Vážené kolegyně, kolegové, pane ministře,

dovolte mi, abych i já se vyjádřila k návrhu novely trestního zákoníku. Jsem přesvědčena o tom - a už to začalo - že nás čeká intenzivní debata, ale věřím, že dojdeme nějakým způsobem formou rozumné diskuze ke zlepšení předkládaného návrhu.

Na začátek bych velmi ráda uvedla, že respektuji a vnímám snahu Ministerstva spravedlnosti upravit novelu trestního zákoníku směrem k přísnějšímu postihování a potírání násilné trestné činnosti oproti ekonomickým trestným činům a také se více zaměřit na alternativní tresty a peněžité tresty. Jsem připravena a věřím, že už, jak bylo zmíněno, konečně dotáhneme do konce jednu z priorit, kterou jsme si stanovili jako podvýbor pro problematiku domácího a sexuálního násilí, a to je dětský certifikát. Hodnotím a moc děkuji za to, že jste to tady na začátku svého projevu, pane ministře, zmínil. Stejně bych chtěla poděkovat všem napříč politickým spektrem, že jsme na tomto tématu skutečně pracovali a to téma jsme debatovali. Věřím, že ho v této novele dotáhneme do konce. Věřím skutečně v konstruktivní debatu.

Nicméně, ačkoliv rozumím potřebě Ministerstva spravedlnosti řešit problém s přeplněností věznic - řešil to tady jak kolega Michálek, tak paní profesorka Válková, i vy, pane ministře - tak ačkoliv naprosto souhlasím s tím, že vězení má zbavovat osobní svobody, nikoliv lidské důstojnosti, nejsem si úplně jistá, jestli jsme se ve 100 procentech návrhu novely trestního zákoníku vydali úplně správným směrem. Kupříkladu u § 196, kterému se tady budu věnovat a který se týká právě úpravy skutkové podstaty trestného činu zanedbání povinné výživy. O tom jsem už, pane ministře, shodou okolností s vámi hovořila i v průběhu přípravy té novely trestního zákoníku po tom, co jste ho předkládali na vládu, a říkala jsem, že s dekriminalizací výživného v žádném případě nebudu souhlasit. Tomu se budu věnovat tedy i v tomto projevu.