Děkuji za slovo, pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, já si stejně jako kolega předkladatel Radek Holomčík vezmu stanovisko výrobců obnovitelného lihu v České republice, abych nebyl podezírán z toho, že se tady zastávám řepky. Takže jsou to lihovarníci. A v té druhé části se pokusím vysvětlit, jak je to s pěstováním těch komodit, že to skutečně není tak, jak to tady bylo prezentováno.

Něco málo tedy ze stanoviska výrobců obnovitelného lihu v České republice. Úvodem je třeba si uvědomit, co je hlavním účelem výroby obnovitelných zdrojů energie a proč jsou pro dosažení cílů - jak environmentálních, ekologických, tak i ekonomických - stanovených a schválených statutárními orgány Evropské unie pro následující období, primárními cíli pro výrobu biopaliv, nikoliv jejich vlastní podpory, jak uvádí důvodová zpráva, jsou snižování emisí skleníkových plynů při přepravě a dopravě a snižování závislosti na dovážených fosilních zdrojích energie, a tím i posilování energetické soběstačnosti ne České republiky, nýbrž bezpečnosti v Evropské unii.

S názorem předkladatelů, kdy jedním z cílů má být snížení nadprodukce potravin, nelze souhlasit, neboť je v rozporu se stávající realitou v zemědělské prvovýrobě. Pokud jde o argument zvýšení zaměstnanosti při výrobě biopaliv, pak jde primárně o možnost zařazení plodin do osevního postupu při zachování pravidel biodiverzifikace pro zachování rozměru pěstování u jednotlivých zemědělských prvovýrobců.

Pravdou je, že biopaliva první generace jsou nejrozšířenějším, ekonomicky dostupným druhem biopaliv, jak v České republice, tak také v Evropské unii. Názor předkladatelů, že u biopaliv první generace existuje konkurenční užití půdy pro výrobu potravin či krmiv, není třeba komentovat, neboť je velice zavádějící. Fenoménem zvaným konkurence je základem hospodářské soutěže a je - nebo by měl být - přítomen při jakékoliv výrobě jakékoliv komodity. Pokročilá biopaliva, vyráběná nikoliv ze surovin pro potravinářskou výrobu, která předkladatelé zmiňují, včetně bioplynu, jsou zatím převážně v začátcích a objemově nemohou zajistit plnění závazků na snížení emisí skleníkových plynů a docílení stanovených limitů v dopravě v následujících letech, to je deset procent do roku 2020.