Děkuji. Dámy a pánové, kolegové, rád bych zareagoval na poslední vystoupení. Pan předseda Jurečka říkal, že bychom měli myslet na ty normální lidské věci. No, mně zrovna teď jako normální lidské připadá, že potřebujeme prodloužit ten nouzový stav. To, co mi na tom připadá normálně lidské, je to, že hlavní důvod, proč to potřebujeme, je to, že nám nemocnice se nafukují, nebo spíš, že se nám nemocnice nenafukují, ale přicházejí do nich další pacienti. Že v řadě těch nemocnic ta situace je na hraně, že nám počty pacientů navzdory tomu, že jsme v pátém stupni, neklesají tak rychle, jak bychom si přáli, a že nám stále hrozí v těch nejbližších týdnech, že se dostaneme na hranu nebo dokonce za ni.

Dokonce pan předseda Fiala tady třikrát zmiňoval zdravotníky a říkal, že vnímá tu práci, kterou v těch nemocnicích dělají. No, to bylo pěkné, že to tady pořád opakoval, jak je to teď těžké v řadě nemocnic. Ale já vás ujišťuji, že úplně nejlepší by bylo, kdyby dnes jste nám pomohli s tím nouzovým stavem, protože já si úplně normálně lidsky neumím představit, jak bychom to zvládali, jak bychom čelili tomu dalšímu náporu, pokud nám tento nástroj vezmete.

Víte, mně připadá, že je to takové kuriózní. Pan předseda Jurečka říká, že ten náš současný nouzový stav není dělaný na pandemii. No, přátelé, ty nouzové stavy, které se přijímají dneska v celé řadě zemí Evropy, tak skoro žádný z nich, nebo určitě žádný z nich, není dělaný na pandemii. Protože vlastně v žádné zemi se s tímto typem krizové situace nepočítalo. Takže vlastně i oni používají zákony, které jsou často připravované a byly formulované pro něco jiného. A přesto je přijímají, protože není čas psát nové zákony.