Za nimi pochodovaly v třířadých zástupech nejprve dorostenky, dorostenci a ženy DTJ, doplněné o další třířadé sevřené šiky 3 řad mužů a dívek v modrých halenách a v zápětí také jinochů a kováků (kovodělnický svaz byl tradičně nejsilnější a nejvlivnější součástí Odborového sdružení československého). Poté diváky zaujala další standarta JSME nesená muži v krojích DTJ a orámovaná skupinou župních a okresních praporů zřejmě vlastní strany (tj. v řeči našich předků tzv. politické organizace).
„S těžkým srdcem se loučíme s T. G. Masarykem. Děkujeme mu za všechno, co dal všem národům tohoto státu a tomuto státu. Děkujeme mu také za to, že nám dal v Edvardu Benešovi svého pokračovatele, který je naplněn jeho ideami, věrně je opatruje a v jeho duchu pokračuje. Děkujeme mu také za to, že miloval věc dělnictva, že nad ním držel ochrannou ruku a vždycky se k dělnictvu hlásil. V čestné knize socialismu bude jméno Masaryk zářit příštím pokolením jako nádherný symbol opravdového lidství, fanatické lásky k pravdě, hrdinné odvahy k činu a lásky k slabým a utiskovaným.“ Ludwig Czech, Dni žalu, Praha 1937
„Prezidente Osvoboditeli, odkazu, který jste vložil do našich rukou, věrni zůstaneme.“ Edvard Beneš v závěru smutečního projevu 21. září 1937
Stejně úderné bylo i pojmenování třetí části průvodu: JSME. Jako první se na Václavském náměstí objevili opět kováci se standartou 1918-1938. Za nimi pochodovaly v třířadých zástupech nejprve dorostenky, dorostenci a ženy DTJ, doplněné o další třířadé sevřené šiky 3 řad mužů a dívek v modrých halenách a v zápětí také jinochů a kováků (kovodělnický svaz byl tradičně nejsilnější a nejvlivnější součástí Odborového sdružení československého). Poté diváky zaujala další standarta JSME nesená muži v krojích DTJ a orámovaná skupinou župních a okresních praporů zřejmě vlastní strany (tj. v řeči našich předků tzv. politické organizace).
V dalším oddíle této části průvodu prošla před očima zhruba 250 000 diváků živá historická statistika. V r. 1878 tvořilo stranu a hnutí 6 vzdělávacích, 6 podpůrných, 2 čtenářské a 2 odborové spolky. Po 60 letech, r. 1938, dokládaly následující tři standarty tyto údaje: v 21 župách bylo činných 7005 místních politických organizací (podrobnosti rozvedeny na 21 župních a 451 okresních tabulkách). Svou statistikou přispěly i zájmové složky naší strany: ČSSDSD disponovala 397 vzdělávacími, 1735 tělocvičnými spolky, 3560 družstevními prodejnami a provozovnami a 7043 základními organizacemi a skupinami Odborového sdružení československého.
V části průvodu uvozené standartou Zasloužili se následovalo 5 velkých fotografií JOSEFA STEINERA (1862-1912), ANTONÍNA NĚMCE (1858-1926), VLASTIMILA TUSARA (1880-1924), GUSTAVA HABRMANA (1864-1932) a LVA WINTRA (1876-1935). Další skupina symbolizovala 5 základních vybojovaných popřevratových vymožeností: 8hodinovou pracovní dobu, pozemkovou reformu, zrovnoprávnění žen, sociální pojištění a svobodnou lidovou školu.
Následoval proud alegorických skupin. Zahájily ho krojované skupiny ze Slovenska a Podkarpatské Rusi; kroje doplňovaly opět informační tabulky; zvláštní, poprvé zastoupenou skupinou byli maďarští sociální demokraté. Po přejití skupiny pozemkové reformy následovala obdobně krojovaná skupina Moravy, vnitřně organizovaná podle žup. Ve skupině kulturní práce zaujala Dělnická akademie se 2 alegorickými vozy, doplněná dále Unií svobodných socialistických myslitelů, Svazem dělnických pěveckých spolků a Zdravou generací, vesměs rovněž zastoupená alegorickými vozy.
Skupinu státní sociální a zdravotní péče ČSSD uvodil obraz „Péče o matky a děti“ následovaný skupinou sociálního pojištění (zahrnujícího pojištění nemocenské, starobní, invalidní, úrazové a penzijní). Statistické údaje ilustrovaly péči o nezaměstnané, otevření lázní dělníkům, prospěšnou činnost Ústřední sociální pojišťovny, dosažené prodloužení věku a penzijní péči. Závěr sociální části tvořil přehled obdobných svépomocných aktivit spolku Humanita.
Představen byl i gentský systém. Stranou nezůstaly ani charitativní akce na pomoc nezaměstnaným. Zaujaly také iniciativy na aktivní podporu nezaměstnaným: podpora stavebnictví, výstavba sociálních bytů, opravy domovního fondu. Tuto důležitou součást práce strany uzavřel přehled údajů o péči o válečné invalidy a o počtech obětí z první světové války. Volně na tuto část navázala skupina alegorických vozů dělnického družstevnictví. Byla doplněna i o skupiny krojovaných (uniformovaných – uniforma neboli stejnokroj) družstevníků a družstevnic.
