Armáda v rozkladu kvůli F-35. Metnar odhaluje, co vláda tají

02.08.2025 5:00 | Rozhovor

Vláda obětovala klíčové obranné kapacity i personál kvůli nákupu stíhaček F-35. Armáda nemá peníze na tanky, vojáci hromadně odcházejí a smlouvy za miliardy mizí z očí veřejnosti, prozradil v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz exministr obrany a předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (ANO).

Armáda v rozkladu kvůli F-35. Metnar odhaluje, co vláda tají
Foto: Hans Štembera
Popisek: Lubomír Metnar
Pane Metnare, byl jste ministrem obrany v klíčovém období. Jak hodnotíte vývoj Armády ČR od vašeho odchodu z funkce? Jde, podle vašeho názoru, správným směrem?
 
Vývoj Armády České republiky od mého odchodu lze hodnotit v několika klíčových oblastech – modernizace techniky včetně hospodárnosti a efektivity nákupů, strategické priority, personální oblast a nakonec komunikace vůči veřejnosti. Co se týče modernizace, ačkoli jsme v předchozích cílech výstavby schopností NATO, tzv. CT, neměli letouny F-35, vláda odsunula naše strategické plány, a i přes nehospodárnost a dlouhodobou ekonomickou zátěž pro rozpočet obrany nakoupila letouny F-35. Důsledkem je, že se odložily strategické nákupy tanků nebo pozemní protivzdušné obrany. Naše obavy se potvrdily koncem loňského roku, kdy sama armáda varovala, že na tanky nemáme peníze. Minulý týden to potvrdila sama vláda, která si chce na nákup tanků vzít půjčku 52 miliard.
 
Z hlediska personální situace je na tom Armáda ČR velmi špatně, což potvrzuje i velení armády. Tato vláda zapříčinila, že vojáci hromadně odcházejí. Vliv na to mělo zrušení FKSP, školkovného a zmrazení platů v roce 2024 – to vše opět na úkor splátek na F-35, na které se v roce 2024 poslalo neskutečných 26 miliard. Výsledkem práce této vlády bylo, že v roce 2024 odešlo nejvíce vojáků z povolání za 10 let. Každý týden vycházejí negativní články z hlediska realizovaných nákupů resortem a co se týče smluv nad miliardu korun, celých 85 % není zveřejněno v registru smluv.
 
Komunikaci vůči veřejnosti si může zhodnotit každý sám; podle mého názoru je absolutně skandální. Vláda nevysvětluje své kroky, neznáme ani výši rozpočtu obrany v roce 2025, přestože je konec července. Předražené nákupy se snaží vláda zamést pod koberec skrze útoky na opozici. Kritika zní ze všech stran, nikdo nemá k dispozici informace o hospodaření resortu a už vůbec o nějakém střednědobém plánu investic. Nakonec bez podpory veřejnosti, která klesá, a bez vojáků nebude armáda, ale to si tato vláda vůbec nepřipouští. Takže ve všech zmiňovaných oblastech hodnotím kroky této vlády a jejich vliv na Armádu ČR negativně.
 
 
Poslanec Růžička nedávno zmínil interní dokument s názvem Volby 2025, který si má vést armáda. Má armáda vůbec co dělat s volebními scénáři a proč by něco takového měla připravovat? Co si o tom myslíte?
 
Je to poměrně čerstvá záležitost. Chtěli jsme se dozvědět více informací, tedy bod byl zařazen na program jednání sněmovního výboru pro obranu, ale koaliční poslanci tento bod svým hlasováním vyřadili, takže jsme žádné informace nedostali. Na základě toho jsem požádal ministryni obrany dopisem o námi požadované informace. Obecně se nedomnívám, že i kdyby to bylo cvičení, že by měla Armáda ČR cvičit tímto způsobem. Pokud by se potvrdily věci, které jsou zmiňovány, tak je to samozřejmě skandální.
 
 
Vláda posiluje vazby na NATO a na USA; zároveň roste odpor části veřejnosti k těmto krokům. Jaká by měla být role Česka v NATO, aby zůstala vyvážená a zároveň neztratila suverenitu?
 
Já si naopak myslím, že tato vláda má velmi pasivní přístup k posilování vazeb na NATO a se Spojenými státy. Příkladem je snaha vytvořit jakousi evropskou část NATO, což oslabuje nejen bezpečnost, ale i vyjednávací pozici v rámci Aliance. Za našeho funkčního období jsme se snažili být maximálně spolehlivým a předvídatelným spojencem, kdy jsme postupně rozpočet armády navyšovali, účastnili jsme se zahraničních misí, kde jsme byli velmi pozitivně hodnoceni. Snažili jsme se plnit tzv. 3 C, tedy konzultovat se spojenci bezpečnostní otázky, aktivně spolupracovat a účastnit se výcviků a plnit naše závazky, tedy účastnit se zahraničních misí a navyšovat obranný rozpočet.
 
