Děkuji za slovo.

Já tady k tomu bodu vystupuji již poněkolikáté. Poněkolikáté jsem se snažila o to, aby byl zařazen přímo bod Informace vlády o připravované dostavbě jaderné elektrárny na půdu Poslanecké sněmovny. Někdo by mohl říct, je to věc jenom ekonomická, týká se to energetiky, byť tento zákon se týká a jmenuje se O opatřeních k přechodu České republiky na nízkouhlíkovou energetiku. Ale já jsem pevně přesvědčena, že tento zákon se týká i naší bezpečnosti.

Jsem pevně přesvědčena, že to souvisí s naší zahraničně politickou orientací. Souvisí to s tím, jak nás budou do budoucna vnímat spojenci, souvisí to s tím, jestli si do budoucna zachováme svou suverenitu, svobodu, budeme zemí demokratickou, pevně provázanou se zeměmi Severoatlantické aliance a Evropské unie. My nemůžeme na dostavbu jaderné elektrárny pohlížet jenom jako na projekt ekonomický řešící nějaké energetické potřeby.

Já si v posledních měsících říkám, jaká je motivace. Co se to vlastně okolo nás děje? Protože o tom, že pan prezident velmi inklinuje k nedemokratickým režimům - do Číny se dokonce jezdí učit spravovat společnost, o tom víme. Ale musím přiznat, že to, když odjel pan premiér do Maďarska, aby se učil, jak řídit otázku pandemie, tak mě to přesto velmi, velmi, zarazilo. Odjel do země, která naprosto nezvládá řešení této krizové situace.

A když se zastavíme v tom Maďarsku. To je jedna ze zemí, která je sice v Evropské unii, je v Severoatlantické alianci, ale mnohými spojenci je vnímána již jako nespolehlivý partner. A jedním z důvodů je i jejich rozhodnutí, aby jejich jadernou elektrárnu v Paksi stavělo Rusko.