Naše ekonomika, životní úroveň občanů, otázka přežití mnoha za běžných okolností životaschopných firem stojí a padá s tím, nakolik bude naše rozpočtová politika moudrá a nakolik ji dokážeme správně využít. Při tvorbě rozpočtů a střednědobého výhledu jsme mysleli především na to, že jejich podoba bude určovat vývoj našeho hospodářství i v následujících letech. Nijak nezastírám ambici předkládaného rozpočtu sehrát co nejaktivnější roli a napomoci naší ekonomice zpět k růstu. A tento rozpočet vám předkládám s pokorou a také s důvěrou v to, že nám všem záleží na tom, jak bude vypadat příští rok a jak budeme úspěšní.
Samozřejmě předkládaný deficit je několikanásobkem čísel, na která jsme byli zvyklí z období před pandemií. Ale kdy jindy než v období nejsilnějšího propadu ekonomiky v novodobé historii naší země je nutné realizovat expanzivní politiku až do té míry, kde nám to současná legislativa a samozřejmě také dluhová pozice umožňuje. Právě teď chceme pomoci těm nejdůležitějším oblastem naší ekonomiky a skupinám občanů.
Živnostníci. Nesmírně důležití pro nás všechny a každodenní chod naší země. Každý z nás má ve svém okolí živnostníka, kterému bylo znemožněno vydělávat. Restauraci, jejíž provozovatel je v těchto týdnech odkázán na pár poledních nebo víkendových tržeb přes výdejové okénko. A to ještě v tom lepším případě. Potřebují nutnou pomoc.
Zaměstnanci. Někteří zaměstnanci byli v souvislosti s pandemií propuštěni. Novou práci teprve hledají a stali se tak dočasnými klienty sociálního systému. Musíme se o ně postarat.
Rodiče. Řada z nich musela zůstat s dětmi doma, protože se ze zdravotních důvodů uzavřely školy. I s těmi jsme tu.
Tisíce obyčejných lidí má akutní problém s nedostatkem likvidity a potřebuje zaručenou půjčku, odklad daně nebo posečkání se splátkou. Víme a pomůžeme.
Tito všichni potřebují pomoc. Potřebují teď. Potřebují v robustním měřítku. Ano, stojí to státní rozpočet stovky miliard. Ke konci října 2020 rovných 224. 224 miliard, které jsme v souvislosti s koronavirem jen v letošním roce už napumpovali do ekonomiky. A to je právě ten důvod, proč vstoupím do dějin jako ministryně financí, za jejíhož funkčního období bylo dosaženo jednoho z největších schodků v historii naší země vůbec.
Umím s tím žít. S čím bych ale žít neuměla, je to, že bychom naše občany nechali v této největší zdravotní a ekonomické krizi na holičkách. To se nestalo nikdy, co jsem ministryní financí a nikdy se to nestane, na to máte moje slovo.
Tento schodek je investice do co nejrychlejšího rozvoje naší země v roce 2021. A cokoliv ubírat by znamenalo výrazné zpomalení možnosti rozvoje celé ekonomiky. Proto investujeme do budoucnosti po Covidu a proto investujeme takto masívně.
Než přejdu k samotným prioritám předkládaného návrhu, ráda bych vás ujistila, že opravdu velmi pozorně nasloucháme názorům nejrespektovanějších světových makroekonomických pracovišť, jako je Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, Mezinárodní měnový fondu nebo Světová banka. A ty se shodují, že aktuálně není na místě nic jiného než právě fiskální expanze. A varují před předčasným utahováním opasků, které by mohlo způsobit dlouhodobou stagnaci nebo opětovnou recesi ekonomiky. Co říkají? Mohu v této souvislosti na prvním místě zmínit například prezidentku Evropské centrální banky Christine Lagarde, která ve svém nedávném rozhovoru pro Le Monde uvedla: Považujeme za nezbytné, aby fiskální záchranné sítě, které vlády zavedly za této krize, nebyly odstraněny příliš brzy. - Ve velmi obdobném duchu se vyjádřil Vítor Gaspar, ředitel sekce fiskálních politik při Mezinárodním měnovém fondu: Existuje riziko předčasného stažení finanční podpory a tvůrci politiky, kteří mají možnost volby, by udělali dobře, aby tak činili velmi pozvolně a aby finanční podporu zachovali do doby, kdy ekonomické oživení bude stát na pevných základech. - Jeho kolega Alfred Kammer, také z Mezinárodního měnového fondu, tedy organizace, jejímž hlavním posláním je právě dohlížet na finanční stability jednotlivých zemí, uvedl: Tvůrci politik musí udělat vše pro to, aby potlačili pandemii a její ekonomické škody, a předčasně neodvolávat podporu, aby se vyhnuli opakování chyby globální finanční krize. Proto je třeba zachovat silnou podporu, neboť pandemie se prohlubuje a oživení je stále rodící se a křehké. Jakmile veřejné zdroje uvolněné pro dočasnou podporu lidí a firem splní svoji úlohu, měly by být převedeny na veřejné investice, které do budoucna vytvoří odolnější, chytřejší, zelenější a inkluzivnější ekonomiku. - A tak bych mohla pokračovat ještě opravdu dlouho.
