Děkuji za slovo. Rozpočtová strategie vychází ze zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, kdy zahajuje rozpočtový proces, protože se věnuje následujícím třem letem. To znamená roku 2023, 2024 až 2025. Pokud si vezmeme zákonný rámec, tak v roce 2023 by podle zákona mohl být deficit maximálně 5,1 % HDP. Ten původní návrh, který vycházel z březnových dat a z dubnové makroekonomické predikce počítá se schodkem 4,7 procenta HDP. Konvergenční program je součástí té rozpočtové strategie, ale protože se posílá Evropské komisi, tak je vlastně uveden v samostatném materiálu. A ten v sobě obsahuje legislativní změny, které byly platné ještě v polovině dubna. Já připomenu tu dubnovou makroekonomickou prognózu, ze které se ty materiály připravují. Tam, protože to bylo vlastně dva měsíce po útoku Putina na Ukrajinu, tak došlo k odhadu zpomalení růstu české ekonomiky na 1,2 %. A odhadu průměrné roční inflace 12,3 %. Nová makroekonomická prognóza bude v srpnu, bude mít více dat, ale nejistoty zůstávají. Když budu mluvit o té inflaci, tak ta je tažena vlastně cenami energií. A můžu volně přispívat do debaty, kterou jste vedli s panem ministrem průmyslu a obchodu. my jsme analyzovali nárůst ceny energií od 5. ledna do 20. července na těch světových trzích. Ten nárůst je enormní. 90 % toho nárůstu představuje nárůst ceny plynu. 5 % nárůstu představuje nárůst ceny uhlí na světových trzích. A 5 % nárůstu ceny odpovídá těm plánovaným odstávkám jaderných elektráren ve Francii, tím pádem je nižší produkce, a to zvyšuje poptávku. Ty schodky, které navržené, jsou sice nižší než ukládá zákon, ale v této chvíli chci říci, že mám vyšší ambice. Že předpokládám, že návrh státního rozpočtu a návrh rozpočtové výhledu pro roky 2024–25, který vláda pošle 30. září do Poslanecké sněmovny bude ambicióznější.
To znamená, že ty dluhy budou nižší. Za pár minut, až se vrátím na jednání vlády, budeme projednávat návrh novely státního rozpočtu. Myslím, že můžu říct, že ten návrh počítá s deficitem pro letošní rok 330 miliard, to znamená navýšení proti 50 miliardám, které byly původně plánovány v rámci schváleného rozpočtu. Jenom připomínám, že ten úplně původní rozpočet, který poslala minulá vláda, měl deficit skoro 380 miliard. A nepočítal mimo jiné s výdaji jako dvojnásobná mimořádná valorizace důchodů, což je zhruba 30 miliard. Nepočítal s tím, s tou pomocí s cenami energie, když pan ministr říkal, že to je 66 miliard, je to na období od 1. října letošního roku do 30. září příštího roku, úsporný tarif a vynulování platby za obnovitelné zdroje až do konce příštího, na 15 měsíců, tak zhruba 20 procent té česky logicky, když jeden kvartál je letos, je zapojeno do té novely, to je zhruba 16,5 miliardy. Stejně tak příspěvek na dítě je 5 tisíc v objemu 8 miliard. Stejně tak to, že jsme poprvé v historii nakoupili plyn do státních hmotných rezerv 8,5 miliardy. Plus tam jsou další nezbytné výdaje typu, když jsme dvakrát zvýšili životní a existenční minimum, tak se tím pádem samozřejmě to projeví zhruba v hodnotě 1,1 miliardy. A protože jsme před chvílí mluvili o zdravotnictví, tak jenom chci připomenout, že do zdravotnictví posíláme peníze i jinudy. A že platíme staré dluhy. My jsme vypsali dotační program na kraje, který měly monoklonální látky nakoupené za 336 miliard. A neměly na to zdroje. A ty jsou dneska zbytečné, vlastně k ničemu. Stejně tak minulá vláda usnesením zavázala fakultní nemocnici Bulovka k nakoupení stejných látek z 900 milionů korun. Nedali na to peníze. To znamená, to taky platíme. Platíme faktory za nakoupené vakcíny 3,2 miliardy. A přestože minulá vláda předpokládala, že letos prodáme vakcíny za 6 miliard, tak neprodali jsme nic. Takže minus 6 miliard příjmy, plus 3,2 miliardy výdaje na nezaplacené vakcíny, to už máte dohromady 9,2 v zásadě, plus 1,2 miliardy za ty látky, které nařídila vláda. To nebylo profesionální kompetentní rozhodnutí vedení jednotlivých nemocnic. Proto jsme to taky financovali z státního rozpočtu, protože jinak by to šlo na jejich vrub a bylo by to jejich manažerské selhání. Tam, kde postupovali bez rozhodnutí vlády, tak to zvládli a ty škody jsou minimální. Tak jenom tohle chci říct. Chtěl jsem tím demonstrovat, že jak rozpočtová strategie, tak konvergenční program jsou letos mimořádně zatíženy velkou mírou nejistot. Nevíme, kdy skončí válka. Nevíme, kde skončí ceny plynu, a tím pádem ceny elektrické energie. Nevíme, jak bude vysoká inflace v rámci EU. Máme poslední čísla z minulého měsíce, kdy ta průměrná výše inflace je přes 9 procent. A v eurozóně se pohybuje od 6 do 22 %. Ti, kteří mají jednotnou měnu, tak razantně se to liší. Takže já vás poprosím o podporu toho materiálu. A současně pro pochopení, že ty materiály se budou opravovat, ale ta skutečnost, to vám mohu slíbit, bude lepší. Nemůžeme si dovolit tak vysoké dluhy. Těch 330 miliard, které dneska schválí vláda a které pošleme do Poslanecké sněmovny, nemám z toho žádnou radost. Je to kompromisní řešení. Ale objektivně i v důsledku války vznikly nové výdaje, které prostě uhradit musíme. A těch 66 miliard mimořádný výdajů na pomoc s energiemi, vy jste o tom taky debatovali v tom předchozím bodě, dva body zpátky, na to taky hledáme mimořádné příjmy, musím poctivě říct. A pokud se vláda rozhodne k nějakým mimořádným příjmům, tak je nemůže utopit v běžných výdajích rozpočtů. Ne nemůže, ale nesmí je utopit v běžných výdajích rozpočtu. A musí je případně použít na tu mimořádnou pomoc domácnostem a firmám. Takže s touto, jak bych řekl, pokorou a s žádostí o pochopení, že tyto materiály jsou zatíženy velkou mírou nejistot, vás prosím o schválení navržených usnesení. Děkuji.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
