Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane poslanče, dámy a pánové, dnešní projednání ústní interpelace se týká problematiky zadržování daňových odpočtů, nebo nadměrných odpočtů, chcete-li, orgány finanční správy a navazuje na předchozí písemnou interpelaci pana poslance Vojtěcha Munzara, který požádal o její zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny.
Jak s obsahem interpelace, tak s obsahem mé odpovědi, kterou jsem zaslala 21. května 2019, včetně podrobné argumentace doplněné i číselnými údaji v dané věci, jste měli možnost se seznámit. Takže nebudu opakovat, prosím, pane poslanče, jestli dovolíte, všechny vznesené argumenty, ale pouze ve stručnosti zopakuji závěr, který z mé odpovědi vyplývá.
Zadržování nárokovaných nadměrných odpočtů na dani z přidané hodnoty z důvodu nutného prověření jejich oprávněnosti je nepochybně legitimním krokem, který vyplývá z daňového řádu, následně samozřejmě částečně i ze zákona o DPH. Na druhou stranu se ale jedná o zásah do vlastnického práva daňového subjektu - o tom není pochyb - takže by měl být používán maximálně šetrným a přiměřeným způsobem.
A jak je i v mé odpovědi dokumentováno na konkrétních údajích od roku 2014, finanční správa se snaží minimalizovat objem zadržovaných nadměrných odpočtů a tím tedy minimalizuje ten zásah do vlastnického práva. Jenom pro vaši informaci, velmi tomu pomohlo i takzvané kontrolní hlášení. Protože kontrolní hlášení dnes znamená, že finanční správa disponuje ve své analytické činnosti miliony dat, dochází k prvnímu párování, k druhému párování. A v podstatě v tom systému zůstávají jenom problémové odpočty.
A já na té tabulce, kterou jsem vám zaslala, kde jsou tvrdá čísla zadržovaných odpočtů od roku 2014 do roku 2019, tak ten trend v té tabulce je jednoznačně jasný. Máte tam podrobná čísla. Objem zadržených nadměrných odpočtů se podařilo snížit na částku lehce přesahující miliardu korun. To bylo číslo někdy k začátku roku.
Včera jsem měla pravidelnou pracovní schůzku se zástupci Ministerstva financí a finanční správy, kde pravidelně analyzujeme pokladní plnění a včera ten meziroční rozdíl těch zadržených odpočtů byl asi 600 milionů. To je historicky nejnižší číslo. To znamená, že neustálou analytickou činností finanční správa zpřesňuje své kroky. A neobtěžuje většinu poctivých daňových subjektů, nebo subjektů, kteří nechybují. Ona tam samozřejmě může být i chyba, která nesouvisí s tím, že by se jednalo o nepoctivého podnikatele.
Takže zatímco v některých měsících roku 2014 tato částka přesahovala 17 miliard korun, přičemž dlouhodobý průměr byl kolem pěti miliard korun, tak v podstatě dneska se pohybujeme skutečně na těchto částkách, které vám říkám. A je to zejména díky institutu kontrolního hlášení a na něj navazující analytické a metodické práce. Vedle toho v případě, že daňovému subjektu je zadržován nadměrný odpočet delší dobu - zákon říká čtyři měsíce - je mu od roku 2017 přiznávána kompenzace v podobě úroku z daňového odpočtu. To máme v zákoně.
Přes všechny tyto pozitivní posuny Ministerstvo financí spolu s finanční správou již delší dobu s odbornou veřejností - a bylo to i s takzvaným expertním týmem k daňovému řádu, kde sedí zástupci Nejvyššího správního soudu, Ministerstva spravedlnosti, Státního zastupitelství, Advokátní komory, Komory daňových poradců, ombudsmana, a tak dále. Je to skutečně expertní tým, který léta pracuje. Účastnila jsem se - i na nižších úrovních jsem pracovala a pokud mi čas dovolí, tak chodím i alespoň na část tohoto jednání v této době.
Diskutovala se otázka, zda by nebylo možné přijmout legislativní změnu, která by umožnila vyplatit část nárokovaného nadměrného odpočtu, takzvanou, říkáme tomu pracovně takzvaná nesporná část, a to dřív, než bude potvrzena v celé výši a než dojde k jejímu stanovení. A tyto diskuze už se odehrávají - a to je dokladatelné a doložitelné - dávno předtím, než byl přijat aktuální nález Ústavního soudu v dané věci, který vyšel 28. února 2019 a vy jste na něho teď poukázal.
