Návrh přináší několik zásadních novinek – mění proces jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců a stanovuje délku jejich funkčního období na 7 let. Navrhované změny postavení vedoucích státních zástupců mají posílit záruky jejich nezávislosti a eliminovat hypotetické riziko možného vnějšího ovlivňování zejména ze strany exekutivy.

„Současná právní úprava není vnímána jako optimální a jasně o tom svědčí řada snah v uplynulých letech. Já jsem při svém nástupu slíbila, že návrh novely zákona o státním zastupitelství předložím, a to se dnes stalo,“ uvedla ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Dodala také, že návrh počítá s účinností od 1. 1. 2022, což je období až po dalších parlamentních volbách a ustanovení nové vlády. I nadále bude platit, že jmenovat nejvyššího státního zástupce může pouze vláda na návrh ministra spravedlnosti, ostatní vedoucí státní zástupce pak jmenuje ministr spravedlnosti na návrh nadřízeného vedoucího státního zástupce nebo nejvyššího státního zástupce. Nově se však stanovují minimální požadavky na osoby, které mohou být do této funkce jmenovány. Kromě obecných podmínek absence nezahlazeného kárného postihu a požadavku na odborné znalosti, profesní zkušenosti a morální vlastnosti garantující řádný výkon funkce, se zavádí požadavek na minimální délku požadované předchozí praxe.

Obdobně jako v předchozích návrzích zákona o státním zastupitelství, které byly předloženy v minulých volebních obdobích, jsou součástí procesu jmenování vedoucích státních zástupců ze strany ministra spravedlnosti obligatorní výběrová řízení. To znamená, že osobu, která nebude vybrána ve výběrovém řízení, nebude možné do funkce jmenovat.