Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane ministře, jsem rád, že zde jste, vy jste měl dneska opět vcelku dobrý projev, jste dobrý řečník. Ale použil jste argumenty, které nebyly až tak v pořádku. Mluvil jste dobře, ale jednostranně. A jako bývalý ministr zahraničních věcí jistě víte, jak svět bipolárně rozdělen, svět, který mnohdy bojuje prostředky nečestnými a tajné služby nepovažuji za úplně čestné složky armády, které nějak fungují, v tom světě bojuje.

Hovořil jste o katastrofě letadla, o těch mrtvých, samozřejmě, že je to tragédie a budu velice rád, když ti, kteří to způsobili, budou potrestáni. Všichni, bez rozdílu. A ne, že se to bude zneužívat. Protože samozřejmě nejhorší je, a to živí ty dezinformace, je zneužívání informace a posunutí ji někam. Mohl bych tady připomenout situaci Američanů v Iráku při generálu Solejmánímu, kdy zemřeli civilisté, vojáci spřátelené armády, to byli Iráčané, kteří tam byli "spřáteleni" v cizím státě. Přesto Američané tam hodili raketu. Mohl bych hovořit o Mossadu a fyzikovi Fachrízádehovi, civilistovi, kterého zabila bomba jenom proto, že dělal jaderný výzkum. A to ještě Izraelci ani nevědí, jestli ten jaderný výzkum bude, nebo nebude, a v jakém je stavu. Osobně si myslím, že Írán není schopen vyrobit jadernou zbraň na rozdíl od Izraele, který dle všech odborníků má a přesto to popírá.

To jsou věci, které v tom světě jsou. Já si myslím, že ti, co se zajímají o zahraniční politiku, se nemusejí přesvědčovat o tom, že svět není černo-bílý a není dobrý a špatný. Ale celou dobu dnešní rozpravy tady zaznívalo, že my patříme k té dobré části světa a jediní špatní jsou ti na východ, to zlé Rusko. Nedělám si iluze o Putinově Rusku. I ruští komunisté, kteří jsou v opozici v Rusku, mají velké výhrady k hospodářské politice Putina a dalším záležitostem a není to tam žádná procházka růžovým sadem v tom Rusku, to si jistě dokážeme říct. Zvlášť když na jeho hranicích se soustřeďují vojska, bojuje se na Ukrajině, bojovalo se v Karabachu, Turecko a další. Mezinárodní situace v této době opravdu není dobrá. Přesto tady hovoříme o nějakém jasném definovaném nebezpečí vzpomínaje na situaci, která tady nastala před sedmi lety. Byly tu desítky projevů po výbuchu ve Vrběticích tady u tohoto pultíku, které se tím zabývaly a rozebíraly všechny situace. Ale je to sedm let a já si myslím, že máme jeden obrovský dluh. Dluh vůči občanům Vrbětic, aby se dozvěděli, co se tam vlastně v těch Vrběticích stalo. Tady se říká: Ano, byl to útok asi ruských agentů, kteří tam asi dali nějakou výbušninu a ona vyhodila tyto dva sklady do povětší. A to byla chyba, protože ty sklady měly vybuchnout někde cestou a mohly dokonce způsobit větší škody. Tak zní oficiální informace, která zazněla médii, která zazněla i z úst ministra Hamáčka, kterou tady opakoval a byla diskutována. Ale žijeme ve svobodném světě informací. A již dneska tady jsou informace o bulharské stopě ve Vrběticích, kdy bulharský obchodník se zbraněmi Gebrev popírá tvrzení českých vyšetřovatelů, že celý rok nechtěl žádné zbraně z Vrbětic vyvézt. On nepopírá, že tam byly, jeho majetek, zboží, jak se vyjádřil pan premiér. Ale že ho nechtěl vyvézt, že tam mělo zůstat. A že nejsou žádné argumenty,které by svědčily o tom, že to chtěl vyvážet. On je tu měl uskladněny.