Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři.
Jak již bylo řečeno, 20. a 21. června letošního roku proběhne v Bruselu zasedání Evropské rady. Toto zasedání bude mít na programu několik okruhů včetně institucionálních otázek, otázky víceletého finančního rámce, otázky klimatické politiky a další témata.
Na jednání Evropské rady by mělo dále navázat zasedání Eurosummitu v inkluzivním formátu a také krátké neformální zasedání o brexitu. Nyní stručně k jednotlivým tématům. Jak již jsem zmínil v předchozím bodě, Evropská rada by měla v kontextu přípravy příštího institucionálního cyklu nejprve schválit novou strategickou agendu. Dále by lídři měli učinit rozhodnutí v oblasti nového personálního obsazení vedení evropských institucí. Substantivní debata na toto téma započala již na neformální večeři premiérů a prezidentů 28. května v Bruselu. Předpokládám, že tuto debatu všichni pozorně sledujeme i prostřednictvím médií.
Evropská rada by měla především navrhnout kandidáta na pozici předsedy Evropské komise, kterého následně bude schvalovat Evropský parlament. Současně by měla rozhodnout o příštím předsedovi Evropské rady a také o vysokém představiteli Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Součástí diskuze může být také pozice prezidenta Evropské centrální banky, kde pochopitelně hlavní slovo mají státy eurozóny.
Vláda České republiky v obecné rovině bude primárně bránit princip geografické rovnováhy, protože náš region, o tom jsme přesvědčeni, musí být dostatečně reprezentován na nejvyšší úrovni. V tomto smyslu bude důležitý balíčkový přístup, tedy princip sjednání obsazení všech vysokých funkcí najednou na červnovém zasedání. Při nominačním procesu budeme dále podporovat osobnosti, které budou zárukou obnovení institucionální rovnováhy v Evropské unii. Klíčová pro nás nebude jejich politická příslušnost, ale především zkušenosti a předpoklady pro správný výkon funkce.
V případě víceletého finančního rámce má Evropská rada na programu i právě toto téma. Jedná se tedy o diskusi o rozpočtu Unie na léta 2021 – 2017. V rámci vyjednávání příštího finančního rámce rumunské předsednictví Rady připravilo novou verzi tzv. negociačního balíčku, který bude základem pro další diskusi lídrů. Evropská rada si stanovila cíl dokončit vyjednávání o víceletém finančním rámci v průběhu podzimu tohoto roku. Vláda ČR plně podporuje stanovený harmonogram s cílem dosažení vyvážené dohody o víceletém finančním rámci co nejdříve v průběhu finského předsednictví.
Hlavními prioritami Vlády ČR pro vyjednávání zůstávají zajištění odpovídajících prostředků pro Českou republikou na kohezní a společnou zemědělskou politiku a prosazení efektivní podmínek pro jejich implementaci. Zároveň také podporujeme, aby Evropské unie měla dostatečné zdroje na prosazování své zahraniční politiky na to, aby mohla hrát roli globálního hráče.
Tím třetím okruhem jsou témata spojená s klimatickou politikou. V rámci probíhající debaty o dlouhodobé strategii EU v oblasti snižování emisí skleníkových plynů by červnová Evropská rada měla pokračovat v přípravách tohoto dokumentu s výhledem na zářijový klimatický summit OSN.
Vláda ČR bude i nadále bránit racionální přístup v této oblasti a plně podporovat naplňování závazků v rámci Pařížské dohody bez vytváření nových obligatorních cílů, které by mohly ohrozit konkurenceschopnost evropského průmyslu.
Důležité také bude respektování národních specifik v oblasti užívání nízkoemisních energetických zdrojů, což byl jeden z principů, na kterých se shodli lídři již na březnové Evropské radě. V dalších otázkách březnové Evropské rady bude obsaženo několik témat. V rámci evropského semestru by Evropská rada měla projednat doporučení pro jednotlivé členské státy. Lídři by se měli také vyjádřit k naplňování politiky boje proti dezinformacím, s ohledem na zkušenosti z květnových voleb do Evropského parlamentu.
Evropská rada by měla také rozhodnout o dalším prodloužení platných sankcí EU proti Rusku. S ohledem na neutěšenou situaci na Ukrajině a nedostatečný pokrok v implementaci Minských dohod vláda ČR tento krok podporuje.
Evropská rada by se měla rovněž vyjádřit k politice rozšiřování Evropské unie v souvislosti s otázkou možného zahájení přístupových jednání s Albánií a Severní Makedonií. Bude tak navazovat i na zasedání Rady pro všeobecné záležitosti, která proběhne 18. června v Lucemburku, kde bude diskuze o tzv. zprávách o pokroku jednotlivých zemí západního Balkánu, které představila Komise 29. května letošního roku.
Vláda ČR považuje politiku rozšiřování za nejerektivnější nástroj na zajištění stability v regionu západního Balkánu, a i proto také podporujeme ambice Albánie a Severní Makedonie. Je podle našeho názoru důležité zajistit evropskou perspektivu partnerům, kteří zodpovědně pracují na jejich vstupu do EU. Máme, jsem přesvědčen, morální zodpovědnost je v tomto smyslu nezklamat. Bohužel některé členské státy mají obecně zdrženlivější pozici. V této oblasti platí jednomyslnost, výsledkem tedy bude muset být určitý kompromis. Já stále doufám, že se podaří v příštím týdnu vyslat jasný a silný signál zemím západního Balkánu, že politika rozšiřování pokračuje dále.
V případě Eurosummitu, který bude na okraj jednání Evropské rady, proběhne jeho zasedání v inkluzivním formátu. Zaměřit by se mělo na proces prohlubování hospodářské a měnové unie. Jednou z klíčových otázek bude řízení tzv. rozpočtového nástroje pro eurozónu.
Česká republika není členem eurozóny a tyto otázky se jí tak úzce nedotýkají. Máme však zájem na stabilitě eurozóny, se kterou jsme hospodářsky provázáni. A kroky směřující k posílení eurozóny proto Vláda ČR podporuje. Důležité je pro nás zachování inkluzivního formátu jednání. Tedy aby do klíčového rozhodnutí byly zapojeny i státy stojící mimo eurozónu. Pokud jde o rozpočtový nástroj pro eurozónu, důležité pro nás bude, aby tento návrh žádným způsobem negativně neovlivnil celkový rozpočet Evropské unie.
Posledním diskuzním tématem červnového summitu bude brexit. Tentokrát je ovšem plánováno velmi krátké jednání ve formátu EU 27 na samý závěr pátečního zasedání. Další vývoj v otázce brexitu bude zcela záviset na politickém vývoji ve Velké Británii.
Vláda ČR nicméně podporuje snahy o zabránění tzv. no-dealu a dojednanou dohodu o vystoupení považuje za neměnnou. Uděláme nicméně všechno pro to, abychom si i po případném brexitu zachovali s Británií co nejlepší vztahy.
Děkuji za pozornost.
Mgr. Tomáš Petříček, Ph.D.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