Co je ale ještě průkaznější než tvrzení nezávislých autorit, jsou čísla. Když jsme na jaře a v létě předkládali novely státního rozpočtu na letošní rok, mohli jsme se opřít jen o naše hluboké přesvědčení, že zachránit živnosti, podnikání, poptávku a životní úroveň našich občanů je jediný možný, a proto bezesporu správný krok. S tímto přesvědčením jsem čelila ostré kritice logicky vysokého schodku. Slýchala jsem, že se vláda utrhla ze řetězů, čelila jsem různým názorům, že děláme předvolební kampaň, že je rozpočet mimo realitu. A přiznám se, že jsem se nesmírně těšila na mezinárodní srovnání. Nezávislé mezinárodní srovnání toho, jak jednotlivé země, samozřejmě s ohledem k velikosti svého hospodářství, na pandemii zareagovaly. Ta mezinárodní srovnání přišla v říjnu a v prvním týdnu listopadu tohoto roku. Nejprve od Mezinárodního měnového fondu, poté Eurostatu a na začátku tohoto měsíce od Evropské komise.
Takže fakta: Česká republika patří mezi ty nejšetrnější země Evropské unie! Srovnání provedené Eurostatem potvrdilo, že naše veřejné finance nadále svou kondicí patří mezi nejlepší v EU. Z údajů o odhadovaných saldech a zadlužení za celý rok 2020, které jednotlivé členské státy evropskému statistickému úřadu poskytly a které Eurostat následně notifikoval, vyplývá, že i na konci roku zůstáváme z hlediska výše dluhu na čtvrtém místě v unii, a to za Estonskem, Lucemburskem a Bulharskem. Z hlediska deficitu veřejných financí pak očekává lepší čísla pouze pět zemí - Dánsko, Kypr, Bulharsko, Švédsko a Německo. Zatímco Česká republika počítá s deficitem ve výši 6,4 % HDP, řada zemí počítá s dvojciferným deficitem.
Naši excelentní pozici nepotvrzuje jen říjnový Eurostat, ale listopadová čísla Evropské komise. Podle její nejnovější prognózy se totiž české veřejné finance se svým saldem -6,2 % zařadí na konci letošního roku na osmé nejlepší místo v unii a co se týče roku 2021, budeme velikostí dluhu na skvělém pátém místě za Estonskem, Bulharskem, Lucemburskem a Švédskem.
Znamená to tedy - řečeno s kritiky naší fiskální politiky - že celá Evropa dělá předvolební kampaň? Že vlastně ze všech zemí děláme skoro nejslabší předvolební kampaň? Že je mimo realitu všech 27 členských států? Na všechny světové strany od nás? Nemyslím si. A řekla bych, že si to nemyslí ani ti, kteří nás kritizují. Je to totiž velmi krátkozraká kritika. Naopak se potvrzuje, že naše ekonomika je silná, že stav našich veřejných financí je dobrý, bankovní sektor je mimořádně zdravý, rozpočty samospráv mají bezprecedentní rezervy a také zdravotní pojišťovny jsou na tom skvěle. Máme polštář, díky kterému rány tuzemské ekonomice můžeme mírnit. Právě díky tomuto polštáři patříme a nadále budeme patřit v mezinárodní konkurenci mezi vyhledávané a respektované bonitní věřitele, kteří neztratí kontrolu nad udržitelností svých veřejných financí a neocitnou se v dluhové pasti.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
To nejsou naše přání, ale fakta. Potvrzují to ti nejpovolanější z povolaných, tedy naši věřitelé, a to prostřednictvím nízkých úroků, které si počítají za nakoupené dluhopisy. Potvrzují to i ratingové agentury. Konkrétně ratingová agentura JCR japonská ve čtvrtek minulého týdne potvrdila hodnocení České republiky pro dlouhodobé závazky v domácí i cizí měně. Agentura ocenila zejména dlouhodobě obezřetnou fiskální politiku vlády a nízký dluh sektoru vládních institucí. Výhled hodnocení zůstává stabilní. Standard&Poor's nám v pátek 30. října potvrdila výborné hodnocení AA pro domácí závazky a AA- pro zahraniční závazky, a to rovněž se stabilním výhledem. Ve svém hodnocení ocenila dlouhodobě nízkou úroveň zadlužení, stabilní bankovní systém či vysoké devizové rezervy. Podle komentáře Fitch ze středy minulého týdne zase návrh rozpočtu ČR na rok 2021 ukazuje na fiskální konsolidaci a naznačuje, že zadlužení země se po roce 2021 stabilizuje.
