Kovářová (STAN): Schodek se nezvýšil ani nesnížil

23.10.2019 16:31

Projev na 35. schůzi Poslanecké sněmovny 23. října 2019 k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2020.

Kovářová (STAN): Schodek se nezvýšil ani nesnížil
Foto: stan
Popisek: Věra Kovářová

Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně. Dovolte, abych i já se vyjádřila k návrhu státního rozpočtu na rok 2020.

Základní čísla tohoto rozpočtu, parametry a priority již známe a můžeme si tedy u nich udělat obrázek. Nejprve ta základní čísla. Očekávané příjmy činí 1,578 bil. korun, výdaje 1,618 bil. korun. Možná se nám a vám na to něco nezdá. A já musím říci, že mně také ne. Budeme totiž hospodařit se 40.mld. schodkem. Mandatorní výdaje stoupnou oproti loňsku o 7,3% na 885 mld. korun. A investice ty činí pouhých 135 mld. korun. Co k tomu říká pan premiér Babiš? Je to dobrý rozpočet. Já si to ale nemyslím.

Začnu tedy po pořádku. Za prvé. Vláda opět počítá se 40.mld. schodkem. Proč? To nevíme. Premiér nám neustále tvrdí, jak se máme v České republice dobře, jak naše země prosperuje, a jak jsme nejméně zadluženou zemí EU. A paní ministryně Schillerová se k tomu přidává a hovoří o tom, jak máme zdravé a vyrovnané veřejné finance. Nerozumím tedy tomu, proč musíme mít schodkový rozpočet, když je na tom Česká republika tak dobře? Skutečně si nemůžeme dovolit naplánovat rozpočet vyrovnaný? Opravdu musíme pokračovat ve větším zadlužování republiky i v dobrých ekonomických časech?

Ministerstvo financí nám říká, že je to v pořádku. Naopak. Všechny ostatní státní i nezávislé instituce jako je Národní rozpočtová rada, Nejvyšší kontrolní úřad a další upozorňují na to, že schodek v dobách ekonomického růstu je rizikový a nezodpovědný. Dnes nás nahoru táhne globální růst ekonomiky, tak to vypadá, že to vládě jde vlastně dobře, přestože - podle schodku, neumí hospodařit. Ale otázkou zůstává, co nám přinese hospodářský pokles. Co se vládě nedá upřít, to je určitá rafinovanost jejích kroků. Dalo by se také hovořit o manipulaci. Co mám na mysli? Tak třeba to, jak paní ministryně financí v uvozovkách dokázala během málo týdnů vyjednávání s ministry najít a doslova vykouzlit z rozpočtu dalších 18 mld. korun.

Schodek se však nezvýšil ani nesnížil. Paní ministryně jednoduše zpřesnila odhad příjmů státního rozpočtu. Prostě se příští rok vybere o 20 mld. víc. Shodou okolností přesně tolik obnášely původně neuspokojené požadavky ministrů. To je milá náhoda, že? Na rozpočtovém poli umí vláda i jiné věci. Možná jste si v minulosti všimli, že paní ministryni Schillerové ani panu Babišovi z dob, kdy byl ministrem financí nikdy rozpočet nevyšel tak, jak si naplánovali. Ano. Rozpočet si nelze naplánovat zcela přesně, nikdy nevíte, jak to bude příští rok s příjmy a výdaji. Jenomže této dvojici to nevycházelo o desítky miliard korun. A náhodou vždy tak, že dokázali snížit schodek nebo se dokonce dokázali dostat do přebytku. Jak je to možné?

Stačí si pohrát s čísly tak, že příjmy rozpočtu se výrazně podseknou a výdaje zase výrazně nadhodnotí. Výsledkem je, že se pak ministr či paní ministryně financí na konci roku pochlubí, jak rozpočet hezky vyšel. Můžete také hádat, kde vláda nejvíce ušetří na výdajové straně. Ano. Bohužel neproinvestuje celou částku, kterou si na investice rozpočtuje. To znamená, že reálně se vlastně nerozhoduje o rozpočtu jako celku, ale pouze o jeho necelé polovině, tak jak jsem hovořila o navýšení mandatorních výdajů.

