Ministr Metnar: V oblasti zajištění obrany a armády plní vláda to, co si předsevzala

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

chci vám prezentovat práci vlády a Ministerstva obrany v oblasti obrany České republiky.

Bezpečnostní situace. Nemusím se dlouze zmiňovat o současné bezpečnostní situaci, ve které se Česká republika a potažmo EU a NATO nachází. Vývoj je nejenom velmi dynamický, ale také čím dál tím hůře předvídatelný. My si aktuálně situaci velmi dobře uvědomujeme a připravujeme své strategické dokumenty a plány tak, aby armáda byla schopna na všechny výzvy reagovat, ať už jako důvěryhodný partner EU, NATO, a hlavně na samotné úrovni obranyschopnosti našeho státu. Naše vláda i resort Ministerstva obrany děláme vše pro to, abychom byli připraveni na všechny hrozby co nejrychleji efektivně reagovat.

Moderní armáda potřebuje moderní výstroj, výzbroj a techniku. Z programového prohlášení vlády našemu resortu vyplývá mnoho důležitých úkolů, které samozřejmě plníme. Cesta k silné armádě 21. století ale není snadná. Děláme však všechno pro to, aby čeští vojáci i nadále měli doma i ve světě skvělé jméno. S tím samozřejmě souvisí moderní výstroj, výzbroj a technika, kterou naši vojáci potřebují, a my jim ji musíme pořídit.

Za rok 2019 jsme k 24. červnu letošního roku uzavřeli 310 smluv, dodatků smluv, rámcových dohod, 125 objednávek a výzev v celkové hodnotě více jak 13,5 miliardy korun. Maximálně zapojujeme český obranný průmysl. Ten je v našich dokumentech hodnocen jako jeden ze základních stavebních kamenů bezpečnostní struktury státu. Z rozsahu a důležitosti zapojení českého průmyslu do zakázek Ministerstva obrany svědčí především fakt, že od května roku 2018 bylo do dnešního dne s českými, zdůrazňuji s českými subjekty uzavřeno celkem 74 smluv nad 50 milionů korun v celkovém objemu více jak 31 miliard korun, což je více než 90 % všech finančních prostředků z uzavřených smluv. Pokud nakupujeme v zahraničí, usilujeme vždy o převod technologií do České republiky a o zapojení českého obranného průmyslu k zajištění bezpečnosti dodávek v celém životním cyklu.

Dobrým příkladem je aktuální nákup pásových bojových vozidel pěchoty. Obdrželi jsme odpovědi všech čtyř možných dodavatelů, kde jednak potvrdili zájem o účast v tomto tendru a současně se vyjádřili k tzv. a často hodně diskutovaným no-go kritériím, což nyní důkladně posuzujeme. Samozřejmě počítáme s velkým zapojením českých firem v rozsahu nejméně 40 % z ceny akvizice. Tak zvaným integrátorem zapojení českých firem do výroby a gestorem údržby a logistické podpory vozidel po celou dobu jejich životního cyklu bude státní podnik Vojenský opravárenský podnik Nový Jičín, jehož je Ministerstvo obrany zřizovatelem a jehož schopnosti mají v tomto směru pro armádu strategický význam. Z praxe velmi dobře víme, jak nebezpečné důsledky může mít vytvoření závislosti na zahraničních dodavatelích, která může způsobit v krizových situacích omezení nebo až ztrátu obranyschopnosti v důsledku nedodání potřebného vojenského materiálu nebo služby.

Chtěl bych se zde stručně zmínit i o zásadním pokroku, kterého ministerstvo dosáhlo při realizaci dalších stěžejních, složitých a bohužel někdy i kontroverzně vnímaných zakázek. Tento posun byl učiněn především díky intenzivnímu vyjednávání a přenastavení některých důležitých procesů. Významného posunu jsme dosáhli v projektu pořízení radiolokátoru MADR. Bez zacházení do hlubších detailů chci uvést, že v současné době lze předpokládat podpis smlouvy do konce letošního léta.

