Vláda tímto reaguje na neustálý a bohužel nikoli příznivý vývoj bezpečnostní situace v Evropě a rovněž na ne zcela uspokojivý stav zálohy ozbrojených sil České republiky, která v důsledku legislativní nečinnosti od roku 2004 zůstává nevycvičeným a stále se početně ztenčujícím sborem. Připravenost Armády České republiky zejména v minulosti negativně ovlivnil také snížený rozpočtový rámec Ministerstva obrany. Návrhy zákonů tvořících soubor branné legislativy jsou připravovány již několik let s vynaložením značného úsilí věcných i legislativních týmů. Toto úsilí však dosud nevedlo k očekávanému normativnímu výsledku. Branná legislativa má silný společenský a politický kontext a význam. Jako nově jmenovaný ministr obrany jsem byl samozřejmě povinen seznámit se detailně s jejím obsahem, tak jak byla připravena a posoudit její správnost. Také proto jsem i spolu s přihlédnutím k proměně mezinárodní bezpečnostní situace původní návrh vzal zpět. Zodpovědně upravené návrhy pak prošly novým připomínkovým řízením a dvojím projednáváním v Legislativní radě vlády. Ta označila jako hlavní okruhy úprav, jimž je potřeba věnovat pozornost z hlediska zajištění jejich ústavnosti: a) povinnost stanovit podmínky doplňování ozbrojených sil výlučně zákonem, dále pak zachovat genderovou rovnost a dále pak vyloučit výběrový princip pro odvodní řízení a povolávání vojáků v záloze k výcviku na vojenském cvičení. Na základě těchto podnětů Ministerstvo obrany návrhy zákonů upravilo a v tomto upraveném znění byly také schváleny vládou a předloženy k dalšímu legislativnímu projednávání v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. S hlavními zásadami obsaženými v souboru návrhů zákonů bych vás teď rád stručně seznámil.

Dominantním prvkem navrhovaných úprav je řešení postavení vojáka v aktivní záloze, které se přibližuje postavení vojáka z povolání s maximálním využitím jeho předcházejícího výcviku a nabytých zkušeností a vědomostí. Mnohá ustanovení v zákoně jsou inspirována zkušenostmi s vytvářením zálohy v zahraničí. Týká se to například vytvoření zvláštní kategorie povinné zálohy, pro niž bylo využito systému takzvané operativní zálohy podle francouzského modelu. Ve Francii se tato záloha skládá jednak z dobrovolníků, kteří podepíší kontrakt na jeden až pět let služby, jednak z bývalých vojáků z povolání, kteří musí být po skončení služebního poměru dalších pět let k dispozici. Zvláštní kategorie povinné zálohy bude významným prvkem doplňování ozbrojených sil vzhledem k připravenosti bývalých vojáků z povolání, kteří jsou v ní zařazeni. Za účelem posílení úlohy aktivní zálohy se nově navrhuje možnost vojáků v aktivní záloze účastnit se také zahraničních misí. Dále se stanoví systém motivace vojáků v aktivní záloze a finanční kompenzace pro jejich zaměstnavatele. Návrh rovněž zohledňuje požadavky stávajících vojáků zařazených do aktivní zálohy a zintenzivňuje jejich výcvik. Navrhovaná úprava zahrnuje také institut dobrovolného vojenského cvičení. Dobrovolné vojenské cvičení je koncipováno pro všechny občany schopné vojenské služby, kteří se chtějí podílet na obraně státu, avšak nemají zájem vstoupit do aktivní zálohy ozbrojených sil. Významnou úpravou je stanovení možnosti doplnění ozbrojených sil vojáky v záloze a jejich přípravy před vyhlášením stavu ohrožení státu nebo dokonce válečného stavu. Tímto opatřením se částečně odstraňuje nedostatek, který vznikl v roce 2002 při zahájení profesionalizace ozbrojených sil a byl umocněn v roce 2004 přijetím branného zákona. V důsledku toho došlo ke snižování absolutního počtu vojáků v záloze, zvyšování jejich průměrného věku a zásadnímu snížení připravenosti vojáků v záloze. V současné době proto chybí přípravné období, které by umožnilo zvýšit obranyschopnost České republiky ještě před vypuknutím konfliktu, a to včetně doplnění a přípravy ozbrojených sil osobami a vojenským materiálem.

Vláda se při schvalování návrhu musela vypořádat také s tím, zda využije principu dobrovolného nebo povinného přejímání branné povinnosti občany. Historické tradice spíše potvrzují využití principu doplňování ozbrojených sil na základě branné povinnosti. Vláda se nakonec přiklonila k využití provádění odvodního řízení pro 18leté občany a částečně tímto opatřením nahradila absenci přípravného období. Předkládané návrhy zákonů jsou specifické nejenom v předmětu úpravy, ale také v zohlednění historických zkušeností této země, které nás vedou více než kohokoliv jiného k vlastnímu úsilí zajistit mír a bezpečnost. Bez důsledné přípravy na obranu státu v době míru přitom mohou být ohroženy demokratické principy tohoto státu. Současná bezpečnostní situace nám dnes a denně dokazuje, že zachování stability ve světě můžeme dosáhnout pouze tehdy, budeme-li schopni a ochotni také mír bránit a budeme-li to také připraveni dát jednoznačně a jasně najevo.