A s mandatorními výdaji toho mnoho dělat nelze, ty jsou povinné. Je dobré si všimnout toho, že za dobu, kdy má Ministerstvo financí ve správě hnutí ANO, se zvýšily mandatorní výdaje o pár desítek miliard korun. Na tom samozřejmě není nic špatného. A není nic špatného na tom přidávat pracovníkům ve veřejném sektoru. Přidávat důchodcům a přidávat i rodičům. Ale vláda tak musí činit dohromady s opatřeními, kterými zvýšení finančně pokryje. Nejde jen rozdávat, ale také myslet na to, aby bylo odkud rozdávat. Dnes to zdánlivě není problém, protože ekonomika šlape. Lidé utrácejí, příjmy rozpočtu jsou vysoké.

Jakmile však dopadne kladivo hospodářského poklesu na Českou republiku, tak se příjmy rozpočtu razantně sníží. Mandatorní výdaje však zůstanou na stejné úrovni. A kde pak vezmeme peníze na důchody, platy a rodičovské příspěvky? Jedinou možností budou stamiliardové schodky v rozpočtu. Vládu to však nezajímá a tento problém, který sama způsobuje, nechá na ty, kdo budou vládnout příště. A po nás potopa, jak se říká.

Plánovaný 40.mld. schodek bychom byli schopni skousnout pouze tehdy, kdyby tyto peníze šly na investice. Znamenalo by to, že místo 135 mld. Kč by na ně bylo vyhrazeno 175 mld. Kč.

Investice do infrastruktury a konkurenceschopnosti naší ekonomiky a našich občanů, to je přesně ten recept, který by udělal z naší republiky zemi, která lépe zvládne ekonomickou recesi. A realita? Investice vládě Andreje Babiše vůbec nejdou. Za prvé investuje málo a za druhé ani to málo není často schopna proinvestovat. I když máme na investice naplánováno na příští rok v nominální hodnotě o 13 mld. /tedy v těch národních dotacích/ více jak letos, vzhledem ke struktuře státního rozpočtu činí objem investic v poměru k HDP méně než tomu bylo v dobách ekonomické krize. A to bylo více jak před osmi lety. Přitom všichni víme, že kupní síla peněz se dnes pohybuje úplně někde jinde než v minulosti.

Zkrátka a dobře to vypadá, že reálné investice, které by podpořily ekonomický růst a stabilitu našeho hospodářství, jsou pro současnou vládu sprostým slovem.

Vláda na první pohled vystupuje líbivě. Všechno je v pořádku, ohromně se nám daří, přitom sama vláda moc dobře ví, jaké má její populistická politika limity. Nemůžeme to nevědět. Důkazem jsou poslední kroky Ministerstva financí, které peníze do rozpočtu hledá kde se dá. Zvyšují se daně, poplatky, jednorázově se zdaňují peníze pojišťovnám, čerpají se peníze, miliardy, z účtů Fondu národního majetku, které si vláda rozpouští do rozpočtu, a to všechno jenom proto, aby se zamaskovaly díry v rozpočtu.

A co můžeme my za STAN udělat pro to, aby se v této zemi žilo lépe? Pokud návrh státního rozpočtu projde prvním čtením /a jak to vypadá, tak projde/, budeme se snažit směřovat pozměňovací návrhy směřovat na naše priority, a ty se již několik let nemění - investice do vzdělání, tím myslíme navýšení platů učitelů, protože kvalitní učitelé, to je dálnice k prosperitě do budoucna. Chceme také navýšit dotační tituly na výstavbu základních škol a samozřejmě škol mateřských, protože předškolní zařízení jsou tím, co může umožnit zaměstnávání maminek, a tím také přinést miliardy do státního rozpočtu. Samozřejmě jsou pro nás důležité další klíčové investice, a to do silnic či železnic. Samozřejmě digitalizace nebo do rozvoje venkova.

Naše pozměňovací návrhy budeme trpělivě vysvětlovat s vírou, že z pokryteckého vládního rozpočtového snu dříve či později procitnou alespoň někteří koaliční poslanci a poslankyně, když v sobě objeví odpovědnost za budoucnost, kterou u jejich vládních kolegů postrádáme.

