Vážená paní předsedkyně, milé kolegyně, milí kolegové,

dovolte mi krátce reagovat na vystoupení pana kolegy Brože. Já samozřejmě, pane poslanče prostřednictvím paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, zcela ctím vaše právo k tomuto tématu vystoupit. Myslím si, že není od věci si předtím ta čísla, o kterých vy tady hovoříte, také trochu porovnat s tím, co opravdu v tom rozpočtu je a jak se ta čísla v čase vyvíjejí.

Ministerstvo kultury vstoupilo do letošního složitého roku s návrhem rozpočtu, který byl zděděn z minulých dob. Obsahoval v sobě tehdy v letech 2020 - 2021 nějaké covidové kompenzace, ale bohužel - a znovu to tady zdůrazním - promeškala minulá vláda, vláda hnutí ANO, ČSSD a KSČM příležitost, kdy v zemi byla nebývalá ekonomická prosperita, kdy se dramaticky zvyšovaly příjmy státního rozpočtu, kdy nebylo na naši zemi uvalováno to velké neštěstí a ta velká tíha v podobě růstu cen energií, války na Ukrajině a podobně a kdy se prostě bez problémů dalo docílit toho jednoho procenta výdajů státního rozpočtu na kulturu.

Po nástupu naší administrativy bylo zapotřebí vůbec návrh rozpočtu konsolidovat. Jenom třeba připomenu věc, která už je dnes zapomenuta, ale já jsem vyjednal v lednu letošního roku kompenzace pro covidem postižené organizace ve výši stovek milionů korun, vláda ten můj návrh akceptovala a přijala, a to bylo v době, kdy se tvrdilo, že na to byly peníze v rozpočtu, nicméně my když jsme tam přišli, tak v tom rozpočtu nebylo nic.

Tak jenom připomenu to, že alespoň co se mého resortu týče, tak já jsem opravdu zdědil rozpočet Ministerstva kultury v neutěšeném stavu, nad kterým tehdy tak jakoby nějak visely ty covidové kompenzace, které ale ve skutečnosti nesměřovaly k systémovým problémům nebo k řešení systémových problémů našeho resortu, stejně tak u Národního plánu obnovy.