Ministr Stanjura: 100 % škod po povodních nemá platit stát

Děkuji za slovo, pane předsedo. Děkuji, že jsem včera obdržel pozvánku, a za možnost vyjádří se k tomuto bodu. Plně respektuji, že tento bod projednáváme, ale je škoda, že jsme z časových důvodů nebyli schopni poslat všem senátorům a senátorkám nějaký komplexní materiál, který bychom si všichni v klidu přečetli, a pak jsme debatovali nad tím materiálem. Nezbývá mi nic jiného než být relativně dlouhý a věci, které jsme mohli mít všechny nastaveny dopředu, říct zde na mikrofon.

V první části svého vystoupení budu čistě faktografický a popisný. I ty podkladové materiály pana místopředsedy vnímám spíš jako politickou debatu, než věcnou a faktografickou. Úplně na konci budu mít pár politických poznámek, jak já vnímám ten materiál.

Zopakujme si fakta. V období od 13. do 18. září loňského roku zasáhla rozsáhlou část území České republiky povodeň, způsobená vydatnými, dlouhotrvajícími srážkami. Extrémní povodňová situace způsobila velké materiální škody a vyžádala si několik lidských životů.

Z údajů Českého hydrometeorologického úřadu vyplývá, že povodeň či silné srážky byly zaznamenány ve všech krajích, s výjimkou Karlovarského kraje. Na území nejpostiženějších krajů byl hejtman vyhlášen stav nebezpečí, a to následovně. V Libereckém kraji 15. září 2024 - na území obce s rozšířenou působností Frýdlant. Stav nebezpečí byl zrušen 18. 9. Moravskoslezský kraj – 14. 9., já nebudu pořád říkat loňského roku, myslím, že všichni víme, že to bylo loňského roku, na celém území kraje. Stav nebezpečí byl posléze opakovaně prodlužován se souhlasem vlády, kdy se postupně zmenšovalo území, na kterém platil stav nebezpečí.

V té poslední fázi to byly ORP: Bohumín, Bruntál, Krnov, Opava, Ostrava. A ten stav nebezpečí skončil 13. prosince v Olomouckém kraji, o kterém mluvil pan senátor Balík, 14. září na celém území kraje, stav nebezpečí byl posléze opakovaně prodlužován se souhlasem vlády do 12. prosince, takže rozdíl ukončení stavu nebezpečí byl pouze jeden kalendářní den. A to na území obcí s rozšířenou působností Jeseník a Šumperk. Po skončení povodní a průběžně též při ukončování krizových stavů byla aktivována státní pomoc, která se zaměřila na obnovu základních funkcí v postiženém území. Tento postup je dán zákonem č. 12/2000 Sb., o státní pomoci při obnově území. A navazující vyhláškou, kterou se stanoví náležitost přehledu o předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území postiženém živelní či jinou pohromou apod. Podle této právní úpravy nejprve probíhá souhrnné zjišťování škod vzniklým krajům, obcím, právnickým či fyzickým osobám. Celkové škody reportované kraji byly odhadnuty na 57,1 miliardy korun. Při zohlednění odhadu škod i na státním majetku, protože to si stát řešil sám, dosáhl prvotní odhad škod částky 68 miliard korun. Z uvedené sumy necelých 26 miliard škod připadlo na stát. 3,8 miliardy na kraje. 12,8 miliardy na obce. 14,1 miliarda na podnikatele, fyzické i právnické osoby. 11 miliard na nepodnikající fyzické osoby neboli domácnosti. A 0,7 miliardy na podnikající právnické osoby, typicky instituce. Zdrojem uvedené vyčíslení byla strategie obnovy území po povodních v září 2024, kterou podle zákona schválila vláda České republiky 18. prosince loňského roku. Číslo usnesení je 985. S ohledem na potřebu zajištění peněžních prostředků pro financování prvotních následků povodní i následnou obnovu území schválila Poslanecká sněmovna zákon, kterým se měnil zákon o státním rozpočtu. Touto novelou byla zákonem navýšena vládní rozpočtová rezerva, kapitola 398, o 30 miliard. A současně v druhé fázi bylo v návrhu státního rozpočtu, který byl posléze schválen, navýšení výdajů o částku 10 miliard v položce: prostředky na odstranění důsledků povodní a následnou obnovu v kapitole BPS. Sami vidíte, že rozdíl v identifikaci a způsobu využití těch je prostředků v roce 2024 a v roce 2025. Ale k tomu se dostanu úplně nakonec.

Připomeňte si, jaký je způsob využití rezervy na řešení krizových situací. Použití peněžních prostředků rezervy na řešení krizových situací je upraveno zásadami, které jsou přílohou usnesení vlády k návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2024 a pro rok 2025. Nebudu číst konkrétní přílohy a čísla usnesení. Rezerva na řešení krizových situací je určena k pokrytí prvotních nákladů v působnosti ministerstev a jiných správních úřadů na území krajů a Hlavního města Prahy, vznikly v důsledku krizové situace během vyhlášeného krizového stavu. Dále lze použít na financování nezbytných opatření souvisejících s předchozí krizovou situací a na předcházení krizových situací ve vazbě na mimořádné události. Z peněžních prostředků rezervy na řešení krizových situací jsou dále hrazeny krajům náklady na ubytování Ukrajinců podle zákona lex Ukrajina. Dále rezerva není určena k financování státní pomoci při obnově území. Na to jsou určené jiné kapitoly a jiné položky státního rozpočtu. Například těch zmíněných 10 miliard korun, které jsou v rozpočtu roku 2025 určeny pouze a výhradně na obnovu území. A sami víme, že ty částky se nevyčerpají v roce 2025. Některé projekty jsou víceleté. Tak jak říkám na začátku. Takže ano, někdo může být v lednu 2026 překvapený, že se 10 miliard nevyčerpalo. Když se podíváte na ty projekty, které chystají významné investorské organizace, ale i ostatní, tak prostě to není v lidských silách. A ta kritika prostě není na místě. A nevěřím nikomu, který má zkušenost z komunální, krajské či celostátní politiky, že tomu nevěří, že to nechápe. Ale ty peníze se nikde neztratí na Silvestra o půlnoci. Ty zůstávají v těch kapitolách. Ne v rezervě Ministerstva financí, ale v těch kapitolách. A odhad je, že některé z těch peněz, které jsme schválili v rozpočtu pro letošní rok, se budou využívat až do roku 2029. A to je fakt. A to nikdo nezmění a neovlivní. Protože některé z těch prací sanačních a obnovujících jsou reálně odhadované na 2–3 stavební sezóny. K tomu dejte přípravné práce, projektové práce, zadání veřejné zakázky, podpis, případné projednání neúspěšných uchazečů atd. Takže tak jak tady někdo je překvapený, že se loňské peníze neužily do Silvestra, tak úplně stejná situace bude v roce 2026 v lednu. A podle mých odhadů minimálně v roce 2027. Dál nechci odhadovat. Uvidíme, jak to bude.