Je zřejmé, že si s naší rozpočtovou politikou nestojíme vůbec špatně. A proto v ní musíme pokračovat. Proto předkládám rozpočet, jehož hlavním cílem je využít nízkou úroveň našeho zadlužení k realizaci opatření, které pomohou udržet a zlepšit životní úroveň obyvatel, zmírnit negativní dopady pandemie na nejpostiženější skupiny a prostřednictvím rekordních investic co nejrychleji obnovit silný ekonomický růst.
Státní rozpočet bude hospodařit s příjmy ve výši 1 488,3 mld. Kč, výdaji ve výši 1 808,3 mld. Kč, schodkem 320 mld. Kč a rekordními investicemi za 186,6 mld. Kč. Kromě historicky nejvyšší alokace na investice do projektů fyzické infrastruktury a rozvoje digitalizace zvyšuje prostředky na platy pedagogů, výrazně posiluje zdravotnictví a nezapomíná ani na důchodce. Celkové výdaje na důchody se meziročně zvyšují o 29,5 mld. Kč, což znamená zvýšení průměrného starobního důchodu o 839 Kč, tedy o 5,8 %. Splácíme tím dluhy minulých vlád. Díky zvýšení platby státu do veřejného zdravotního pojištění získá zdravotní systém o 52,6 mld. Kč více. Věřím, že se shodneme, že nic není důležitější než zdraví obyvatel. Navyšujeme kapitálové výdaje o 40 mld. Kč. To jsou peníze, které se nám v budoucnosti vrátí, stejně jako navýšení výdajů na školství o téměř 20 mld. Kč, kde většinu tvoří nárůst platů pedagogů.
Snižujeme daně. Snižujeme daně a zavádíme celou paletu protikrizových daňových opatření, která pomohou firmám a občanům překlenout těžké období s co nejmenšími bolestmi. Zkrátka plníme všechny priority, za kterými si tato vláda dlouhodobě stojí.
A rozhodně nezapomínáme ani na úspory. Míra úsporných opatření ve výši 5 % provozních nákladů státu byla ale stanovena tak, aby nezpůsobila nežádoucí zásahy do akceschopnosti státu, veřejných služeb a zhoršení ekonomických očekávání. Počítáme s pozvolnou konsolidací.
Chceme se vrátit do standardních podmínek bez vyvolání recese. Pouze tak omezíme negativní dopady na životní úroveň a zajistíme konvergenci ekonomiky. Jsme si vědomi toho, že seberozhodnější konsolidace s opakovanými recesemi v zádech prostě svých cílů nikdy nemůže dosáhnout. Nabízíme tak zcela odlišný přístup ke konsolidaci veřejných financí než v minulém desetiletí. Tehdy se prakticky okamžitě druhý rok po recesi začalo škrtat a zvyšovaly se daně, aby se co nejrychleji snížil deficit veřejných financí. Ostatně tutéž medicínu by nám dnes rádi doporučili i někteří představitelé opozice nebo například Národní rozpočtová rada. Jsem ovšem toho názoru, že bychom se měli z minulých chyb poučit, ne je opakovat. Navíc dnešní situace je jiná. Tehdy šlo o recesi dovezenou ze zahraničí v důsledku světové ekonomické a finanční krize. Nyní jde o pandemii nemoci COVID-19 způsobující hospodářskou recesi, přičemž onemocnění i recese se naplno projevily i v České republice. Současně je letošní propad ekonomiky odhadován jako mnohem výraznější a míra nejistot, ovlivňující ekonomické chování a rozhodování, nesrovnatelně vyšší.
V konsolidační strategii konkrétně počítáme s tím, že nebudeme valorizovat provozní výdaje - to znamená, že budou reálně klesat. Počítáme také se zmrazením platů úředníků a státních zaměstnanců. A budu opravdu ráda, když zde v Poslanecké sněmovně projde i zmrazení platů ústavních činitelů. Klesat budou i kapitálové výdaje bez prostředků EU a finančních mechanismů, neboť budou postupně doplňovány o zdroje z nových nástrojů EU.
Dámy a pánové, právě nyní je vhodný čas využít fiskální prostor, který jsme za poslední roky rozpočtovou odpovědností vytvořili. Mohu-li si vypůjčit nedávnou paralelu německé kancléřky Angely Merkelové, tak tedy pojďme vybudovat most, přes který přejdeme toto rozbouřené období do klidnějších dob. Ano, nejen Německo, ale také Česká republika si takový most zaslouží. A potřebuje ho. Předkládaný návrh rozpočtu je pilířem, bez kterého tento náš most nevydrží. Mějte to prosím při vašem rozhodování na paměti.
Děkuji Vám za pozornost a prosím, abyste schválením státního rozpočtu na příští rok pomohli naší zemi zdolat největší zkoušku, které ve své novodobé historii čelí. Děkuji.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
