Děkuji. Dámy a pánové, já se vám omlouvám, že vystupuji, a doufám, že mi to odpustíte, ale nemohu vám neříct jednu věc. Problém té epidemie není v této zemi a na světě problém technokratický. Je to problém kulturní. Když říkám, že to není problém technokratický, tak teď není na nás, abychom tady vystupovali a mluvili o nějakých zázračných lécích a technikách a o nějakých... - to není naše role. To, co je vlastně nejpodstatnější, je, jak jsme schopni se v té epidemii chovat, jak kulturně se v ní chováme. To je úplně podstatné.

Tady jsou různí, kteří čtou zahraniční články a zkoumají, podle čeho se ten virus chová. A je to těžké říct. Ale jedna věc je docela zřejmá, která se dá dát jako závěr. Ten virus je velice efektivní vůči společnostem, které nedodržují pravidla. Tam, kde se nedodržují pravidla, tam ten virus prostě vítězí. Já věřím, že i profesoři, kteří tady jsou, budou v tomhle se mnou souhlasit. A rozumíte, každé bezohledné chování, dokonce i v této sněmovně to nedodržování pravidel, to je vlastně to nejhorší. Ta nekulturnost, která se tady děje, i ty výrazy, které tady létají, všechna tahle nekulturnost je vlastně největší podrážení nohou v tom boji proti viru. Chápete, ne debaty o lécích. To nám ani nepřísluší, ale to, jakou kulturu prezentujeme a jakou kulturu se snažíme přesvědčit ostatní, aby v této zemi panovala.

Řecký historik Herodotos už v 5. století před naším letopočtem byl jeden z prvních. To byl otec dějepisu. Začal mluvit o tom, že etnika se dělí a liší podle toho, jakou mají toleranci vůči těm, kteří nerespektují pravidla. A je bohužel pravda, že česká společnost je zrovna ta, která by u toho Herodota patřila mezi ty, kde se vlastně toleruje to, že pravidla porušují. Vidíme to skoro každý den. Mohu vám tady říkat řadu příkladů a je to to, co vlastně popuzuje.