Jaké byly výdaje této rezervy, která se opakovaně rozpočtuje ve výši 140 milionů korun? Dlouhodobě. Jenom připomenu, že návrh státního rozpočtu roku 2025 byl v Poslanecké sněmovně projednáván od konce září, kdy to musíme odeslat jako vláda, až do schválení ve třetím čtení. A v tom mezidobí přišly tyto katastrofické povodně. Ani jeden pozměňující návrh žádného člena Poslanecké sněmovny, žádného politického klubu nenavrhl v rozpočtu pro 2025 navýšení té částky ze 140 milionů. A můžeme mít různé návrhy. Ani jeden pozměňující návrh nezazněl. Nikdo z členů Poslanecké sněmovny, včetně mě, nenavrhl. Protože ta částka je dlouhodobě stabilní. A když přijde něco jiného, tak se to potom musí řešit jiným způsobem, o kterém budu mluvit v následujících minutách. Takže v roce 2024 jsme měli v této rezervě schváleno 140 milionů korun. V návaznosti na žádosti Olomouckého a Moravskoslezského kraje na řešení krizových situací byly v roce 2024, bylo těchto 140 milionů rozděleno mezi oba dva tyto kraje. Pro Olomoucký kraj 60 milionů (odesláno 11. října), pro Moravskoslezský kraj 80 milionů (odesláno 3. října). V návaznosti na další žádosti Olomouckého a Moravskoslezského kraje byla vláda požádána o schválení převodu peněžních prostředků z rezervy na výdaje na řešení krizových situací. Vláda na návrh ministra financí svým usnesením 23. října loňského roku schválila dotaci z rezervy na řešení krizových situací pro Olomoucký kraj ve výši dalších 500 milionů korun. Peněžní prostředky byly převedeny 8. listopadu. 23. října byly uvolněny prostředky usnesení vlády. A na základě žádosti Moravskoslezského kraje vláda na návrh ministra financí svým usnesením z 6. listopadu schválila poskytnutí dotace ve výši 560 milionů korun. A za 13 dnů 19. listopadu peníze byly odeslány na účet Moravskoslezského kraje. Takže kromě zákonné rezervy, která se dlouhodobě rozpočtuje 140 milionů, jsme odeslali jako centrální vláda na základě usnesení vlády dalších 1 060 milionů nebo, chcete-li, miliardu a 60 milionů v tom členění mezi oba dva kraje. A když se podíváte na ty částky, které odešly, tak v zásadě si musíme být vědomi, že ty škody a rozsah škod byl v zásadě srovnatelný v těchto dvou krajích.

Celkem to bylo, když si to rychle sečtu, 560 milionů pro Olomoucký kraj dvou tranších. A pro Moravskoslezský to bylo 640 milionů. Na základě finančního vypořádání se každé výdaje státního rozpočtu musí vypořádat, byla v roce 2025 vrácena Moravskoslezským krajem – vrácena do státního rozpočtu nepoužitá investiční část přijaté dotace ve výši 1,24 milionu korun. Celkové výdaje vynaložené v souvislosti s se zářijovými povodněmi činily v případě Olomouckého kraje 957 milionů. Z toho státní dotace státních fondů činila 563 milionů. V případě Moravskoslezského kraje to byla 1 109 000 000 a dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů 654 000 000. A každý z nás buď v hlavě, nebo ne kalkulačce si může spočítat, jak procentuálně vysoká byla účast státního rozpočtu.

I v letošním roce máme v té částce rezervy na řešení krizových situací 140 milionů korun.

Hejtman a poslanec Moravskoslezského kraje požádal v roce 2025 o uvolnění dalších peněžních prostředků z této rezervy. Myslím, že jako poslanec by měl vědět, že je tam 140 milionů korun. A nenavrhl v rámci projednávání rozpočtu navýšení této částky. První žádost odeslal 16. ledna na 590 milionů korun. Ale pozor obsahovala – to se posílá na Ministerstvo vnitra. Bylo to poprvé vráceno k doplnění nedostatků. Takže druhá žádost, která přišla 5. února 2025, rovněž na 590 milionů korun, opět Ministerstvo vnitra zjistilo nějaké nedostatky. Nechci to kritizovat, nevím o tom. Takže třetí žádost v jedné věci přišla na Ministerstva vnitra 20. března. Ne na částku 590 milionů, ale 468 milionů. Můžete kritizovat ministra financí nebo vlády, ale to není složitá matematická úloha. Jestli někdo chce 468 milionů ze 140 milionů, tak nevím, jak to řídit. Komentuji i návrh usnesení. K žádnému zadržení platby nedošlo. Zkusme si definovat, co to je zadržení platby.

Tady nevznikl žádný právní vztah, tady nikdo nic neschválil, na základě kterého by měl někdo něco poslat a někdo jiný to zadržel. Omlouvám se, je to v návrhu usnesení, které jsem dostal před chvílí k dispozici. Tuto žádost jsem zamítl nebo Ministerstvo financí dopisem z 15. 4. 2025. Důvodem zamítnutí je zejména nutnost potřebné participace ze strany krajského rozpočtu na úhradách prvotních nákladů a likvidaci povodňových škod. Jinými slovy, on o tom mluvil pan senátor Balík, žádost hejtmana Bělici znamená, že výdaje kraje na financování nákladů na likvidaci povodňových škod a prvotních následků by byla přesně nula korun. Nula korun. Je to v těch žádostech. Vyčítá veškeré náklady – vy jste nám poslali 640, zbývá 468, pošlete.

Co mě na tom mrzí – je to 9 měsíců. Kolikrát myslíte, že hejtman Bělica požádal kohokoliv z nás o formální či neformální debatu? Nulakrát. Ani jednou. Normálně, když dostanu zamítavý dopis, ozvu se, debatujeme, jaká by byla vhodná participace státního rozpočtu. 60 %? 65 %, 70 %? Za sebe říkám, 100 % to být nemůže. To je... K další debatě jsem nejenom já, ale i ostatní členové vlády prostě připraveni. A odpovědí bylo natočení videa na sociální sítě. A politický útok, že kašlu na lidi z mého kraje. To je racionální debata o velkém problému, o tom, kolik desítek, stovek, tisíců domácností zasaženi. A já souhlasím s panem senátorem Balíkem, pro ty lidi je veřejná správa jedna. A mnozí vykonávají funkce na různých úrovni. Ti by měli chápat nejlépe, že ta zpráva je jedna. A že nemůžeme po občanovi, nemůžeme legitimně chtít, aby přesně věděl, co má dělat místní zastupitelstvo, starosta, co má dělat krajské zastupitelstvo, hejtman, co má dělat vláda, parlament, které ministerstvo. To je naše věc. Naší povinností je to zařadit. Dohromady, společně. Máme plno jiných oblastí, kde se legitimně můžeme politicky utkávat. Plno jiných. V této by to podle mě být nemělo.

