Ministr Stropnický: Historie této země nás vede k zajištění míru vlastním úsilím... Polemiky jsem si vědom

9. 7. 2015 13:35

Projev na 29. schůzi Poslanecké sněmovny dne 9. 7. 2015 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon):

Ministr Stropnický: Historie této země nás vede k zajištění míru vlastním úsilím... Polemiky jsem si vědom
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministr obrany Martin Stropnický
reklama

Vláda tímto reaguje na neustálý a bohužel nikoli příznivý vývoj bezpečnostní situace v Evropě a rovněž na ne zcela uspokojivý stav zálohy ozbrojených sil České republiky, která v důsledku legislativní nečinnosti od roku 2004 zůstává nevycvičeným a stále se početně ztenčujícím sborem. Připravenost Armády České republiky zejména v minulosti negativně ovlivnil také snížený rozpočtový rámec Ministerstva obrany. Návrhy zákonů tvořících soubor branné legislativy jsou připravovány již několik let s vynaložením značného úsilí věcných i legislativních týmů. Toto úsilí však dosud nevedlo k očekávanému normativnímu výsledku. Branná legislativa má silný společenský a politický kontext a význam. Jako nově jmenovaný ministr obrany jsem byl samozřejmě povinen seznámit se detailně s jejím obsahem, tak jak byla připravena a posoudit její správnost. Také proto jsem i spolu s přihlédnutím k proměně mezinárodní bezpečnostní situace původní návrh vzal zpět. Zodpovědně upravené návrhy pak prošly novým připomínkovým řízením a dvojím projednáváním v Legislativní radě vlády. Ta označila jako hlavní okruhy úprav, jimž je potřeba věnovat pozornost z hlediska zajištění jejich ústavnosti: a) povinnost stanovit podmínky doplňování ozbrojených sil výlučně zákonem, dále pak zachovat genderovou rovnost a dále pak vyloučit výběrový princip pro odvodní řízení a povolávání vojáků v záloze k výcviku na vojenském cvičení. Na základě těchto podnětů Ministerstvo obrany návrhy zákonů upravilo a v tomto upraveném znění byly také schváleny vládou a předloženy k dalšímu legislativnímu projednávání v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. S hlavními zásadami obsaženými v souboru návrhů zákonů bych vás teď rád stručně seznámil.

Dominantním prvkem navrhovaných úprav je řešení postavení vojáka v aktivní záloze, které se přibližuje postavení vojáka z povolání s maximálním využitím jeho předcházejícího výcviku a nabytých zkušeností a vědomostí. Mnohá ustanovení v zákoně jsou inspirována zkušenostmi s vytvářením zálohy v zahraničí. Týká se to například vytvoření zvláštní kategorie povinné zálohy, pro niž bylo využito systému takzvané operativní zálohy podle francouzského modelu. Ve Francii se tato záloha skládá jednak z dobrovolníků, kteří podepíší kontrakt na jeden až pět let služby, jednak z bývalých vojáků z povolání, kteří musí být po skončení služebního poměru dalších pět let k dispozici. Zvláštní kategorie povinné zálohy bude významným prvkem doplňování ozbrojených sil vzhledem k připravenosti bývalých vojáků z povolání, kteří jsou v ní zařazeni. Za účelem posílení úlohy aktivní zálohy se nově navrhuje možnost vojáků v aktivní záloze účastnit se také zahraničních misí. Dále se stanoví systém motivace vojáků v aktivní záloze a finanční kompenzace pro jejich zaměstnavatele. Návrh rovněž zohledňuje požadavky stávajících vojáků zařazených do aktivní zálohy a zintenzivňuje jejich výcvik. Navrhovaná úprava zahrnuje také institut dobrovolného vojenského cvičení. Dobrovolné vojenské cvičení je koncipováno pro všechny občany schopné vojenské služby, kteří se chtějí podílet na obraně státu, avšak nemají zájem vstoupit do aktivní zálohy ozbrojených sil. Významnou úpravou je stanovení možnosti doplnění ozbrojených sil vojáky v záloze a jejich přípravy před vyhlášením stavu ohrožení státu nebo dokonce válečného stavu. Tímto opatřením se částečně odstraňuje nedostatek, který vznikl v roce 2002 při zahájení profesionalizace ozbrojených sil a byl umocněn v roce 2004 přijetím branného zákona. V důsledku toho došlo ke snižování absolutního počtu vojáků v záloze, zvyšování jejich průměrného věku a zásadnímu snížení připravenosti vojáků v záloze. V současné době proto chybí přípravné období, které by umožnilo zvýšit obranyschopnost České republiky ještě před vypuknutím konfliktu, a to včetně doplnění a přípravy ozbrojených sil osobami a vojenským materiálem.

Vláda se při schvalování návrhu musela vypořádat také s tím, zda využije principu dobrovolného nebo povinného přejímání branné povinnosti občany. Historické tradice spíše potvrzují využití principu doplňování ozbrojených sil na základě branné povinnosti. Vláda se nakonec přiklonila k využití provádění odvodního řízení pro 18leté občany a částečně tímto opatřením nahradila absenci přípravného období. Předkládané návrhy zákonů jsou specifické nejenom v předmětu úpravy, ale také v zohlednění historických zkušeností této země, které nás vedou více než kohokoliv jiného k vlastnímu úsilí zajistit mír a bezpečnost. Bez důsledné přípravy na obranu státu v době míru přitom mohou být ohroženy demokratické principy tohoto státu. Současná bezpečnostní situace nám dnes a denně dokazuje, že zachování stability ve světě můžeme dosáhnout pouze tehdy, budeme-li schopni a ochotni také mír bránit a budeme-li to také připraveni dát jednoznačně a jasně najevo.

