Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Dovolte mi vám představit rámcovou pozici ČR k již zmiňovanému návrhu nařízení Evropského parlamentu.

Návrh nařízení, které je označováno jako evropský právní rámec pro klima, zveřejnila Evropská komise 4. března letošního roku, toto nařízení navazuje na sdělení Evropské komise, o kterém jsme tady již hovořili, nepochybně v příštích měsících ještě hovořit budeme, a možná i letech, nějakým mým nástupcem, a to je zelená dohoda pro Evropu a Evropskou radou schválený cíl klimatické neutrality EU do roku 2050.

Tento návrh má za cíl začlenit cíl klimatické neutrality EU do roku 2050 do právních předpisů EU, a přispět tak k provádění pařížské dohody o ochraně klimatu. Na dosažení cíle klimatické neutrality do roku 2050 by se měly podílet všechny členské státy společně, přičemž členské státy, Evropský parlament, Rada a Komise by měly přijmout nezbytná opatření, aby mohl být tento cíl splněn.

Nařízení rovněž stanoví podmínky pro vytyčení trajektorie, pro dosažení cíle klimatické neutrality EU do roku 2050 a dále podmínky pro pravidelné posuzování pokroku na cestě k jeho dosažení. Evropská komise každých 5 let počínaje rokem 2023 posoudí společný pokrok členských států směrem k dosažení cíle klimatické neutrality a v oblasti adaptace na změnu klimatu a přiměřenost takto přijatých opatření. Předběžné pozice členských států se rozchází především v otázce navyšování klimaticko-energetických cílů k roku 2030. Já už jsem tady v Senátu o tom také hovořil. Řada ambiciózních členských států, kam patří Švédsko, Dánsko, Francie, Holandsko, Lucembursko, Německo a další, požaduje cíl navýšit na 55 %, jenom připomínám, že stávající cíl úspory emisí je 40 %, do roku 2030, oproti základně v roce 1990, tedy navýšení cíle na 55 %. A zahrnout ho přímo do tohoto nařízení. Řada z těchto členských států zároveň požaduje legislativní návrh schválit nejlépe již do konce tohoto roku.