Obdobně postupoval v těchto žádostech pan hejtman Okleštěk z Olomouckého kraje, kdy 13. ledna požádal o 682 milionů ministra vnitra. Teď vás nebudu tím unavovat, nakonec se to povedlo po 3 doplněních doručit na Ministerstvo vnitra 17. dubna letošního roku. Částka už nebyla 682 milionů, ale 348 milionů. A postupoval jsem obdobně jako v tom, jako v předchozím případě. Protože myslím, že nemůže být postup centrální vlády ovlivněn tím, kde je volební obvod člena vlády. To prostě není možné. A kdo říká, že takhle postupovat máme, tak nechápe úlohu centrální vlády. Něco jiného jste vy, vy máte svůj obvod, který není celá Česká republika, ale poslanci sice mají obvod, ale taky vykonávají celostátní působnost. Tak a teď pojďme trochu podrobněji k tomu, jaké programy, jaké kapitoly státního rozpočtu už nějak řeší následky povodní, jak to v těch kapitolách vypadá, co bylo schváleno. Za prvé chci říct: každé usnesení vlády, pane místopředsedo Senátu, každé usnesení vlády k uvolňování peněz z vládní rozpočtové rezervy bylo postoupeno rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny podle usnesení Poslanecké sněmovny. V daném čase v loňském roce. Nikdo nemůže být překvapený, že někdy v květnu, v červnu přijdou na něco jiného, někdo něco jiného řekne, a ten řekne – jak je to možné? Všechny informace byly odeslány včas podle ustanovení Poslanecké sněmovny, jak se peníze z vládní rozpočtové rezervy používají. Tak pojďme po těch kapitolách.

Kapitola 313 – Ministerstvo práce a sociálních věcí. V souvislosti s povodněmi tato kapitola vynaložila finanční prostředky na řadu opatření s cílem zmírnit jejich dopady na obyvatelstvo. Tyto prostředky byly převážně neinvestičního charakteru. Mezi klíčové výdaje patřily dotace na podporu zaměstnanosti v rámci programu Povodně 2024. Myslím, že jsme tomu říkali takhle zjednodušeně „kurzarbeit“ pro pochopení. Tam bylo alokováno v loňském rozpočtu – omlouvám se, že skáču ze stránky na stránku – to vám pak ještě řeknu, 200 milionů korun. No a program kurzarbeit v okamžiku, kdy to schválí vláda, Ministerstvo financí realizuje to doporučení, dostává to kapitola. V tomto případě 313. A i tyto programy byly i na žádosti zaměstnavatelů prodlouženy a neskončily 31. 12. Takže 200 milionů šlo na kurzarbeit.

Pak tam byl program Mimořádné dotace pro sociální služby v postiženém území na odstraňování povodňových škod. Cílem bylo – cíl dotace je primárně určen na provozní náklady, to znamená zejména na osobní výdaje, například na přesčasy a dohody mimo pracovní poměr související s prací na odstranění škod. Dále může být využita na vybavení provozoven, čerpadla, vysoušeče, dezinfekční prostředky a tak dále, ochranné pomůcky, energie. Na tento program bylo uvolněno 200 milionů korun z vládní rozpočtové rezervy. Další program v kapitole MPSV, program Investiční dotace. Před tím to byly neinvestiční do externích sociálních služeb. Cíl má za úkol podpořit obnovu majetku nestátních poskytovatelů sociálních služeb, které byly postihnuty živelnou či jinou pohromou. Termín realizace podle tohoto programu 2025 až prosinec 2029. Bylo poskytnuto do rozpočtu, a to se nikde neztratí, 100 milionů korun. Samozřejmě bylo potřeba navýšit proti standardním obdobím dávky v hmotné nouzi těm, kteří byly postiženi, nemohli chodit do práce, měli snížené příjmy a podobně. V tomto případě to bylo celkem – já se omlouvám, já to nemám rozlišené po krajích, my jsme nevedli speciální statistiku, kolik bylo dávek v hmotné nouzi v Moravskoslezském kraji či v Olomouckém kraji či v jiných krajích. Celkově to bylo 551 418 000 korun. Realizace? Od vzniku události do konce letošního roku. Takže jenom tyhle ty 4 programy znamenaly v loňském roce zdroje ze státního rozpočtu do kapitoly MPSV více než 1 miliardu korun. Další kapitola, kapitola 314 – Ministerstvo Vnitra. Tak se vlastně proplácely zvýšené náklady složek integrovaného záchranného systému. Myslím, že mnozí z nás, možná všichni jsme poděkovali všem, kteří se na odstraňování těch příčin, ale na zvládnutí těch povodňových dnů podíleli od prvního okamžiku. A to samozřejmě nese s sebou personální náklady. Částka je necelých 300 milionů korun. A dochází k uvolňování v průběhu roku 2025.

Kapitola 315 – Ministerstvo životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí na základě usnesení vlády z 16. října loňského roku přijalo dva dotační programy, které zajišťují transfer peněžních prostředků ze státního fondu, ze státních rozpočtu ze Státního fondu životního prostředí.

