Milé dámy, vážení pánové, poslanci,
budu se snažit reagovat, a proto, jedině proto využívám svého práva k reakci, abych stihl reagovat na to, co je zde diskutováno, protože to považuji za svoji povinnost a za potřebné.
Rád bych zdůraznil jednu zásadní věc, kterou zde zmínilo několik z vás. Koronavirus nás rozděluje. Rozděluje společnost na dvě části, které se zdají být téměř nesmiřitelné, a sladit názory těchto dvou skupin a sladit požadavky, které zcela oprávněně z těchto dvou naprosto rozdílných názorů plynou, je nesmírně těžké a odrazem je i tato debata. Já to naprosto chápu, úplně to akceptuji, ale musíme to nějakým způsobem vyřešit.
Z medicínského hlediska chci říci, že koronavirus umíme léčit, neumíme ale zatím léčit naši společnost, kterou podle mého soudu poškodil daleko víc než těla jednotlivců. Dost filozofie a zpátky ke konkrétním věcem.
Dotaz na pracovní povinnost. Pracovní povinnost je v nouzovém stavu umožněna, nikoliv nařízena. To znamená, jestli někdo využije nebo nevyužije pracovní povinnost studentů, je dáno tou danou potřebou, takže i když existuje nouzový stav, ale jsou stabilizované nemocnice, například, není potřeba využívat tuto možnost.
Pokud se týká úpravy režimu studentů, tak je to jedna z věcí, která je diskutována i na zdravotních výborech a bude diskutována i s děkany lékařských fakult.
Na dotaz - zcela oprávněný a zcela logický - pana poslance Feriho, kdy nouzový stav je nezbytně nutný a kdy nezbytně nutný není, se pokusím odpovědět takto. Nouzový stav je nezbytně nutný do stupně úrovně 3 a vhodný a potřebný je i u těch ostatních úrovní. U úrovně 1 a 2 mohou být v omezené míře některá nařízení vymáhána i bez nouzového stavu, ale nebude to možno udělat plošně. Jinými slovo, budeme muset postupovat jednotlivě v rámci toho, co nám umožňují například pravomoci hygienických stanic a dalších, a pravděpodobně vyvoláme riziko toho, že budou různé situace v různých částech země a lidé na to budou reagovat tak, že dříve nebo později se opět riziko sjednotí, bohužel na té vyšší kategorii. Tím nicméně nechci říci, že to není možné. Pochopitelně víme naprosto přesně, která z těch opatření můžeme a která nemůžeme vymáhat s nouzovým stavem nebo bez něj. Tuto informaci jistě lze poskytnout. Ona je nakonec čitelná i z té tabulky samotné.
Upozorňuji na to, že plánem - a to jsme říkali od začátku - je, aby tabulka ve své stávající fázi byla pokud možno nezměněna nebo co nejméně měněna do konce roku. Mezitím získáme spoustu dalších dat, která nám umožní rozhodovat se dál. Kdybych měl křišťálovou kouli a věděl, co bude za čtyři týdny, byl bych prvním, kdo by vám to tu řekl. Já to teď nevím a stejně jako jsme před měsícem nevěděli, co bude teď, nemohu vám slíbit /a bylo by to nezodpovědné/, říkat vám, co bude za měsíc.
K malým obchodům jsem se už vyjádřil. To tedy opakovat nebudu.
Na dotaz na to, kdy se vrátí děti devátých tříd, případně maturanti, do škol, se pokusíme s panem ministrem Plagou odpovědět na naší dnešní společné tiskové konferenci. Bude to brzy.
Byla zde zmíněna cena za lůžko pacienta, léčeného pro diagnózu koronaviru. Ano, je to podstatná informace. Prosím, buďme si vědomi toho, že když se toto opatření připravovalo, tak v našich nemocnicích na jaře tohoto roku ležely desítky pacientů, nikoli stovky nebo tisíce. Ve chvíli, kdy by toto opatření nebylo nastaveno a přitom byly výrazně omezeny ostatní kapacity nemocnic, nemocnice by normálně finančně zkrachovaly. Nyní je situace jiná. Ano, máte pravdu, že se jedná o extrémní finanční prostředky, které plynou tímto způsobem do nemocnic, a proto bylo navrženo ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami, aby v době co nejkratší tento systém byl přehodnocen. Záměrně říkám v době co nejkratší, protože tato nařízení nelze udělat ze dne na den, jakkoli bychom si to třeba přáli, ale všechno musí mít svoji formu. Vy jako poslanci to víte nejlépe. Nepodléhejme iluzi, že něco byť v dobré víře uděláme ze dne na den. Když děláme tato rozhodnutí, musíme to udělat správně a nenapadnutelně. Koneckonců je to váš denní chléb.