Jak jsem již zmínil, předkládaný soubor návrhů zákonů byl zpracován v kontextu změn ve vývoji mezinárodní situace a s přihlédnutím ke skutečným schopnostem Armády České republiky včetně jejich povinností vyplývajících z mezinárodních závazků. Cílem navrhované úpravy je za současného rozvíjení profesionální armády především doplnění zálohy a zvyšování účasti občanů na obraně státu, zvyšování počtů nasaditelných osob pro plnění úkolů různého stupně náročnosti, a to od bojových až po asistenční činnosti, snižování osobních nákladů, a to s využitím zálohy, což je z hlediska její přípravy mnohem úspornější než udržování stejné schopnosti silami průběžně sloužícího a placeného profesionálního personálu. Výsledkem by mělo být: silnější vazba mezi občanskou společností a ozbrojenými silami, zapojení dobrovolníků s civilní kariérou do činnosti armády, čímž se zvýší identifikace obyvatel s vojenským prostředím.

Při hledání nejvhodnějšího řešení se Ministerstvo obrany inspirovalo právní úpravou v zajišťování bezpečnosti a obrany státu ve státech Evropské unie a NATO. Vzhledem k rozdílnosti těchto úprav jsme se soustředili na povinnou nebo dobrovolnou účast občanů při přípravě k obraně státu a institutů vytváření zálohy ozbrojených sil. Z námi provedené analýzy vyplynulo, že plně profesionální armáda je využívána ve většině evropských států. Ta je ale vždy doplňována jistým objemem zálohy, nejčastěji do jedné třetiny jejího počtu. Plně profesionální model je v některých zemích doplněn možností dobrovolné základní aktivní služby, jako například v Německu nebo také na Slovensku. Jenom například v Dánsku, Švédsku a Rakousku existují dobrovolnické sbory miličního typu. V několika zemích je realizována povinná základní vojenská služba, která však s výjimkou miliční služby ve Švýcarsku je ve skutečnosti prakticky stoprocentně dobrovolná, neboť k výkonu služby je povolána vždy jen malá část odvedených branců, a to s jejich výslovným souhlasem. Výjimkou z dobrovolného zapojení je například Finsko, jehož model se nejvíce blíží Izraeli. V Norsku je branná povinnost platná i pro ženy. Zálohám je obecně přikládán vysoký význam také v takzvaně velkých armádách, tedy v americké, britské nebo francouzské.

Zásadním aspektem navrhované úpravy je posílení schopnosti armády bránit území České republiky i její rozvinutí na válečné počty. Reagujeme tak na skutečnost, že se válečné konflikty přiblížily k samotné hranici členských států NATO. Jsem si vědom toho, že branná legislativa v každé době vyvolává neobyčejný zájem veřejnosti i médií stejně jako pozornost zákonodárců a vyvolává celospolečenskou, často polemickou až bouřlivou diskusi.

Ne jinak tomu bylo a patrně bude i v tomto případě. V této souvislosti vnímám jako nesmírně pozitivní aktivní spolupráci výboru pro obranu s Ministerstvem obrany při posuzování navrhovaných změn, a to ať již při formálních nebo méně formálních setkáních, například na výjezdním jednání výboru pro obranu. Zájem výboru o danou problematiku mě i přes uplatněné výhrady naplňuje přesvědčením, že návrh je vnímám jako významný, důležitý a že jako takový má dobrou šanci být postoupen do druhého čtení. Věřím, že v druhém čtení nalezneme odpovídající prostor pro projednávání a pečlivé posuzování případných jednotlivých návrhů a jejich případné doplnění na základě vzájemné diskuse.

Na základě návrhů výboru pro obranu a ve spolupráci s ním byl proveden také průzkum názorů veřejnosti. To uvádím v závěru svého vystoupení jen pro doplnění informace. Průzkum názorů veřejnosti potvrdil většinový zájem občanů této země na jejich účasti při obraně vlasti. Je totiž třeba, aby si občané uvědomili, a jak se ukázalo, oni si to již uvědomují, že nestačí mít pouze profesionální armádu, ale je třeba osobní aktivní účast při obraně státu.

V souvislosti s tím Ministerstvo obrany je připraveno dále spolupracovat na úpravách předložených návrhů zákona tak, aby byla vytvořena účelná a pro tento stát potřebná právní úprava. Při projednávání souborů branné legislativy prosím, přihlédněte k tomu, že zejména návrh novely branného zákona je v současné době zcela stěžejní normou, která je klíčem k užití všech dalších zákonů branné legislativy a současně zdrojem institutů používaných v těchto zákonech. Proto považuji za mimořádně důležité, aby tento návrh byl po vašem projednání postoupen do dalšího čtení a po svém přijetí především umožnil implementaci nových podmínek doplňování ozbrojených sil.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ministr Havlíček: Česká hlava ocení dva projekty, které výrazně pomohly v boji s koronavirem

18:02 Ministr Havlíček: Česká hlava ocení dva projekty, které výrazně pomohly v boji s koronavirem

Nejvyšší ocenění, jaké mohou vědci v České republice získat. V neděli 29. listopadu 2020 se ve dvora…