Dobrý den, dámy a pánové.

Vlastně mě ta debata přivedla také k tomu, že jsem začal uvažovat o jakési bilanci toho, co se odehrálo v souvislosti s tou covidovou vlastně tragédií, protože tady všude umírají lidé, včetně České republiky. Tady možná méně než v Británii, Americe nebo Brazílii, ale vlastně nakonec také.

Člověk si tak promítá zpátky ty události. V této chvíli čtu bilanci, kterou si dělají ve Švédsku, to snadno najdete. Pro mě je strašně zajímavé to číst, protože já si pamatuji, že byla doba, kdy jsme se ve vládě rozhodovali, kterým směrem se vydat a neznali jsme budoucnost, věděli jsme, že se vydáme určitou cestou a pak budeme platit za ta rozhodnutí. Budeme platit za to, jestli jsme se rozhodli špatně nebo dobře. Pamatuji si velice ty debaty, ve kterých jedním z argumentů třeba byla právě ta švédská cesta. A dneska zrovna čtu v zahraničních novinách, že švédský hygienik říká "uznávám, udělali jsme chybu a zaplatili jsme za to velkým množstvím mrtvých". Mám dojem - teď nevím, ve kterých ukazatelích, ale počet mrtvých ve Švédsku je mimořádně vysoký na milión obyvatel. Nejvyšší nevím z jakého hlediska, ale je překvapivě vysoký.

Já to tady říkám, protože si pamatuji, jak jsme uvažovali o tom, jestli neděláme chybu, jestli právě ta švédská cesta není ta, která bude sice jakoby odvážnější, ale nakonec povede k vytvoření stádní imunity a nakonec se ukáže, že my jsme zemi zbytečně uvrhli do tvrdých opatření, že jsme pochybili, že jsme tím poškodili ekonomiku a podobně.

Já vám to jenom připomínám, protože si dobře pamatuji na tento typ debat, které jsme vedli, pamatuji si, že dokonce jednou v pozdních nočních hodinách, a vlastně jsme neměli jistotu - pamatuji si velmi dobře, jak to bylo nejasné a jak jsme cítili, že můžeme snadno udělat chybu.