Státní fond předfinancoval tyto programy z vlastních zdrojů a neobjevily se tyto výdaje v roce 2024, protože měl vlastní zdroje, a objeví se až v roce 2025 jako výdaj. Ale zůstalo to v kapitole Ministerstva životního prostředí. První program byl pomoc domácnostem po povodních 2024. Určitě nebudu číst program. Pokud pak pan předseda Senátu bude souhlasit, my jsme připraveni vám ten materiál, který má 19 stran, poskytnout elektronicky, bohužel ex post, pokud zajistíte distribuci všem členům Senátu, pro nás by to byla dobrá zpráva. Takže, první program pomoc domácnostem po povodni roku 2024. Bylo to pokrytí výdajů spojených s odstraňováním povodňových škod na majetku, úhradu nezbytných nákladů jako jsou platby za energie, financování pořízení či opravy základního vybavení. Termín realizace byl stanoven prosinec 2024 až prosinec 2025. Jediným příjemcem dotace jsou obce, které pak rozesílají fyzickým osobám. Tento program jsme připravili na zásadě důvěry mezi samosprávou a státem. Stanovili jsme, že je to 40 000 Kč na domácnost, nechali jsme na obcích, aby obec zjistila a nahlásila státu, kolik domácností je tím postiženo, my jsme to jenom vynásobili 40 miliony a poslali jsme to na účet konkrétního města či obce a bylo na konkrétním zastupitelstvu, jak ty peníze rozdělí mezi jejich občany zasažené. Tady bych chtěl poděkovat panu senátoru Víchovi. Nezastírám, že tam byly problémy, možná zbytečně byrokratické podmínky, ale řešili jsme to hned, telefonicky, formálně, neformálně a mnohé věci jsme z toho procesu odstranili a mnohé věci jsme zjednodušili. Na toto bylo uvolněno ze státního rozpočtu 800 mil. Kč. Druhý program, který spustilo Ministerstvo životního prostředí, na které dostalo peníze do své kapitoly, byla obnova infrastruktury po povodni 2024, zjednodušeně vodovody a kanalizace. A tam bylo uvolněno 1,9 miliardy Kč ze státního rozpočtu do této kapitoly. Ale stejně jako předchozí program, financoval to v loňském roce Státní fond životního prostředí ze svých vlastních zdrojů, ale dodatečně samozřejmě státní rozpočet tyto peníze poskytne zpět Státnímu fondu životního prostředí, aby mohl plnit své úkoly stanovené zákonem. V tomto případě byl ten výdaj státního rozpočtu v roce 2024 do kapitol 2,7 mld. Vím, že se opakuji, ale rozdělujme v té debatě politické výdaj do kapitoly a zda bylo účelné, efektivní a možné, aby ta kapitola to utratila do Silvestra. V mnoha případech to nebylo možné. Nebylo ani fér po těch příjemcích říct, že do konce roku to musí nejenom přijmout, ale utratit a vyúčtovat a nebylo by to správné. A v té politické debatě se bohužel tyto dvě věci směšují. Oprávnění příjemci, v tomto případě v tomto programu na podporu obnovy infrastruktury vodovodní a kanalizační, byly dotace obcím, dobrovolným svazků obcí a obchodním společnostem, kde mají veřejnoprávní korporace více než 50 % majetkové účasti, pokud jsou zároveň vlastníky poškozené vodohospodářské infrastruktury. Kapitola 317. Je tady můj kolega pan ministr Kulhánek, který mě určitě může doplnit ve větším detailu. Role Ministerstva pro místní rozvoj začíná podle zákona v okamžiku, kdy vláda schválí program obnovy území postižené živelnou katastrofou. V našem případě se to stalo 18. prosince roku 2024. Není to tak, že se zříkám odpovědnosti. Vláda jako celek schvalovala uvolnění prostředků ze státního rozpočtu do kapitoly MMR na tyto programy, a ty jsou v zásadě Živel 1, Živel 2, Živel 3 a Živel 4 a každý z nich míří do jiné oblasti. V loňském roce v loňském rozpočtu na programy Živel byly uvolněny dvě miliardy korun. Živel 1. Mnozí z vás to znáte z vlastní práce, obnova obecního a krajského majetku po krizových stavech. Živel 2. Obnova obecního a krajského majetku. Termín realizace listopad 2024 – prosinec 2029. Takže nereálné, aby se ty dvě miliardy utratily, investovaly, poskytly do 31. 12. 2024. Máme minulé zkušenosti. Tam je nějaký limit, které obce o to mohou nebo nemohou žádat, dostali jsme podnět města Jeseník, protože podle velikosti obcí je určena spoluúčast státního rozpočtu a spoluúčast místního či městského zastupitelstva a 90 % bylo nad 10 001 obyvateli. Pokud ty projekty přesáhnou 25 % z rozpočtu té dané obce. Vyhověli jsme, protože Jeseník to splňoval velmi těsně a měl by tu spoluúčast státu 70 % a spoluúčast města 30 %. Vyhověli jsme té žádosti, normálně jsme komunikovali a vláda schválila výjimku v tomto případě, Jeseník je mimořádně poškozené město v rámci těch menších obcí, 90 % účast státního rozpočtu a 10 % účast městského rozpočtu. Potom kapitola Ministerstva pro místní rozvoj 317, Živel 3. Obnova bydlení. Zase termín realizace listopad 2024 – prosinec 2029, jsme v červnu 2025. Jsou to peníze, které dostane Státní fond podpory investic, který potom po konzultaci s územními partnery provedlo v programu klíčovou změnu. Ta umožňuje žadateli o podporu pořídit novou nemovitost k bydlení na bezpečnějším místě namísto opravy poškozeného obydlí, přičemž demolice původního obydlí zůstává možná, ale není podmínkou. Je to na základě konzultací Ministerstva pro místní rozvoj s partnery v postiženém území a myslím, že je to změna správným směrem. A potom je program Živel 4. Pomoc v nouzi, nouzové prostory. Jinými slovy, tato podpora je určena pro územní samosprávní celky, dobrovolné svazky obcí, právnické osoby, které vykonávají činnost školy nebo školského řízení zapsaného v rejstříku škol a školských zařízení. Finanční prostředky lze určit na přípravu ubytovacích kapacit nebo prostor prostřednictvím rekonstrukce či údržby, pronájem mobilních, modulárních nebo jiných prostor pro nouzové ubytování, přípravu nouzových prostor pro vzdělávání, rekonstrukci či údržbu, pronájem mobilních, modulárních nebo jiných prostor pro zajištění vzdělávání a školských služeb. Když tento úřední jazyk přeložíme do obecné češtiny, tak je to program, který slouží na financování nákladů, které měli ti, kteří hledali nouzové ubytování, někdo jim zajišťoval, velmi často obec. Velmi často se muselo zajistit nouzové vyučování v jiných prostorách. Takže pro zajištění vyučování, které nemohlo probíhat v obvyklých prostorách a pro zajišťování ubytování těch, kteří nemohli být ubytováni v obvyklých prostorách, je určen program Živel 4. Opět termín realizace listopad 2024 – prosinec 2029. V rámci MMR také vznikl menší program pro podporu cestovního ruchu, tzv. vouchery, ty byly určeny pro zvýšení destinace Jeseníky. Bylo to ve spolupráci i s Moravskoslezským, i s Olomouckým krajem, ta alokace je 30 mil. Kč, dvě třetiny v tomto případě dává stát a zbylých 10 milionů si oba dva kraje rozdělily. Je poskytována sleva ve výši 300 Kč na osobu/noc, pokud návštěvník stráví v dané destinaci alespoň dva dny, dvě noci jdoucí po sobě, a maximální ta sleva je 7 nocí jdoucích po sobě, to dělá 2 100 Kč, z toho 66 % stát, těch 34 % si rozdělí 17 % Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj. Do toho programu se zapojilo 274 ubytovacích zařízení, z toho 215 v Olomouckém kraji a 59 v Moravskoslezském kraji. Financování v 1. a 2. kole bylo zajištěno 30 mil. Kč. Kapitola 3.2.7 Ministerstvo dopravy. Cílem je posílení rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury v souvislosti s financováním investičních a neinvestičních akcí na dopravní infrastruktuře ve vlastnictví státu v krajích postižených povodněmi v roce 2024 tak, aby to nebylo na úkor plánovaných investičních i neinvestičních oprav v dopravní infrastruktuře mimo tuto živelnou katastrofu. Příjemcem je Státní fond dopravní infrastruktury, který to samozřejmě rozděluje zejména mezi klíčové státní investory, a to Správu železnic a Ředitelství silnic a dálnic.