Co se týče pořízení vrtulníků, tak z médií všichni dobře víte, že americká strana nám oficiálně schválila možnost prodeje několika typů a verzí vrtulníků pro Českou republiku. Stále platí, že chceme pořídit 12 vrtulníků v konfiguraci podle požadavků Generálního štábu Armády České republiky. Od amerického velvyslance jsem toto pondělí převzal oficiálně nabídky k těmto 12 vrtulníkům. Byly k oběma verzím. A dále jsem převzal, což je hodně diskutované, nabídku na samozřejmě zapojení domácího průmyslu. Tyto podklady nyní čtyřicetičlenný tým odborníků detailně vyhodnocuje a pokud vše dobře půjde a tato zakázka, tato dodávka, tato nabídka bude pro Českou republiku výhodná, plánujeme podpis smlouvy do konce letošního roku. Počítáme, jak jsem říkal, se zapojením domácího průmyslu, v tomto případě u vrtulníků Leteckých opraven Malešice Praha.

Dále bych rád zmínil, že 21. června letošního roku jsme podepsali dlouho očekávanou smlouvu na 62 kolových obrněných vozidel Titus. Úspěšně se nám podařilo dokončit projekt, který se řešil od roku 2015. Naše armáda získá nová bojová vozidla, která budou vyráběna v České republice, a výrazně tak přispějí k modernizaci pozemních sil.

Dále bych se rád zmínil - rozpočet na obranu. Pro efektivní zajištění obrany státu je stěžejní průběžně vytvářet dostatečný a stabilní zdrojový rámec. Navyšujeme rozpočet na obranu. Stále platí milníky, kterými jsou 1,4 % HDP na obranu v roce 2021 a 2 % HDP v roce 2024. Tato 2 % odpovídají aliančnímu závazku schválenému na summitu NATO ve Walesu v roce 2014, ke kterému se Česká republika spolu s ostatními aliančními spojenci přihlásila. Minimální výše investic do hlavních druhů techniky včetně souvisejícího výzkumu dosáhneme v roce 2020 podílu 20 % z celkového rozpočtu a dále neklesneme pod tuto úroveň.

Rovněž tak se rád zmíním o náboru vojáků. Daří se nám nábor profesionálních vojáků. K 1. červnu 2019 působilo v resortu Ministerstva obranu 25 349 vojáků z povolání. Průběžně tak plníme závazek daný programovým prohlášením vlády dosáhnout nejméně do roku 2025 minimálně 30 000 profesionálních vojáků, a tímto taktéž zvyšovat obranyschopnost naší země. Pozadu nejsme ani v naplňování aktivních záloh. K 1. červnu 2019 bylo zařazeno do aktivních záloh 3 034 vojáků, přičemž plánovaný počet pro rok 2019 podle Koncepce výstavby Armády České republiky je 2 400 vojáků v aktivní záloze. Zaznamenáváme tak nárůst oproti plánu o 634 vojáků v aktivní záloze. Tímto jsme v tomto projektu o dva roky popředu.

Fenomén hybridní hrozby. V této oblasti bojujeme taky proti hybridním hrozbám, kdy v květnu loňského roku přistoupila Česká republika k estonskému centru excelence pro boj s hybridními hrozbami v Helsinkách, jehož cílem je sdružovat státy EU a NATO, sdílet jejich know-how v boji proti hybridním hrozbám. 1. ledna letošního roku rovněž vznikl na Ministerstvu obrany organizační prvek na výstavbu velitelství kybernetických sil a informačních operací. K 1. červenci pak vzniká vlastní velitelství. S tímto úzce souvisí připravovaná novela zákona o vojenském zpravodajství, která již prošla připomínkovým řízením a v nejbližších týdnech ji předložím vládě a následně Parlamentu k projednání. Reagujeme tak na jednu z největších hrozeb dneška, čímž plníme závazek opět daným programovým prohlášením vlády.

Zahraniční mise. Zemi a občany chráníme samozřejmě i mimo území České republiky, kdy v roce 2019 můžeme v zahraničních operacích dle mandátu mít až 1 191 našich vojáků, ale aktuálně jich v zahraničních misích působí téměř 900. Naši vojáci jsou v Afghánistánu, Iráku, Mali, plní úkoly v pobaltských zemích a jsou vyčleněni i do bojových uskupení Severoatlantické aliance a Evropské unie. Plníme tak svoje alianční závazky a jsme spolehlivým partnerem.

Na závěr - sečteno a podtrženo: v oblasti zajištění obrany a armády plní vláda to, co si předsevzala. Armádní rozpočet roste, stejně jako počet profesionálních vojáků a vlastenců v aktivní záloze, pokračují velké modernizační projekty. Pro spojence jsme čitelným a kredibilním partnerem. Jsme šestou nejbezpečnější zemí na světě dle hodnocení. Vydali jsme se na cestu, která má smysl a jasně stanovené cíle a není důvod v ní nepokračovat.

Děkuji vám za pozornost.