Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři,

dovolte, abych uvedl návrh novely zákonů o zdravotních pojišťovnách. Návrh reaguje na nález Ústavního soudu, který s účinností od 1. října 2019 zrušil podstatnou část stávající právní úpravy týkající se způsobu obsazování orgánů zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, a to z důvodu, že podle zrušené právní úpravy byly některé skupiny pojištěnců vyloučeny z pasivního volebního práva, tedy takoví pojištěnci nemohli být do dotčených orgánů vůbec voleni. Dosud správní radu zaměstnanecké zdravotní pojišťovny tvořilo 5 členů jmenovaných vládou a 10 členů volených z řad pojištěnců této zaměstnanecké pojišťovny, a to z kandidátů předložených reprezentativními organizacemi zaměstnavatelů a kandidátů předložených reprezentativními odborovými organizacemi. Dozorčí radu zaměstnanecké pojišťovny tvořili pak 3 členové, které jmenuje a odvolává vláda, 6 členů volených z řad zaměstnanců této zaměstnanecké pojišťovny, a to opět z kandidátů reprezentativních organizací zaměstnavatelů a kandidátů reprezentativních odborových organizací.

Cílem návrhu tohoto zákona je zavést systém transparentního obsazování správních a dozorčích rad zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, který vyhoví požadavkům uvedeným ve zmíněném nálezu Ústavního soudu. Návrh zachovává dosavadní tripartitní rozdělení obsazení orgánů zaměstnaneckých pojišťoven, třetina by byla tedy jmenovaná vládou, třetina volena skupinou zaměstnavatelů a OSVČ a třetina by byla volena zaměstnanci a osobami bez zdanitelných příjmů, přičemž právo volit v kurii zaměstnavatelů by náleželo každému zaměstnavateli nebo OSVČ, kdo ve stanoveném období odvedl příslušné zaměstnanecké pojišťovně pojistné. Právo volit v kurii zaměstnanců by zase náleželo každému zaměstnanci nebo osobě bez zdanitelných příjmů.