V této položce bylo v loňském rozpočtu uvolněno 5,5 miliardy Kč a převedeno do kapitoly Ministerstva dopravy. Termín realizace je o něco kratší než v předchozích případech, leden 2024 – prosinec 2028. Aktuální informace. K 5. červnu byly Státním fondem na základě jeho žádosti uvolněny 4 mld. Kč, z toho finanční prostředky ve výši 950 mil. Kč byly majoritně vyčerpány na opravné práce pro obnovu provozu na tratích v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. A stejně, jak jsem říkal v předchozích bodech, nesledujeme rozlišení čerpání dle krajů. I ta trať velmi často nekončí a nepřestupujeme z vlaku na vlak na hranici kraje. Takže, omlouvám se, příslušný bod se týká jenom Moravskoslezského kraje, tak je to souhrnná informace. Dle předpokladu čerpání z alokace budou i nadále využity převážně na akce v Olomouckém a Moravskoslezském kraji, ale tady ty priority stanovuje Správa železnic a ŘSD samozřejmě ve spolupráci s Ministerstvem dopravy. 9. kapitola, kam byly poskytnuty prostředky ze státního rozpočtu pro školy a obnovu území, je kapitola 3.2.9. Ministerstvo zemědělství. První program je program Podpora odstraňování povodňových škod na infrastruktuře vodovodů a kanalizací, II. to není ten program, který mělo Ministerstvo životní prostředí, o kterém jsem již mluvil, a na to bylo v loňském roce alokováno z rozpočtu roku 2024 125 milionů korun. Tady je dokonce prodloužen termín až do konce roku 2032. Oprávněnými příjemci jsou právnické osoby, zájmová sdružení právnických osob, spolky, obce a dobrovolné svazky obcí. Dalším programem v resortu Ministerstva zemědělství je program 129 o odstraňování povodňových škod na státním vodohospodářském majetku III. Na tento program bylo uvolněno v loňském rozpočtu roku 2024 400 milionů korun. Slouží k odstraňování nánosů a plavenin v korytech vodních toků, nádržích, odstraňování nátrží přirozených koryt, oprava porušených opevněných koryt vodních toků a konstrukce vodních nádrží, obnova poškozených hrází, sanace poškozených objektů a souvisí s koryty vodních toků a vodních nádrží. Termín realizace až do konce roku 2030. Oprávněnými příjemci logicky státní podniky Povodí a Lesy ČR. V této chvíli k 5. červnu letošního roku obdrželo Ministerstvo zemědělství celkem 98 žádostí od státních podniků, je to Povodí Vltavy, Labe, Odry a Moravy. Další program v kapitole Ministerstva zemědělství je program Podpora retence vody v krajině – rybníky a vodní nádrže 2. etapa. Zase realizace 2024 – 2028. Další program Podpora prevence před povodněmi V. Ten se samozřejmě zabývá zvýšením ochrany před povodněmi, zejména v oblastech s významným povodňovým rizikem. Termín realizace až prosinec 2030. Oprávnění příjemci státní podniky Povodí a Lesy ČR. A tam probíhá kontinuální výzva, do které se tito oprávnění žadatelé mohou hlásit. Další kapitola, do které byly v loňském roce alokovány prostředky, je kapitola 362 NSA – Národní sportovní agentura. Protože samozřejmě vznikly škody i na majetku sportovních organizací, na sportovištích apod. Na tyto programy bylo v loňském rozpočtu alokováno 600 milionů korun a převedeno do kapitoly 362. Mám pocit, že jsem představil všechny hlavní programy, že jsem popsal, jak jsme reagovali, jaké peníze šly a jak rychle. Mám k tomu samozřejmě i tabulkovou část, ale tabulky se číst nedají. A teď pojďme k tomu samotnému materiálu podkladovému. Dostal jsem ho tedy neoficiálně, pro předkladatele včera odpoledne, takže jsme k tomu stačili vypracovat stanovisko Ministerstva financí a je škoda, že jste toto stanovisko na úřední úrovni nepořádali dříve, mohli ho mít k dispozici všichni senátoři a všechny senátorky. Vyjdu z toho, co je předmětem toho materiálu podkladového, který jste dostali. V některých částech je komentář Ministerstva financí ne ministra financí, abychom si rozuměli. Vy tady píšete, popisujete ten stav velmi podobně jako já, opravdu mimořádně složitá situace v obou krajích pro občany, firmy, instituce a všechny dotčené. Vy tady píšete, popisujete, kdy byl ten stav nebezpečí, to se nemusíme opakovat, ale pak píšete, že podle odhadu vlády 70 miliard korun škoda celková, z toho 25 miliard připadl na soukromý majetek občanů a firem a 45 mld. na majetek státu. A pak píšete, že krajům byly způsobeny škody v celkové sumě 59, skoro 60 mld. To prostě není možné. Jedině, že počítáte do výdajů krajů i škody, které byly na soukromém majetku. Jinak ta čísla nesedí a není možné, aby škody v těchto krajích převyšovaly celkové škody státu, krajů a všech obcí. To prostě není možné. My samozřejmě od prvního okamžiku komunikujeme s Českou asociací pojišťoven, abychom dostali nějaký report, celková čísla o počtu pojistných událostí. Zrovna včera, doporučuji, jsem četl rozsáhlý rozhovor s ředitelem České asociace pojišťoven, kde popisuje, jak reagovali, jak budou reagovat nyní, popisuje problém podpojištění, jinými slovy, že roky mnozí, přestože byli upozorňováni, si nezvýšili pojistnou částku. Často to bývá tak, že koupíte, postavíte dům, koupíte byt, pojistíte částku pořizovací hodnoty, ale v průběhu 10 let nebo 15 nebo 5, pokud nenavyšujete tu cenu pojištění majetku, a pak, když se stane taková událost, tak se nevychází z reálné ceny té nemovitosti v daném roce, ale na které jste pojištění. Tomu se říká podpojištění. Je to v průměru 30 %. Takže, když to vezmeme průměrně a vezmeme si, že za 100 % byly škody, tak pojištění, kdyby byly všechny pojistné události vyřízeny kladně, tak pokryjí 70 % škod. Je to společně problém pojišťoven, nás, abychom to vysvětlovali a také těch, kde se pojišťují. Omlouvám se, mnozí z nás působili v komunální politice, hodnocení pojišťoven, na tom, jak jsou pojištěny územní samosprávy, použiji to slovo článku, katastrofální. A současně konstatuje a já s tím souhlasím, vláda nemá žádnou možnost a ani by neměla edukovat obce, jak se mají pojistit. Není to hodnocení mé, ani mého ministerstva, doporučuji to vystoupení. A spíše jsou tam ale podněty, jak to změnit do budoucnosti, protože si myslím, že se máme i podívat, jak můžeme být lépe připraveni. Nikdo si nepřeje, aby se taková katastrofa opakovala, ale máme neustále zlepšovat případně naši přípravu. Tak. Teď tam popisujete v tom podkladovém materiálu prvotní náklady MSK na odstranění povodní, teď to tady píšete a v zásadě platí, co jsem říkal. Výdaje roku 2024 kraje, výdaje roku 2025, suma, výdaje, příprava demolice, to se sečte, odečte se dotace a pošle se žádost o zbytek. Takže zopakuji. Moravskoslezský kraj navrhuje, aby se na odstraňování původních škod po povodních podílel nula korunou, nula procentem. A nedokáži si představit kteréhokoliv ministra financí, který by tak...

