Červencový blackout, který postihl značnou část Česka, překvapil nejednoho z nás. Překvapil i naši vládu, kterou před riziky blackoutu varovali experti. Jedním z takových expertů byl i Andor Šándor, který zasvětil celou svou kariéru boji proti nepředvídatelným rizikům.
Bývalý náčelník vojenské rozvědky Šándor se úvodem zamýšlel, co se vlastně v rámci červencového blackoutu stalo. „Pravdou je, že dnes komise ještě ani neuzavřela to vyšetřování. Tak jak zprvu byly odmítány obnovitelné zdroje jako možná součást toho, co se stalo, tak občas už probleskuje v médiích, že to mohly být částečně i obnovitelné zdroje.“
„Faktem je, že ta soustava něco neunesla, ale nebyl to blackout. Je potřeba říct, že to byla spíš porucha v elektroenergetice. Byť v některých místech asi závažná. Kdyby byl skutečně blackout, tak by to byl těžký mazec,“ pokračoval Šándor.
Podle něj si Česká republika ještě nikdy nevyzkoušela, co obnáší restart celé soustavy. „To, co si tahle země nikdy nezkusila ještě, je to, jak to celé nahodit. Jak to nafázovat, připájet – to ještě nikdo vlastně pořádně neví, jak by to dlouho trvalo a jak úspěšní bychom byli.“
A dodal, že bychom si měli z celé situace vzít zásadní poučení. „Myslím, že by to mělo být jasné memento, a to ze dvou rolí. Jedna – proč se to stalo. To je věc, kterou asi nikdy nebudeme schopni stoprocentně zajistit, aby se to neopakovalo, alespoň podle mého názoru. A druhá věc je, jak se bránit. Co udělat pro to, aby tato brutální krize, tato brutální hrozba nás poškodila minimálně.“
Upozornil, že přestože obnova systému není jednoduchý proces, je možné nastavit systém tak, aby společnost fungovala alespoň v základních parametrech. Stát by si podle něj měl určit priority. „Je třeba si říct, co chcete na úrovni státu, města, kraje, obce, rodiny, aby fungovalo, když to vypadne. A co proto musíte udělat. Není to jednoduchý proces, ale lze to udělat tak, aby ty bazální funkce – a je jedno, na jaké úrovni – se nějakým způsobem podařilo zajistit. Abychom tu brutalitu přežili s co nejmenšími ztrátami,“ dodal.
Fotogalerie: - K výpadku proudu
Praha už v roce 2014 ukázala, jak křehká je. Ale stát to nechtěl slyšet
Šándor připomněl, že před podobnými výpadky elektřiny varoval stát už dávno. Výsledkem však byla spíše politická nevůle než skutečné kroky. „S kolegou Šedivým, bývalým náčelníkem generálního štábu, jsme tu dělali v Praze cvičení Blackout 2014. Trvalo to tři měsíce. Tam jsme ukázali, jak zranitelná Praha je. Tehdejší primátor Svoboda a jeho následník Hudeček si chtěli vyzkoušet, jak je Praha odolná vůči takovéto hrozbě. Ale ukázalo se, že na úrovni státu se to moc nelíbilo. Dokonce říkali, že je to nezákonné – hloupé řeči z neznalosti zákona o krizovém řízení,“ zmínil.
Máte důvěru ve velení Armády České republiky?Anketa
Andor Šándor zdůraznil, že rizika výpadku elektřiny jsou podceňovaná a jejich následky by mohly být mnohem horší, než si veřejnost uvědomuje. „V každém případě je to obrovský problém, který nikdo nemá vyzkoušen a který nás může, pokud by to trvalo možná až 48 hodin, vrátit, nechci říct úplně do doby ledové, ale hodně daleko zpátky, kde bychom se teprve divili, co v nás je,“ upozornil.
Blackout jako největší hrozba? Šándor má jasno
Na otázku, zda vnímá blackout jako největší bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Andor Šándor odpověděl bez váhání. „Myslím si, že tohle je největší vnitřní bezpečnostní hrozba, protože to má obrovský celoplošný dopad. Povodně jsou samozřejmě problém, ale můžeme se na to lépe připravit. Kromě bleskových lokálních povodní nic nepřijde tak rychle, ale ten blackout přijde rychle, lusknutím prstu.“
Kromě hrozby výpadku elektřiny existuje i další zásadní vnitřní problém: stav společnosti a její rozdělenost. „Pak, co je velký vnitřní problém, aspoň ho tak cítím, je ten stav mezi těmi lidmi. To napětí, ta vyhraněnost, ta rozpolcenost toho státu a těch obyvatel – a to se promítá potom i v těch školách. Myslím si, že z tohoto pohledu máme mnohé co dohánět, aby ti lidé spolu žili trochu slušněji. Vím, že se to jako kategorie hrozně špatně uchopuje, ale to, co se nám děje na školách, to není z ničeho nic,“ uvedl.
Můžeme pak podle jeho slov mluvit i o aktivitách tajných služeb cizích mocností. „Ty nepochybně ohrožují segment státu, ale jinak si nemyslím, že Česko patří mezi nějak zásadně nebezpečné a ohrožené země,“ řekl Andor Šándor.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Souhlasíte, že stát je nezodpovědný, pokud jde o připravenost na blackout?
autor: Natálie Brožovská
tirhonza
