Koudelka (Trikolora): Demise a odvolání vlády či jejího člena

04.01.2023 10:46 | Zprávy

Demise vláda se podává do rukou prezidenta. V případě demise člena vlády je podávána prezidentovi prostřednictvím předsedy vlády.

Koudelka (Trikolora): Demise a odvolání vlády či jejího člena
Foto: Archiv PL
Popisek: Zdeněk Koudelka

Demisi nemusí doručit předseda vlády osobně, může ji i poslat. V případě demise vlády je zvyklostí, že předsedové vlády prezidentovi odevzdají demisi osobně. Ovšem nestalo se tak například při demisi vlády Bohuslava Sobotky, který měl špatné osobní vztahy s prezidentem Milošem Zemanem. Demisi Sobotkova vláda podala 29. 11. 2017, doručena byla prezidentovi kurýrem. 

  Prezident ji přijal 5. 12. 2017. Obdobně podala demisi druhá vláda Andreje Babiše 11. 11. 2021, které byla zaslána do Kanceláře prezidenta republiky písemně. Prezident Miloš Zeman byl v nemocničním léčení. Téhož dne ji v pražské vojenské nemocnici prezident přijal a pověřil vládu výkonem funkce do jmenování vlády nové. V případě přijetí demise ministrů či jejich odvolání prezidentem republiky je pouze písemná forma bez osobního setkání převažující.

Prezident není povinen přijmout demisi člena vlády. Pokud však na výměně trvá premiér, může demisi ministra doplnit i návrhem na jeho odvolání.

Na jaře 1997 odmítl prezident Václav Havel přijmout demisi ministra vnitra Jana Rumla. Havel váhal s přijetím demise ministra zahraničí Josefa Zieleniece (ODS), který rezignoval v říjnu 1997 v rámci vnitrostranického boje v Občanské demokratické straně. Prezident nakonec demisi přijal. Václav Havel pak řekl, že nechtěl Zieleniecovu demisi přijmout, protože nenalezl žádné jeho pochybení ve výkonu funkce. Ministr životního prostředí Jiří Skalický (ODA) podal demisi v únoru 1998. Havel ho nejprve požádal, aby prozatím demisi stáhl. O několik dní později 20. 2. 1998 Skalický předal premiéru Josefu Tošovskému demisi znovu a téhož dne ji prezident přijal.

Prezident má za povinnost odvolat člena vlády na návrh předsedy vlády.[1] Jde o speciální úpravu odvolání člena vlády na návrh jejího předsedy. Tato úprava však nevyčerpává ani neneguje obecnou úpravu čl. 62 písm. a) Ústavy, v němž odvolání vlády jako celku, odvolání předsedy vlády i jiného člena vlády, Ústava nepodmiňuje návrhem nebo jiným nutným podnětem. Rovněž Jaroslav Krejčí uznával za platnosti československé Ústavní listiny z roku 1920 právní možnost prezidenta republiky odvolat člena vlády i bez návrhu.[2]

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Ing. Kateřina Konečná byl položen dotaz

Jaký přínos by pro nás mělo vystoupení z NATO?

Kde berete jistotu, že bysme pak nedopadli jako Ukrajina? Protože co je jisté, sami bysme se neubránili. A co si myslíte o zřízení evropské armády? Jste pro nebo ne? A můžete svou odpověď zdůvodnit?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ministr Hladík: Světový den vody letos připomíná ochranu ledovců

20:16 Ministr Hladík: Světový den vody letos připomíná ochranu ledovců

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu ke světovému dni vody.