Můžete, pane senátore, kroutit hlavou, to samozřejmě můžete, ale já vycházím z tabulky z materiálů, které máme před sebou, strana tři. Prvotní náklady – výdaje 24, výdaje 25, připravované výdaje, minus dotace, vrácení peněz, které jsme nevyčerpali, přijaté vratky, celkem. A žádost směřuje na státní rozpočet na „celkem“. Jsem připraven nejen s členy vlády debatovat, jaká je vhodná míra spoluúčasti i podle velikosti dotčeného území. Myslím, že u malých obcí musí být mnohem vyšší míra – a také jsme to tak udělali – než u těch větších apod. Podobný příklad je Olomoucký kraj.

A teď obecný komentář ministerstva financí, jak se vlastně má postupovat podle zákona. Nejprve se mají využít obecní rozpočty. Když už tam nejsou peníze, krajské rozpočty. Když už tam nejsou peníze, tak pro to máme tu rezervu 140 milionů na úrovni státu. Přesně takto jsme postupovali. A nakonec jsme tu částku, jak jsem říkal, navýšili na více než miliardu, podle zákona. Podle mě je to spravedlivé a je to fér, protože se nebavíme o veškerých nákladech, bavíme se o využití rezerv na krizové řízení.

Nejdříve jsou vlastní zdroje. Ty, když dojdou, a to se stává a stalo se to i v loňském roce, kapitola „všeobecná pokladní správa“. Kdybychom vyhověli té žádosti, tak reálně řekneme, že z vlastních zdrojů bylo nula a všechno zaplatil státní rozpočet. Vycházím z podkladů, které jsem dostal včera. Bavíme se ne o obnově území. K tomu ta výzva není. Ale o odstraňování prvotních škod. Tak to říká zákon. Kdo tomu nevěří, ať si ten zákon přečte. Já tady nemám prostor, abych citoval zákon. Bohužel ministerstvo financí a centrální orgány mají těch zkušeností mnohem více z krizových situací a vychází se z obvyklých postupů. Na konci vám to ještě dokážu.

A potom příslib předložení žádosti o dotaci Moravskoslezskému kraji. Já se chci zeptat, prostřednictvím pana předsedy, a nepotřebuji tady ani odpověď, viděli jste tu komunikaci? Když říkáte, že někdo něco přislíbil. Já jsem ji viděl dnes ráno. Zaprvé proběhla na úřední úrovni, a mám tam ty texty e-mailů tam a zpátky. Tam žádný příslib není prostě. Nemůžete říct ostatním členům Senátu, tedy můžete, ale neodpovídá to realitě. Já vám ty e-maily klidně poskytnu, nevím, jestli je máte k dispozici. Tam žádný příslib prostě není a nemohl být na úřední úrovni. To prostě není možné, aby úředníci rozhodovali. Oni to nechtějí dělat a nedělají to a postupují správně. To, že odpovídají na technické dotazy, řeknou, co se kam zaúčtuje, jak se to zúčtuje, to je jiná věc. Ale nežijeme ve světě, kde o výdajích státního rozpočtu rozhodují úředníci bez rozhodnutí vlády. To prostě není možné a nic takového se nestalo. Já to nebudu číst, mohl bych to přečíst, ale prostě není to pravda. A to používám velmi mírné označení. Tak já nevím, jestli ti, kteří ten materiál předkládali, ty e-maily četli. Pokud ne, tak je to chyba. Pokud ano, tak ať vám všem ostatním ukážou, kde je nějaký příslib. Nic takového tam není.

Poznámka MF, protože ti úředníci to nesou těžce, tak je taková diplomatická poznámka. Jedná se o běžný e-mail, v rámci kterého se na pracovní úrovni řeší technické záležitosti. Z e-mailu je přeci jasné, že zde není zmíněno, že předem schvalujeme žádost, kterou chtěl MSK poslat v roce 2025. E-mail se týkal výlučně procedurální stránky. To znamená, když se někdo zeptá, jak to má udělat, tak mu úředník řekne, jak to má poslat, co má být v přílohách, jak to má vypadat, kam to má poslat. A předtím jsem říkal, že žádosti se na Moravskoslezský kraj vracely dvakrát a na Olomoucký třikrát, aby to všechny náležitosti mělo. Takže je rozumné a praktické, že na technické úrovni se tyto věci vydiskutují předem. Na tom není nic špatného. Ani na tom, že se to napoprvé nepovede, to je normální. Proto na pracovní úrovni probíhají denně konzultace telefonicky, e-mailem, písemně, na tom nic není. Není ovšem pravda, že někdo přislíbil dotaci a vy pak z toho děláte nejen, že byla přislíbena dotace, ale jak je v návrhu usnesení, „zadržena platba“. Prostě se můžeme bavit o tom, jestli má stát zvýšit spoluúčast, jestli se mají letos zvýšit výdaje v kapitole pro krizové stavy, to je legitimní debata. Nikdo o tu debatu doposud nepožádal. My jsme na ni připraveni. Opakuji potřetí, ale opravdu nebudu souhlasit s tím, že 100 % jde za státem. To opravdu ne.