Výraznou dominantou třetí části byl odborářský průvod. Měl názornou formou ztělesňovat pochod práce, tj. všechny formy práce fyzické i duševní přibližující se co nejvíce skutečné skutečnosti jejich všednodennosti. V první skupině železničářů upoutal pozornost model lokomotivy a různých pomocných dopravních zařízení. Ve skupině samosprávných a veřejných zaměstnanců vynikly stará koňská tramvaj a moderní vozy elektrických drah i autobusy. Alegorické vozy se měly objevit i ve skupině řidičů automobilů. Historickým znázorněním vývoje informačních služeb vynikl pochod členů Svazu poštovních a telegrafních zaměstnanců Odborového sdružení československého právě tak jako následující skupina dopravního dělnictva. Obdobně svá řemesla prezentovaly Svaz dřevodělníků a skupina potravních odborů. Tradičností svého fortele na sebe upozornily skupiny sklářského dělnictva a kožedělníků. Blízkou početnou skupinou spřízněných profesí do sebe zahrnulo zastoupení stavebního dělnictva a podobně i kamenodělníci předvádějící mj. jejich těžkou práci při výrobě a zpracovávání kamene. Za dělnickou aristokracii byli vždy považováni typografové následovaní velkou rotačkou tisknoucí PRÁVO LIDU. Riziko hornické práce přiblížil velký smuteční vůz doprovozený dalšími alegorickými vozy. Zvlášť krojovaná byla zastoupení Svazu lakýrníků a malířů stejně tak jako Svazu dělnictva lučebního (chemického) Odborového sdružení československého. Nejhůře placenou skupinou dělnictva byly okrojované skupiny zemědělských a lesních zaměstnanců, na něž navázal Svaz domkářů a malorolníků Odborového sdružení československého přibližující na alegorických vozech mj. dobu roboty.
Srovnáním ruční a strojové práce upoutala na sebe pozornost skupina textilních dělníků. Četnými obrazy ze života svých členů i svazových aktivit kulturních a vzdělávacích se představil Jednotný svaz soukromých zaměstnanců. Pochod práce uzavřeli zástupci nejpočetnějšího kovodělnického svazu Odborového sdružení československého; jeden z alegorických vozů mimoto dokládal vůli kováků k obraně demokracie a republiky.
Ve velkém průvodu Svazu Dělnických tělocvičných jednot, ubírajícím se za odboráři, byly zastoupeny prakticky všechny druhy tehdy provozovaných sportů, ale i skautingu; tvořily jej okrojované skupiny mužů, žen, dorostu i žactva. DTJ doprovodil spřízněný Svaz dělnických turistů a za ním jdoucí organizační průvod z Čech dále členěný podle žup v čele s plzeňskou župou.
V závěru třetí části dokládalo několik obrazů a standart názory strany vnitřní i zahraniční československou politiku. Za ní následovala opět pětičlenná standarta opakující hesla prezentovaná v jejím úvodu. Poslední standarty odkazovaly k závěrečné části průvodu heslem Základy jsou hotovy – stavme nový svět.
Čtvrtá část BUDEME byla autorským týmem průvodu pojata jako symbolizovaný dělníkův sen. Uvodil ji trubačský mládežnický sbor. Prostřednictvím několika velkých alegorických vozů byla přiblížena představa moderního města a zejména moderní továrny, co nejvíce přátelské dělníkovi především absencí fyzické dřiny v nevyhovujícím prostředí. Stroj již nebude zdrojem vykořisťování, ale přítelem dělníka. Početná skupina jinochů a dívek dále nesla symboly rozdělení dělníkova dne na základě zásad „nikdo nemá mít příliš mnoho ani příliš málo“ a „blahobyt stane se majetkem všech“. V části regenerace dělníkových sil byly znázorněny knihovny a čítárny na jedné a lázně a sanatoria se sportovišti na druhé straně. Součástí odpočinku byl i prostor pro všechny druhy sportů. Závěr sportovní části vyvrcholil pochodující skupinou propagující IV. Dělnickou olympiádu připravovanou – jak o tom již také byla řeč – na r. 1940. Další mládežnická skupina nesla standarty protestující proti moci peněz a zasazující se o ochranu sociálně zranitelných. Dělníkův rodinný život přiblížila alegorie rodinného domu se zahrádkou. Obraz Mír a bratrství národům rozložený do několika vozů, shodně opatřených otáčející se zeměkoulí, demonstroval myšlenku všesvětového míru. Závěr průvodu v zásadě reprodukoval hesla použitá v jeho úvodní části. Podobně jako na začátku i na úplný konec průvod uzavřela skupina motocyklistů. (Jádrem ztělesnitelů projektovaných alegorií a symbolických skupin bylo na 5 000 dělnických jednotářů.)
Tento triumfální pochod práce nejlépe dokazoval stav, možnosti sílu, ale i předvídavost a prognostický rozměr prvorepublikového demokratického socialismu. Byl to v kostce – pokusme se na chvíli vzlétnout na křídlech fantazie – svět poválečného klasického evropského sociálního státu. Svět, který postrádal europocentrický rozměr a myslel na světové lidstvo jako jeden celek. Keynesiánský sen, citlivě domyšlený do rozměrů ctižádostivé, dělné, nadáním a elánem hýřící a sršící demokratické republiky v srdci Evropy. Sen demokratického socialismu Marxova, Engelsova, Kautského, Masarykova, Benešova. Sen skupiny Dělnické akademie, který uprostřed nejtvrdší nacistické perzekuce první heydrichiády na sebe vzal podobu pozoruhodného nadčasového programového dokumentu, který se stal duchovním majetkem veškerého domácího demokratického odboje. Sen odsouzený k smrti na jaře 1950 v sovětizačním politickém procesu s demokracií socializující. V procesu, který vešel do dějin jako proces s Miladou Horákovou.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