Já budu navrhovat - a na tom jsme se předběžně shodli i se zástupci zdravotních pojišťoven - aby došlo ke změně úhrad za toto onemocnění ve smyslu, který odpovídá připravené nové vyhlášce DRG-CZ, a to, aby se jednalo o platbu za případ. Jinými slovy, za tento případ dostane nemocnice určitou sumu peněz, bez ohledu na to, jak dlouho v ní člověk s touto nemocí bude pobývat. I zde bude rozdělena platba za intenzivní péči a standardní péči. Předpokládám, že by se to mohlo realizovat začátkem příštího roku. Myslím si, že to bude změna, která je akceptovatelná pro všechny a eliminuje různé možné dohady o tom, jakým způsobem je stávající nařízení používáno. A znovu říkám, že tak, jak bylo minulými ministry nastaveno předtím, bylo nastaveno správně, protože jsme byli v jiné situaci.
Bylo zde citováno Bělorusko, Afrika a další země. Nevím, kdo z vás všech v těchto zemích nějakou dobu pobýval. Já jsem měl možnost v chudých afrických zemích učit, měl jsem možnost se účastnit několika vzdělávacích akcí, na kterých byly třeba i osoby z některých zemí bývalého Sovětského svazu. A až úsměvné se zdá, že třeba v jedné z těchto zemí se problém boreliózy vyřešil tak, že se řeklo, že není. Nemáte nemoc, nemusíte léčit. Toto ale u nás, prosím, určitě nechceme. Pokud se týká Afriky a ostatních chudých zemí, tak si pamatuji, že na oddělených onkologické péče, kde jsem s jednou z irských charit pobýval a pomáhal při léčbě a vzdělávání místních lékařů, jsem viděl tolik malých dětí se stupněm čtyři, tudíž maximálně rozběhlým nádorovým onemocněním s metastatickým rozsevem, kolik jsem jich v životě neviděl u nás dohromady. Takže tyto země pochopitelně mají statistiky úplně jiné a nějaký koronavirus jim je nezmění. Tam umírají lidé v tisících a ve stovkách tisíc na to, na co naši lidé neumírají. Nemůžeme se srovnávat s těmito zeměmi, zaplať pánbůh, že se s nimi ani srovnávat nemusíme. Je mi nesmírně líto a prosím boha o to, aby se zlepšila situace v těchto zemích, ale nesrovnávejme se s nimi, my jsme někde jinde a buďme za to, prosím, vděční.
Potom byl vznesen dotaz - patnáct metrů čtverečních, kdo ho vymyslel. Hrdě se k tomu hlásím. Vymysleli jsme ho na Ministerstvu zdravotnictví po konzultaci s experty, epidemiology i ostatními. A já si myslím, že už jsem to nějakým způsobem vysvětlil a odůvodnil.
Bylo zde řečeno, že máme všichni strach. Ano, souhlasím s tím. Máme strach a ten strach nás rozděluje. Proč se, prosím, proto děsíme navzájem často nepravdivými informacemi? A byla zde zmíněna i svoboda, respektive zde bylo zmíněno, že nemáme svobodu. Já si vzpomenu na jeden citát, který se mi líbil. Byl to, když ho budu parafrázovat, citát, který říkal, že až budeme chodit po Karlově mostě a moci nadávat na vládu, tak máme svobodu. Tento citát - ten, kdo mi ho řekl, ho přisuzoval Janu Masarykovi. Já jsem to nikdy nebyl schopen dohledat, takže nevím, jestli ho Jan Masaryk řekl, ale i kdyby ho neřekl nikdo, citát je pravdivý. Máme svobodu. Důkazem toho je tato Poslanecká sněmovna. Můžeme zde všichni vyjádřit svůj názor, můžeme ho vyjádřit do médií, takže, prosím, svobodu máme.
Vakcína - vakcína není a nebude povinná a ani vakcinační pas není a nebude povinný. Je to jenom způsob, jakým se Evropská unie, kam patříme a chceme patřit, snaží pomoci těm, kteří budou cestovat. A určitě je jednodušší vyjet s kartičkou v kapse, než si před každým přechodem hranic nechávat provádět vyšetření. Já, tak jako řada z vás, si pamatuji dobu, kdy se čekalo na hranicích, tehdy ještě s ostnatými dráty, a přejet hranice bylo něco, co si řada z nás vůbec neuměla uvědomit a představit. Teď je to všechno jinak a tato věc by měla i v současné složité epidemické situaci zjednodušit osobám cestování. Nic ví, nic míň.
A potom poslední otázka k tomu, že roušky jsou nesmysl. Nejsou. A i na českých datech z první poloviny tohoto roku, z takzvané první vlny, je patrné, že jsou to právě roušky a rozestupy, v angličtině ten takzvaný solution distance, které jsou jedním z nejefektivnějších opatření. Proto jsou zavedeny, proto jsou obsaženy ve všech stupních rizikového skóre a proto, jakkoliv je to nesmírně nepříjemné a já s tím úplně souhlasím, jsou v nějaké formě v současné době i ve školách. Myslím si, že tam se dá najít spousta nějakých způsobů, jak to třeba dětem zjednodušit, řada z nich miluje komiksové hrdiny, nemusí mít tedy na nose roušku z nemocnice, může mít klidně na sobě něco, co připomíná masku Spider-Mana, Supermana či čehokoliv jiného. Takže proto roušky mají význam a proto se jich zastáváme.
Děkuji vám za pozornost.
Psali jsme:
autor: PV