A potom, a to já přikládám nedorozumění, že čtyři miliardy byly využity, kde je zbytek? Takhle zní otázka. Ale ten zbytek se neztratil. Deficit byl nižší o 10 mld., než byl plánován, takže z 30 máte 20. Když si sečtete, je to v té tabulce, výdaje jednotlivých kapitol, tak je to 15,4. Ten rozdíl jsme komunikovali 6. 1. 2025, když jsme představovali výsledky státního rozpočtu a řekli jsme: „Tyto čtyři mld. Kč byly z vládní rozpočtové rezervy použity na zvýšení výdajů na obranu, protože chceme splnit 2 %.“ Když plánujete přesně 2 % a nevíte, jaké je HDP, to se dozvíte v dubnu dalšího roku, tak jsme chtěli být v seznamu těch zemí, které jsou nad tím. A to se nám povedlo, dokonce je to 2,08 %. A nechtěli jsme být o jednu setinu, to už nikoho nezajímá, oni řeknou: „Tyto země neplní.“ A jestli máte 0,9 nebo 1,99 %, to už je podrobnější debata, které se často neukazují. A to jsme oznámili 6. 1. Na tom není nic překvapivého. A mimochodem i toto rozpočtové opatření po usnesení vlády bylo doručeno rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny.

Dotační tituly. To je legitimní debata. Já teď nepůjdu do detailů. V každém programu se debatuje kdo je příjemce, jaké jsou výdaje, od kdy do kdy je období, kdy to mohu čerpat a jaká je spoluúčast. Opravdu nevylučuji, že tam jsou zbytečné byrokratické věci. To, kdybych si myslel, tak bych neříkal pravdu. Ale volám po normální komunikaci, abychom to řešili za pochodu, jak jsem zmínil ten příklad s panem senátorem Víchou. Nemyslím, že mohu prozradit, já jsem požádal o konzultace ještě před tím, než jsme schválili dotace na domácnosti. Jako člověka, který má bohužel bohaté zkušenosti s řešením povodňových škod za, já nevím, v roce 1997 jste to měli poprvé, tak to už je takřka 20 let, tak jsem fakt požádal neformálně o konzultaci, než jsem na vládu nesl návrh těch 40 000 na domácnost, jestli je rozumné, aby to rozhodovaly obce nebo města. Mně to připadlo, ale chtěl jsem vědět i zpětnou vazbu od kolegů, kteří působí v zastupitelstvech. A nakonec jsme to tak udělali.

Takže já teď nebudu říkat jednotlivé detaily a vyvracet, jestli stížnost či podnět je oprávněný nebo ne, od toho slouží pracovní jednání. A mnohdy mohou mít žadatelé naprostou pravdu, to tak prostě je. A naším úkolem, když se to nezjistí napoprvé a dostaneme zpětnou vazbu, abychom řekli buď „zákon to neumožňuje“, což v některých případech je, nebo „zákon to umožňuje, jasně, máte pravdu, zjednodušíme, opravíme, vyhodíme“. Na tom není nic špatného. A tuto část samozřejmě nekritizuji. Ta popisuje tak, jak by měla veřejná správa jako celek fungovat. Něco zapracováno bylo, něco ne, mám to velmi podrobně, ale tím vás nebudu zatěžovat.

Součástí podkladového materiálu je můj dopis panu hejtmanu Bělicovi, kde mu oznamuji, že nejsem schopen nebo že žádosti nebude vyhověno. Když se na něj podíváte, je čistě technokratický a faktografický. Potom je tam odpověď pana hejtmana a poslance Bělici mně, která je plná osobních útoků a politických útoků. Mně to mrzí. Já si fakt nepamatuji za tu dobu, co jsem ve veřejné sféře, i když jsem se v ní nepohyboval, že by přírodní katastrofa byla využívána v politickém souboji. Tady se to stalo. Pokud je někdo nespokojený a nežádá o jednání, pokud se někdo nechce nějak podílet, pokud někdo říká: „Vy jste se otočil, pane ministře, zády k obyvatelům vašeho kraje, ve kterém žijete,“ to není fér argumentace. O parametrech jsem připraven debatovat, pokud bude zájem na druhé straně. A ten zájem zatím nebyl.

Já tady konstatuji, že je neakceptovaná skutečnost konstatovaná NRR, že z 30 mld. byly použity pouze čtyři miliardy. K 31. 12. K 31. 12. byly použity čtyři miliardy. Tady jsem se snažil popsat na jednotlivých programech, že termín plnění i z hlediska potřeb a možnosti žadatelů je mnohdy delší. 15,4 mld. bylo použito v loňském rozpočtu. 15, 4. Četl jsem přesně položku po položce, jak byly navýšeny jednotlivé kapitoly. Ano, 31. 12. z těch 15,4 ty čtyři miliardy byly utraceny. Další se utratí letos. Některé se utratí příští rok, některé až v roce 2028, to je fakt. Takže není pravda, že byly použity pouze čtyři miliardy. Pravda je, že k 31. 12. 2024. Tím se nikdo netajil, to není žádné překvapení.

Každý, kdo čte rozpočet a vyhodnocení rozpočtu, tak to najde asi tak za tři minuty. Vyzývá vládu k prokázání profinancování nákladů na odstranění škod. Zase. Mělo by tam být financování všech nákladů. A není pravda, že jsme zadrželi platbu. Omlouvám se, jsme na půdě zákonodárců. Nemůžeme říkat, že byla zadržena platba. Pokud ano, tak tam dejte kdo ji zadržel, komu ji zadržel a proč si myslíte, že byla zadržena. Neboli když městské zastupitelstvo neschválí dotací konkrétnímu žadateli, označíme to za zadrženou platbu? To jsem tedy ještě neslyšel. A bezesporu v každé obci a v každém městě jsou žádosti o dotaci, které z mnoha důvodů konkrétní zastupitelstvo nevyhoví. Můžeme říci, že jsou to zadržené platby? A určitě nám může pan předseda, pokud to přijmete, poslat. Jestli budete souhlasit, já vám ten materiál poskytnu, abyste měli všichni stejná čísla. Tam ty politické věty nejsou, které říkám, tam jsou jen fakta, čísla, data, oprávnění žadatelé.

