropskou centrální bankou (ECB) užší spolupráci. Česká republika by měla převzít plná práva a povinnosti smluvní strany IGA dnem přijetí eura jako své měny, nebo právě dnem vstupu do úzké spolupráce s ECB (např. formou členství v bankovní unii ještě před vstupem do eurozóny, na což jsou permanentní tlaky z poradenského zázemí české vlády a unijních struktur). Poté by na nás přešly veškeré z ní vyplývající povinnosti automaticky, bez dalšího hlasování v národním parlamentu. Podobně, jako u nedávno (bohužel) v Česku ratifikovaného tzv. fiskálního kompaktu IGA, nepodepsaly předbrexitovská Británie a Švédsko, tedy státy, které odmítají euro, respektive mají z něj vyjednanou trvalou výjimku. Projednávání IGA v Poslanecké sněmovně nebylo v minulém volebním období (2013 až 2017) dokončeno. Proto je nyní smlouva předkládána k novému projednání. IGA obsahuje zejména úpravu převádění finančních prostředků z národních fondů pro řešení (finančních a ekonomických) krizí smluvních stran do centrálního „EUROfondu“. Text dohody podle mnoha renomovaných ekonomů navíc nezaručuje spravedlivé rozdělení nákladů mezi jednotlivé banky skupiny smluvních států.

Smolíčku, pacholíčku, otevři nám svou světničku!

Vzhledem k silné hospodářské provázanosti naší republiky s eurozónou je jisté, že IGA bude mít na českou ekonomiku výrazné hospodářské dopady v každém případě. Stane se tak i přes, už tradičně, zdůrazňovanou „nezávaznost“ smlouvy ze strany zastánců její rychlé ratifikace. Tato teze platí o to silněji a jednoznačněji například právě nyní, kdy se, v souvislosti s pandemií koronaviru, v rámci tzv euroskupiny (země platící měnou euro) chystá rozsáhlý plán finanční sanace dopadů krize na ekonomiky členských států. To se nemůže Česka nedotknout. Minimálně se tak stane v podobě ručitelských závazků. Po ratifikaci se IGA stane součástí českého právního řádu, protože platí, že vyhlášené mezinárodní smlouvy mají přednost před vnitrostátními zákony. Přistoupením k IGA se tak de facto stáváme součástí bankovní unie.