Evropská komise představila novou migrační politiku. Na první poslech vše vypadá jako nabídka na prázdninový pobyt v pionýrském táboře, ale jde jen o další cestu do pekla. Jaký je ale skutečný význam jejích slov? Pokusil jsem se je vám přeložit z oficiálních dokumentů v eurospeaku.

Eurospeak: Státy si mohou vybrat, zda přijímat migranty, nebo se podílet na jejich repatriaci v případě zamítnutí žádosti o azyl či pobyt

Překlad do češtiny: Repatriace jsou černým Petrem migrační politiky EU, protože se s nimi za celou dobu migračního šílenství, kdy se problém měl zvládnout ve stylu proslulého výroku kancléřky Angely Merkelové „Wir schaffen das“, celé slavné EU nepodařilo pořádně pohnout. Migranti totiž přicházejí do EU perfektně instruováni, jak za sebou zamést stopy o tom, kdo jsou a odkud přicházejí. Jsou vyzýváni, že mají zahodit dokumenty, lístky z autobusu, peníze jiné než eura či dolary, ořezat štítky z oblečení a především tvrdit, že je jim méně než 18 let a že přicházejí ze země, kde je válka. Tak je totiž nebude možné vypovědět. Kdyby náhodou na ně prasklo, co jsou zač, kolik je jim let doopravdy a soud zamítl jejich žádost, nastupují neziskovky a právníci (placení kýmsi odkudsi) a okamžitě napadnou soudní rozhodnutí. Soud se vleče dlouho a migrant si užívá Evropy. V případě prohraného soudu prohlásí, že je u nich válka či něco podobného. I když tedy nemá povolení k pobytu nebo pracovní povolení, nesmí být odvezen domů a nastupuje tzv. režim strpění. Ten může trvat hodně dlouho. Migrant si tak vesele pobývá v Evropě dál (stejně jako ten, který znásilnil školačku u Litoměřic). Navíc mateřské státy spoléhají na devizový přísun od migrantů z EU jako na výrazný podíl národního důchodu a proto je nechtějí přijímat zpět. Pokud se nepodaří do osmi měsíců konkrétního člověka dostat zpátky do státu, odkud přišel, nastupuje zásada, že tato osoba je přidělena do země, která bude evropskými úředníky určena jako zodpovědná za jeho repatriaci. Bude-li tedy například Itálie přetížena, může být Česko Evropskou unií určeno jako země zodpovědná za konkrétní repatriaci. Odmítneme-li, nastoupí proti našemu státu sankce ze strany EU. Je tedy jasné, že repatriace jsou úkolem téměř nesplnitelným a jde tedy jen o rafinovanou pomstu „neposlušným“ státům střední Evropy a další trik, jak migranty vnutit neposlušným státům. Eurospeak: V případě krize může Evropská komise migranty přidělovat Překlad: Evropská komise má tedy volnou ruku, kdykoliv se jí zamane, oznámit, že je krize a proto několik desítek tisíc migrantů posílá tam či onam (tedy třeba do našeho regionu, k nám a do sousedních zemí tzv. Visegrádské čtyřky). Například v Itálii a nebo v Řecku již migrační krize je. Jakmile tedy někdo z vlády podepíše příslušný dokument, může doprava migrantů z těchto zemí k nám bez obav začít.