A teď ještě k tomu dopisu a k tomu, když někteří říkají, že to není politický boj. Když ministerstvo financí řeší nějakou věc, tak bohužel má zkušenosti i z minulých voleb a postupuje obvykle jako minule. Takže vy máte v podkladech můj dopis, což je v pořádku, z 15. 4. Pak mám reakci z 22. 4. Místo faktů tam čtu věty: „To, že tato vláda nedokáže hospodařit s veřejnými prostředky, není problém obyvatel Moravskoslezského kraje. Když velká voda přišla, jezdili sem ministři slibovat pomoc, projevovali zájem vyjádřit podporu.“ Jak to bylo? Jednou jedenkrát se těch jednání účastnil hejtman Bělica. A to jsme ho žádali, jestli by tu vládu přijal a bylo společné jednání. A nakonec muselo být na ostravském magistrátu. A nikde jsme se nefotili a nikde jsme to nedávali, fotky, jak jezdíme. Kdybychom tam nepřijeli, tak jsme papaláši, kteří nepřijeli. A když tam přijedeme, tak jsme se přijeli vyfotit. Tomu neříkám konstruktivní debata v zájmu lidí, firem a škol postiženým povodněmi. To je čistá politika.

„Je zarážející, že jste se opět otočil zády ke svému rodnému kraji.“ Tak chceme mít stát, když ministr financí bude z jižních Čech, tak většina peněz půjde do jižních Čech a když bude ze středních, tak půjde všechno do středních Čech? Když bude z Vysočiny, když vidím pana předsedu, do Vysočiny?

A úplně naposled, abych vám doložil, že ministerstvo financí postupuje konzistentně a stejně, tak mi dovolte, abych přečetl dopis datovaný v Praze 14. 9. 2021. A požádal bych zejména předkladatele materiálu, jestli by mu věnovali pozornost. „Vážený pane hejtmane, k žádosti o uvolnění dalších finančních prostředků ve výši 25,7 mil. Kč z kapitoly Všeobecná pokladní správa, položka Rezerva na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstranění jejich následků podle zákona 240/2000 Sb., o krizovém řízení a změně některých zákonů, vytvořené v kapitole Všeobecná pokladní správa, která byla ministerstvem financí zaslána tehdy a tehdy, číslo jednací, uvádím: „Sdělujete, že finanční prostředky, které byly Jihomoravskému kraji poskytnuty k likvidaci prvotních nákladů v souvislosti s rozsáhlou přírodní katastrofou na území Jihomoravského kraje, kdy obce na Břeclavsku a Hodonínsku dne 24. 6. 2021 postihlo tornádo, na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace ve výši 20 mil. Kč nebudou postačovat na pokrytí následků a nákladů na likvidaci těchto škod. Celkové výdaje na pokrytí těchto nákladů jste vyčíslili na 45,7 mil. Kč. Ve své žádosti se odvoláváte na přílohu usnesení vlády ČR z 19. 10. 2020, č. 1054,“ to znamená rok předem, to nebyl akutní materiál, systémový materiál, který se připravoval, „odvoláváte se na usnesení Zásady postupu při použití finančních prostředků z účelové rezervy na řešení krizových situací.“ Já jsem o tom mluvil úplně na začátku svého vystoupení. „V této souvislosti vám sděluji, že s odvoláním na článek 4, bod 2 zásad je možné kraji poskytnout další finanční prostředky z výše uvedené rezervy kapitoly Všeobecná pokladní správa na pokrytí prvotních nákladů po vyčerpání již poskytnuté rychlé účelové dotace pouze během vyhlášeného krizového stavu. Stav nebezpečí, vyhlášený pro postižená území Jihomoravského kraje, skončil ke dni 23. 8. 2021. Následná finanční pomoc při obnově území postiženého živelní nebo jinou katastrofou jsou řešeny zákonem č. 12/2022, o státní pomoci. V souvislosti s tímto zákonem je ministerstvem pro místní rozvoj ve spolupráci s ministerstvem financí zpracována strategie obnovy území Jihomoravského kraje, kde se budeme snažit váš požadavek zohlednit. S pozdravem Alena Schillerová, ministryně financí.“

V zásadě úplně stejná odpověď. Jiný hejtman, jiný kraj. Jiný hejtman, jiná přírodní katastrofa, jiné částky, stejný přístup. Tehdy ale pan hejtman Grolich nenatočil video, aby osočil ministryni financí, která je také z toho kraje čirou náhodou, kde bylo to tornádo. Je z Jihomoravského kraje, nenatočil to. My jsme byli v opozici, my, vládní strany. Ani jednou jsme to nepoužili v politickém souboji. Takže když se stane katastrofa v jiném kraji, je tam ministr financí za ANO, tak je to v pořádku, i když je z toho samého kraje. Vlastně stejný postup, jiné částky. Dokonce spoluúčast státu byla menší než 50 %. Ale když se to stane bohužel v kraji, z kterého je současný ministr financí, tak se otáčí zády k občanům svého kraje. Ve stejné logice by měli předkladatelé psát dopisy paní Schillerové, že se v roce 2021 otočila zády k občanům svého kraje, protože zamítla žádost hejtmana Grolicha. Já jí to neřeknu, já si to nemyslím. Já si fakt myslím, že 100 % nemá platit stát. A nebudu měnit názor jen proto, že v té době se to týkalo jiného kraje a nominanta na ministra financí nebo ministra financí z jiné strany. Takže já za sebe, tady bych chtěl mluvit k panu předsedovi Senátu, bych doporučoval věcnou, racionální debatu. Pokud to chce někdo využít či zneužít v politickém souboji, je to jeho volba. Já jsem jmenoval fakta včetně dopisu z roku 2021.

Pane předsedo, já musím 12:40 nejpozději opustit jednání Senátu, takže se omlouvám, protože jsem na důležité akci, kde přijímáme s panem premiérem prezidentku Evropské investiční banky, což je banka, která má velmi dobré projekty nejen pro veřejnou správu, ale i pro soukromé podnikatele, takže pokud budu v té době odcházet, tak to není tím, že bych nechtěl odpovědět na nějakou případně nepříjemnou otázku. Kdybychom to věděli včas, tak jsme to mohli včas poslat a nemusel jsem tady citovat a mohl jsem se v kratším úvodním slově jen odkázat na klíčové parametry té zprávy. Ale i tak děkuji za možnost vystoupit, říct nejen vám, ale i veřejnosti fakta. A debatovat o věcech, které se možná dají ještě změnit v dotačních programech. Bezesporu pan ministr Kulhánek minimálně ty čtyři programy, které vycházejí z vládou schválené strategie obnovy území z konce prosince loňského roku je určitě připraven na mnohem podrobnější debatu buď tady nebo kdykoli jindy.

Děkuji za slovo.