K zásadním úpravám novely zákona o lesích přitom vyzvalo poslance a předtím i ministra Marka Výborného více než 380 vědců a odborníků. Poslanci i ministr ale názor vědců nereflektovali. Pro mě nepochopitelné. Pojďme se podívat, jak novela oslabuje adaptaci lesů na nadcházející oteplování, i když koalice Spolu mluví o opaku.
Zrušení povinného podílu listnáčů a jedlí
Novela ruší povinnost soukromých vlastníků vysazovat minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin (listnáčů a jedlí). Tyto dřeviny jsou přitom klíčové pro odolnost lesů vůči klimatické změně, zadržování vody a podporu biodiverzity. Jejich absence může vést k opakování kůrovcových kalamit, které jsme nedávno zažili ve smrkových monokulturách. Namísto toho zavádí dotace za něco, co je dnes standardem.
Odklad vyhlášky o starých stromech a mrtvém dřevu
Vyhláška stanovující limity pro ponechání tzv. těžebních zbytků a starých stromů v lesích byla odložena až do roku 2030, nezačne tedy platit ani 10 (!) let potom, co je zákonnou povinností. Pomalu se rozpadající dřevo je přitom zásadní pro zdraví lesní půdy, koloběh živin a podporu biodiverzity. “Vyčištění” lesa vede k degradaci půdy a oslabení lesních ekosystémů. A po těžbě ponechané stojící staré stromy, alespoň pár na každém hektaru, to by mohly být ostrůvky života na pasekách.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV