Děkuji, pane předsedající. Dobrý večer, kolegyně, kolegové. Rozproudila se tu poměrně divoká diskuse. Pro některé z vás, kteří třeba nejste tolik obeznámeni s touto problematikou, logicky každý nemůže znát úplně všechno a není tady přítomný pan ministr vnitra, tak já bych na úvod toho, než si dovolím rozkomentovat několik paragrafů, kdy také potom ve finále je to jeden z těch důvodů, kdy se i já zdržím a nemůžu prostě pro to hlasovat. Ale chtěl bych říct na úvod, že už jsem viděl nějaké tisky v rozhlase nebo to bylo na internetu, že hnutí ANO je teď zásadně proti Ukrajincům a proti lex Ukrajina čtyři. Není to tak. A pokusím se to tady nějakým způsobem vyvrátit, proč naše stanovisko, které jsme dneska diskutovali na našem klubu, a padaly tam různé názory, potom převážilo to, že se dneska zdržíme.

Samozřejmě o tom, že to projednáváme ve stavu legislativní nouze, to je opravdu tragédie i z pohledu, kdy já se osobně domnívám, že jsme tomu měli věnovat klasický čas, prostě projet to třeba i nějakým zrychleným řízením, abychom si mohli k tomu říci svoje.

Tím, že tu pan ministr vnitra není, tak na začátek bych to jaksi trošku zklidnil a trošku bych se vrátil úplně na ten počátek, kdy teda od toho počátku března, kdy ukrajinští běženci začali opouštět svoji zemi před důsledkem válečné agrese Ruské federace, což nikdo nezpochybňuje, je to ten konflikt rusko-ukrajinský. Česká republika se jednoznačně postavila na stranu napadené Ukrajiny, aktivně pomáhala, pomáhá a pomáhat bude uprchlíkům a od počátku napadení Ukrajině posíláme jak finanční, tak materiální i vojenskou pomoc. Tady jednoznačně musíte nám dát za pravdu, že hnutí ANO všechny takové ty rozumné návrhy podpořilo a vždycky jsme se jednoznačně postavili na stranu Ukrajiny proti agresi, kterou tam vyvolala Ruská federace.

Do konce letošního roku právně cca jsme poskytli pomoc celkem skoro 490 tisícům ukrajinských běženců. V počtu k poměru obyvatel Česká republika opravdu je na prvním, ne-li druhém místě, obdobně k velikosti ale je také Polsko. Ale Česká republika opravdu na svoji velikost obyvatel přijala obrovské množství těchto běženců. Běžencům, kterým se podařilo v České republice zajistit ubytování, finanční pomoc i zdravotní pojištění a s tím související zdravotní péči, školní docházku žáků základních škol a potřebné kapacity studia i na středních a případně vysokých školách. Zařadili jsme se tedy mezi státy, které v pomoci Ukrajině v počtu na počet obyvatel patří mezi nejvyšší na světě.

Patří za to určitě poděkování, a mnohokrát to tady bylo zmíněno, zejména občanům, obcím, krajům, municipalitám, to znamená hejtmanstvím, prostě jednotlivým samosprávám, na které to břímě dopadlo jako první v řadě, kdy samozřejmě jsme se dostali do situace, kdy nikdo nepočítal s takovou situací, já se ještě zmíním o tom migračním plánu velkého rozsahu, který byl na Ministerstvu vnitra a počítal pouze s přílivem 20 000 běženců, a to ještě byli běženci typově trošku odlišní od těch statisíců obyvatel Ukrajiny, kteří prchli před válečným konfliktem.