Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, milé kolegyně, kolegové, přeji dobré ráno. Dovolte mi opravdu jenom stručně vám trochu občerstvit paměť, těm z vás, kteří se tomuto tisku nijak zvlášť nevěnovali. Hlavním důvodem jeho předložení je řešení infringmentové situace nebo reakce na infringmentové řízení, které Evropská komise zahájila s Českou republikou, protože dospěla k názoru, že tato směrnice není dostatečně transponována do českého právního řádu.

Já bych chtěl zdůraznit, že Ministerstvo životního prostředí v reakci na to skutečně velmi úzce spolupracovalo i s Evropskou komisí, ale především že jsme upravovali a měnili pouze a výlučně ustanovení § 8, které se týká upravení řízení, uložení preventivních nebo nápravných opatření a ne tak další věci, protože skutečně reagujeme výlučně na výtky Evropské komise.

V diskusi v rámci prvního i druhého čtení tady zazněla celá řada námitek proti této novele, na jedné straně řekněme návrhy na její výrazné rozšíření a na druhé straně návrhy na zamítnutí nebo na podstatné zúžení a zpřísnění podmínek. Já bych chtěl za Ministerstvo životního prostředí říci, že všechny tyto návrhy vlastně směřují k tomu, že buď bychom šli výrazně nad tu transpoziční povinnost a nad požadavky Evropské komise, anebo naopak bychom v zásadě ještě zvýšili ten transpoziční deficit, který nám dnes Evropská komise vytýká a s pravděpodobností blížící se k jistotě bychom směřovali k soudu.