Děkuji za slovo, pane předsedo. Děkuji, že jsem včera obdržel pozvánku, a za možnost vyjádří se k tomuto bodu. Plně respektuji, že tento bod projednáváme, ale je škoda, že jsme z časových důvodů nebyli schopni poslat všem senátorům a senátorkám nějaký komplexní materiál, který bychom si všichni v klidu přečetli, a pak jsme debatovali nad tím materiálem. Nezbývá mi nic jiného než být relativně dlouhý a věci, které jsme mohli mít všechny nastaveny dopředu, říct zde na mikrofon.

V první části svého vystoupení budu čistě faktografický a popisný. I ty podkladové materiály pana místopředsedy vnímám spíš jako politickou debatu, než věcnou a faktografickou. Úplně na konci budu mít pár politických poznámek, jak já vnímám ten materiál.

Zopakujme si fakta. V období od 13. do 18. září loňského roku zasáhla rozsáhlou část území České republiky povodeň, způsobená vydatnými, dlouhotrvajícími srážkami. Extrémní povodňová situace způsobila velké materiální škody a vyžádala si několik lidských životů.

Z údajů Českého hydrometeorologického úřadu vyplývá, že povodeň či silné srážky byly zaznamenány ve všech krajích, s výjimkou Karlovarského kraje. Na území nejpostiženějších krajů byl hejtman vyhlášen stav nebezpečí, a to následovně. V Libereckém kraji 15. září 2024 - na území obce s rozšířenou působností Frýdlant. Stav nebezpečí byl zrušen 18. 9. Moravskoslezský kraj – 14. 9., já nebudu pořád říkat loňského roku, myslím, že všichni víme, že to bylo loňského roku, na celém území kraje. Stav nebezpečí byl posléze opakovaně prodlužován se souhlasem vlády, kdy se postupně zmenšovalo území, na kterém platil stav nebezpečí.

V té poslední fázi to byly ORP: Bohumín, Bruntál, Krnov, Opava, Ostrava. A ten stav nebezpečí skončil 13. prosince v Olomouckém kraji, o kterém mluvil pan senátor Balík, 14. září na celém území kraje, stav nebezpečí byl posléze opakovaně prodlužován se souhlasem vlády do 12. prosince, takže rozdíl ukončení stavu nebezpečí byl pouze jeden kalendářní den. A to na území obcí s rozšířenou působností Jeseník a Šumperk. Po skončení povodní a průběžně též při ukončování krizových stavů byla aktivována státní pomoc, která se zaměřila na obnovu základních funkcí v postiženém území. Tento postup je dán zákonem č. 12/2000 Sb., o státní pomoci při obnově území. A navazující vyhláškou, kterou se stanoví náležitost přehledu o předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území postiženém živelní či jinou pohromou apod. Podle této právní úpravy nejprve probíhá souhrnné zjišťování škod vzniklým krajům, obcím, právnickým či fyzickým osobám. Celkové škody reportované kraji byly odhadnuty na 57,1 miliardy korun. Při zohlednění odhadu škod i na státním majetku, protože to si stát řešil sám, dosáhl prvotní odhad škod částky 68 miliard korun. Z uvedené sumy necelých 26 miliard škod připadlo na stát. 3,8 miliardy na kraje. 12,8 miliardy na obce. 14,1 miliarda na podnikatele, fyzické i právnické osoby. 11 miliard na nepodnikající fyzické osoby neboli domácnosti. A 0,7 miliardy na podnikající právnické osoby, typicky instituce. Zdrojem uvedené vyčíslení byla strategie obnovy území po povodních v září 2024, kterou podle zákona schválila vláda České republiky 18. prosince loňského roku. Číslo usnesení je 985. S ohledem na potřebu zajištění peněžních prostředků pro financování prvotních následků povodní i následnou obnovu území schválila Poslanecká sněmovna zákon, kterým se měnil zákon o státním rozpočtu. Touto novelou byla zákonem navýšena vládní rozpočtová rezerva, kapitola 398, o 30 miliard. A současně v druhé fázi bylo v návrhu státního rozpočtu, který byl posléze schválen, navýšení výdajů o částku 10 miliard v položce: prostředky na odstranění důsledků povodní a následnou obnovu v kapitole BPS. Sami vidíte, že rozdíl v identifikaci a způsobu využití těch je prostředků v roce 2024 a v roce 2025. Ale k tomu se dostanu úplně nakonec.