Nyní mi dovolte, abych porovnala hlavní výdajové priority státního rozpočtu s tím, co má vláda ve svém vládním prohlášení. Ptám se tedy:

V programovém prohlášení vlády je zmíněno šest hlavních strategických směrů. Prvním je ten, že vláda chce provést důchodovou reformu. Chce provést konkrétní kroky bez zdlouhavých a neplodných diskusí a podstatou bude oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu a stanovení jasných finančních vztahů mezi tímto účtem a státním rozpočtem a případně dalšími zdroji příjmů pro tento účet. Veřejnost bude vědět, kam její sociální odvody směřují a jak jsou využity. A já se tedy ptám - souhlasíme s navýšením důchodů /pro to, myslím, hlasovala celá Poslanecká sněmovna/, ale pouhým navýšením důchodů se té priority pravděpodobně nedosáhne. Očekávala bych, že v návrhu státního rozpočtu bude také naznačeno, jakým směrem se vláda v této oblasti vydá.

Další prioritou vlády v programovém prohlášení je, že chce dostupnost vysokorychlostního internetu všude. Já v těch hlavních výdajových prioritách nevidím žádné informace o tom, že by tomu tak mělo být.

Samozřejmě mimo jiné vláda ve svém programovém prohlášení uvádí, že sestaví strategický investiční program. O tom už hovořil můj kolega Rakušan. Zatím žádný strategický investiční program k dispozici není. Vláda říká, že jejím záměrem je stavět dálnice, obchvaty měst a podobně, budovat byty pro mladé rodiny a seniory a samozřejmě chce také začít s rekonstrukcemi památkových objektů ve všech regionech a přitáhnout tak turistický ruch i mimo hlavní centra. Bohužel opět ve výdajových prioritách nevidím žádné údaje, které by směřovaly právě k této prioritě vlády, dokonce musíme konstatovat, že na opravu kulturních památek v národních dotačních titulech je dokonce méně peněz než v letošním roce, a to nás velmi mrzí.

Vláda má také prioritu, že chce zvýšit příspěvek na výkon státní správy a v tomto případě musím vládu pochválit a paní ministryni financí. Tam tuto prioritu vidíme v hlavních výdajových prioritách, kdy dojde k valorizaci příspěvku na výkon státní správy. Říkáme - alespoň něco. Myslím, že to městům a obcím velice pomůže.

Takto bych asi mohla pokračovat dále. Zmíním ještě, že vláda chce zvýšit stupeň domácí potravinové soběstačnosti, bude chránit půdu jako základ našeho přírodního bohatství a podobně. Bohužel, ani toto nevidím v těch základních hlavních výdajových prioritách státního rozpočtu.

Můžeme tedy konstatovat, že vláda mává nad schodkem státního rozpočtu rukou. Hospodaří se ztrátou, vydává to za úspěch a dokazuje, že v dobrých časech vláda nedokáže hospodařit.

Myslím, že už několikrát jsme návrhy státního rozpočtu nazvali, že jsou to návrhy státního rozpočtu, který lze označit jako návrhy zapomnění na budoucnost. Myslím, že to je velkou pravdou. Přestože vláda ve svém programovém prohlášení říká, že chce, abychom se měli lépe, také chce předat našim dětem prosperující zemi a ekonomiku, chce myslet na budoucnost a nechce žít jenom dneškem, chce odložit spory, které oslabují naši společnost v posledních letech, protože si uvědomuje, že budoucnost nebude lehká a naši potomci nám neodpustí, že jsme neudělali všechno, co jsme měli a mohli udělat. Pokud by vláda chtěla dodržet tento odstavec, tak by nenavrhovala rozpočet, který je udržovací, nicméně rozpočet vizionářský. A ony odstavce, o kterých jsem hovořila a chybějící položky jsou toho důkazem.

Děkuji za pozornost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV
reklama

Produkt zdarma za recenzi?

Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vích (SPD) Plukovník Eduard Stehlík je historik, nikoliv bojovník a veterán

18:40 Vích (SPD) Plukovník Eduard Stehlík je historik, nikoliv bojovník a veterán

Nechápu tu hysterii některých politiků okolo Eduarda Stehlíka a jeho odchodu z funkce ředitele Odbor…