Zvýšení obranných výdajů až na 5 % HDP mnozí vnímají jako tlak zvenčí – ať už ze strany NATO, nebo USA. Měla by Česká republika takový krok podstoupit i za cenu zadlužení nebo škrtů jinde? Kde je hranice mezi spojeneckou loajalitou a ochranou národních zájmů?
 

Anketa

Máte důvěru ve velení Armády České republiky?

1%
98%
hlasovalo: 17293 lidí
Na prvním místě musí být pro české politiky ochrana národních zájmů. Co se týče tlaku na navýšení výdajů na obranu na 5 % HDP, tak v krátkodobém horizontu toto vnímám jako nerealistický závazek, kdy současná vláda ještě v letošním rozpočtu neví, jak naplnit závazek 2 %, neví ani, kde vezme chybějících 8 miliard do výše 2 % HDP, a také neví, za co peníze utratí. Nakonec ani neví, jak peníze vykázat, aby byly transparentně vynaloženy jako výdaj na obranu. Za těchto podmínek je 5 % HDP nerealistických, my jsme ale pro transparentní a účelné navyšování rozpočtu resortu obrany. 
 
Nezavazuje se tímto tempem česká vláda k něčemu, co už hraničí se ztrátou vlastní obranné a rozpočtové suverenity? Kdo, podle vašeho názoru, skutečně profituje z takto masivních vojenských investic – český občan, nebo zbrojní lobby a zahraniční spojenci?
 
Obecně na válce a na masivním zbrojení profitují zbrojařské firmy – my můžeme diskutovat o morálnosti takovýchto kroků, ale bohužel je to realita. Přístup současné vlády a způsob jakým postupuje nahrává ke ztrátě rozpočtové suverenity, podívejme se na letošní rok, kdy stále vláda neví, kde peníze na 2 % HDP vezme, spíše tedy komu je vezme, a jakými účetními triky dosáhne jimi avizovaného plnění ve výši 2 % HDP.
 
Prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře vymezil vůči prezidentovi Vladimiru Putinovi a pohrozil Rusku novými sankcemi. Zároveň oznámil dodávky systémů protivzdušné obrany Patriot na Ukrajinu. Ty mají zaplatit členské země NATO. Co tento obrat ve vztahu USA–Rusko může znamenat pro Ukrajinu, případně pro světovou, respektive naši bezpečnost?
 
Je vidět, že zatím selhávají diplomatické kroky, které nevedou k zastavení horké fáze války na Ukrajině. Ale na druhou stranu je vidět, že Trump zesiluje tlak přes avizované sankce či dodávky zbraní, financované členskými státy Aliance. V současnosti je ale těžké předvídat, jaký to bude mít dlouhodobý efekt.
 
ČR a Ukrajina. Má, podle vašeho názoru, Česko dál vojensky i finančně podporovat Ukrajinu, nebo by měl nastat určitý „přezkum“ podpory?
 
Co se týče podpory a pomoci Ukrajině, patří ČR k premiantům, jako jedni z prvních jsme podporovali a pomáhali Ukrajině, a to jak vojensky, tak humanitárně, byť vláda špatně tuto pomoc komunikovala, ale přesto jsme ji za hnutí ANO podpořili. Už před rokem avizoval resort obrany, že nemáme další vojenskou techniku, kterou bychom mohli darovat. Za mne by mělo dojít k transparentnímu přezkumu podpory poskytované z veřejných rozpočtů, tato pomoc by měla být také transparentně komunikována.
 
 
Blíží se říjnové volby, které budou testem důvěry pro současnou vládu. Může se téma obrany a bezpečnosti stát klíčovým tématem kampaně, nebo ho voliči vnímají jako okrajové? A má opozice v této oblasti co nabídnout?
 
S ohledem na mezinárodní bezpečnostní situaci je bezpečnost klíčovým tématem. Pro hnutí ANO byla a je bezpečnost vždy klíčová, což jasně dokládají i výsledky naší vlády, ale také jasná kritika kroků současné vlády, které se projevují na snížení vnímání bezpečnosti občanů, kde se propadáme na 12. místo v indexu bezpečnosti. Samozřejmě, že máme jako hnutí ANO co nabídnout, což jsme v minulosti opakovaně dokázali.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Marek Bláha

Michal Šmarda byl položen dotaz

Sociální demokracie

Opravdu smutný osud jí potkal. Kde je podle vás příčina toho, že to se staranou tak dopadlo a pro snahu některých získat pozice to došlo až tak daleko, že se spojila s komunisty?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Diskuse obsahuje 96 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Armáda v rozkladu kvůli F-35. Metnar odhaluje, co vláda tají

5:00 Armáda v rozkladu kvůli F-35. Metnar odhaluje, co vláda tají

Vláda obětovala klíčové obranné kapacity i personál kvůli nákupu stíhaček F-35. Armáda nemá peníze n…