Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, já ještě než začnu vysvětlovat svůj pohled na státní rozpočet na příští rok, tak bych chtěla reagovat na tu debatu, která tady byla zejména z pravicového spektra. Já bych chtěla podtrhnout, že díky tomu, že jsme před deseti, dvanácti lety během té velké hospodářské krize šetřili, tak jsme se dostávali z krize o dva roky déle než celá západní Evropa. Tak to byl jeden důsledek. To neznamená, že šetři se nemá, ale nemá se šetřit na špatném místě. To je opravdu skutečně potřeba dodržovat a rozlišovat a myslím si, že by česká pravice měla konečně toto paradigma nějakým způsobem vyhodnotit. Koneckonců ten čas, který uběhl, už je více než dostatečný. Zároveň jedna zkušenost, kterou mám já. Například když jsme v posledních měsících vyjednávali kurzarbeit, tak nás podnikatelé a firmy prosili, abychom udělali takový zákon, který zajistí, že se příští vlády nebudou chovat k podnikatelskému sektoru tak špatně jako vlády ODS a TOP 09. Byly to firmy, které nás prosily, abychom zamezili tomu, aby se opakovala ta situace z roku 2008, 2009, a vlády se nechovaly k podnikatelskému sektoru tak macešsky.

Teď už bych ale chtěla zmínit pohled MPSV na státní rozpočet. Pro mě je klíčové, co přináší lidem státní rozpočet na příští rok. Myslím si, že je jasné, že ohrožené skupiny, které má Ministerstvo práce a sociálních věcí na starosti v tzv. té druhé a samozřejmě i první vlně pandemie, jsou ohroženy ještě více, než to bylo kdykoli předtím představitelné. A já si myslím, že ten klíčový úkol Ministerstva práce a sociálních věcí, aby státní rozpočet na ohrožené skupiny pamatoval, se nám podařilo zajistit. Nejprve chci zmínit, co bylo zohledněno ve státním rozpočtu a pak bych se chtěla vyjádřit k tomu, na čem ještě pracujeme. Jsou to investice do lidí a do infrastruktury v sociálních službách. Sociální služby nejenom v té první vlně, ale zejména v té druhé vlně odvádějí velký kus práce. Dělají nemožné a zajišťují to, aby nejohroženější skupina z pohledu pandemie nezůstala bez ochrany. Myslím si, že jsme během první vlny sociálním službám práci maximálně ulehčili a ještě lepší zpráva je, že státní rozpočet na tuto skupinu statisíců lidí ještě více pamatuje. Máme tam navýšení platů všem zaměstnancům v sociálních službách kromě těch manažerských pozic o 10 %. To je velmi dobrá zpráva. Víte, že se nám v posledních sedmi letech podařilo značně finanční ohodnocení zaměstnanců v sociálních službách zvýšit o více než polovinu, nicméně stále je zde prostor pro růst a 10 % je výborná zpráva, je to jedno z největších navýšení vůbec.

Důležité jsou taky s ohledem nejenom na pandemii, ale také na stárnutí populace, což je věc a výzva, která je dlouhodobějšího charakteru a která nás bude v příštích desetiletích extrémně zaměstnávat, tak jsou to investice do infrastruktury sociálních služeb. Tam mám velkou radost, že se nám podařilo v podstatě tu alokaci na výstavbu zdvojnásobit a příští rok půjde ze státního 1 mld. nejenom do domovů pro seniory, ale také např. do chráněného bydlení pro lidi s poruchou autistického spektra atd. Samozřejmě chceme nad rámec toho investovat ještě 3 mld. z evropských peněz, z tzv. programu React. To jsou výborné zprávy.

Co se týká seniorů, když projdeme plynule ze sociálních služeb do problematiky důchodů, tak nad rámec valorizačního mechanismu - Senát o tom bude jednat ve čtvrtek nebo v pátek, pardon, omlouvám se, v pátek odpoledne - tak se nám konečně podaří snad jako vládě prosadit ten mimořádný příspěvek 5000 korun. To je letos ze státního rozpočtu a k tomu v rámci standardní valorizace na příští rok počítáme s průměrným zvýšením, s průměrným zvýšením důchodů o 839 korun. To je celkové zvýšení 5,8 %. Já si myslím, že to je velmi slušné navýšení. Průměrný důchod tak stoupne na 15 336 korun, to ale neznamená, že všichni budou mít takovéto částky. Celkově to bude stát meziročně stát 28,6 mld. korun. Upozorňuji, že celkové náklady na rozpočet 2021 jsou ve výši 504 mld. korun. Přestože jde o velký podíl, obrovský podíl kapitoly důchodů na státním rozpočtu, stále se u nás velká část zejména starobních důchodců nemá dobře, a to zejména kvůli výjimečné inflaci. Z tohoto důvodu konečně dotáhneme do konce legislativní proces té pětitisícovky navíc, ale samozřejmě ukazuje to také na nutnost důchodové reformy. Víte, že pravděpodobně 27. listopadu se sejde důchodová komise a poté na začátku měsíce prosince, pokud pomine nouzový stav, tak představíme naši důchodovou reformu. Já si myslím, že je opravdu nutné provést systémové změny v oblasti důchodů, aby byly finančně udržitelné, ale zároveň aby důchody plnily svoji funkci, to znamená aby lidé, kteří celý život pracovali, odváděli do systému, tak aby měli klidné stáří.