A výsledkem tohoto snažení je aktuální návrh novely daňového řádu a souvisejících zákonů, který obsahuje institut zálohy na daňový odpočet, která bude moci být daňovému subjektu vyplacena v rozsahu, v jakém oprávněnost nadměrného odpočtu nevyžaduje dalšího prověřování. Tento návrh zákona byl Ministerstvem financí 21. května 2019 rozeslán do mezirezortního připomínkového řízení, které stále probíhá. A vy to víte, protože jste z něho už citoval některé pasáže.
Samozřejmě, říkal jste, není to předmětem interpelace, takže já jsem schopna se vyjádřit okamžitě z hlavy k těmto věcem. Ale předpokládám, že povedeme debaty velice, protože se dostane velmi rychle na půdu, ať už Poslanecké sněmovny, rozpočtového výboru.
Víte, že chodím osobně na tyto věci, takže určitě - a vy tam chodíte, i když nejste člen rozpočtového výboru - takže určitě se o tom budeme bavit.
Pokud jde o ten nález Ústavního soudu, který jste tady citoval, podle něhož by Finanční správa měla v rámci kontroly nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty zadržovat jen tu jeho část, která je prověřována, prostě není ho možné v tuto chvíli akceptovat. Máme zpracovanou analýzu právní, pracovali na ní experti Ministerstva financí, Finanční správy, prostě legislativa současná to neumožňuje. Není to prostě možné. Proto musíme vyčkat jednoznačně, až tato Poslanecká sněmovna přijme úpravu, která je teď v meziresortním připomínkovém řízení, o které se povedou debaty. Prostě v tuto chvíli v konkrétní kauze tedy postup samozřejmě je respektován, ale není možné - v této konkrétní kauze to bude respektováno samozřejmě, protože to je konkrétní věc, konkrétní kauza, ale není to možné prostě plošně, v tuto chvíli. Nemáme k tomu legislativu. Ta legislativa to neumožňuje. Není možné částečně vracet. Myslím samozřejmě účinný daňový řád, který máme, který k této aplikaci slouží. K tomu, aby se právními názory použitými v rámci argumentace Ústavního soudu mohl jakýkoliv orgán veřejné moci řídit, je zapotřebí, aby byly jasné, jednoznačné a souladné s dalšími pravidly vyvěrajícími z ústavního pořádku. To platí tedy zejména pro zásadu zákonnosti, což je obecná zásada právní, ale je to i jedna ze zásad daňového řádu, podle níž lze státní moc uplatňovat jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.
Vedle toho řešení, které ve věci vracení části nadměrných odpočtů zvolil Ústavní soud, je, promiňte mi ten výraz, dosti nešťastné, a to jak z hlediska kvality a komplexnosti použité argumentace, tak i z hlediska zvolené praktické cesty prostřednictvím dílčího stanovení daně, které tuzemská právní úprava neobsahuje. Prostě my neumíme dnes částečně stanovit daň. Dokud nepřijmeme tuto novou právní úpravu, kterou jsme poslali do legislativního procesu, tak to prostě není možné aplikovat v praxi plošně. Cíl, k němuž zmíněný nález Ústavního soudu a snahy Ministerstva financí směřují, je nicméně stejný. Způsob jeho dosažení by ovšem neměl být nepromyšlený, neboť by mohl v konečném důsledku negativně dopadnout na všechny daňové subjekty. Protože jak jsem uvedla ve své odpovědi na písemnou interpelaci, Finanční správa stojí nyní před nelehkým úkolem popasovat se s právními názory, které jsou obsaženy ve zmiňovaném nálezu Ústavního soudu, a pokusit se na jejich základě sestavit smysluplný metodický návod, jak postupovat, ale přitom neporušit daňový řád. Práce na tomto řešení aktuálně probíhají a předmětná problematika je diskutována na různých platformách, a to za účasti odborné veřejnosti, zástupců ministerstev, soudů, advokátů, daňových poradců, akademiků, veřejné ochránkyně práv a dalších. A z posledního období ještě si dovolím uvést odbornou debatu na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, která byla 16. dubna 2019, kde bylo téma diskutováno, zejména odborníky na ústavní právo, neboť seminář Aktuální výzvy pro správu daní, který ve dnech 4. a 5. června 2019 pořádala Finanční správa za účasti zejména soudců Nejvyššího správního soudu. Samozřejmě nabízím vám opakovaně, já na půdě této Poslanecké sněmovny jsem to opakovaně nabízela, nabízím vám i spolupráci na toto téma. Klidně se do této diskuse zapojte a přispějte svojí odborností a svými znalostmi, a myslím to úplně vážně, do této nelehké diskuse. Samozřejmě to se týká všech poslanců této Sněmovny napříč politickým spektrem
Děkuji vám.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
