Tak děkuji za slovo, pane předsedo. No, pane poslanče Jakobe, já si dovolím vám ukázat, když prostřednictvím vaším komunikuji s největší pravděpodobností s bývalým poslancem panem Kalouskem, ale to nevadí, to je v pořádku, já vám ukážu jiný graf. Já vám ukážu graf navyšování důchodů v letech 2010 a 2022. (Ukazuje graf.) Můžete klidně přijít blíž.
A pak vám ukážu ještě jeden graf - vývoj průměrného důchodu v letech 2008 až 2022. (Ukazuje další graf.) Takže samozřejmě ano. V tom přepočtu HPD máte pravdu, ale ono to HDP také velice rostlo, a já si prostě myslím, že ti důchodci si velice, velice pamatují, je od roku 2008 - zase mi to budou Piráti vyčítat, že to mám mít od bodu nula, no, já si myslím, že takovému grafu každý rozumí. Oni si to pamatují. Pamatují si těch 40 korun za mého předchůdce. Jsou pouze v novodobé historii dva ministři, kteří prošli krizí, hospodářskou a ekonomickou. Je to můj předchůdce, pan exministr Kalousek, a já. Troufnu si říct, že tato krize je srovnatelná - jak já to často říkám, s třicátými léty, nebo s krizí v třicátých letech minulého století.
Já jsem dokonce v sobotu byla na setkání, kde byli mimo jiné senioři, a jedna paní mi říkala, že i sedm korun dostala dopis, že ho má schovaný. Schovaný, jak dostala za mého předchůdce, vašeho spolustraníka, valorizaci sedm korun. Takže k čemu jim to bylo, že v přepočtu na HDP to takto bylo, když HDP enormně potom rostlo, když prostě v té peněžence měli těch čtyřicet korun. Nebo sedm korun dokonce. Takže prosím, na tyhle grafy se podívejte. To jenom, abychom tedy si vysvětlili, o čem ten každý graf je. A neříkám, že ten váš nemá relevanci. Jenom prostě nemá žádný, nic pro ně neznamená.
No, padlo tady toho mnoho. Víte, jeden zásadní rozdíl. Přístup jednotlivých vlád v těch krizích. A srovnávat můžeme jenom tu vládu, která tu byla za krize 2008/2009, a v následujících letech. A naši vládu, která tu je za krize 2020/2021 podobně. A postoj, jak se k tomu ty jednotlivé vlády postavily. Ty cesty jsou vždycky jenom dvě. Jedna cesta je ta, že nedáte nikomu nic, a necháte v tom prostě ty lidi plácat. To se stalo tehdy. Já mám graf, 3,5 % HPD se dalo, a bylo to jenom v daňové oblasti. Pracovala jsem na Finanční správě, pamatuji si to. Jediná pomoc, kterou dostali. Jinak ani korunu.
Anebo podstoupíte to riziko, zadlužíte si, což jsme udělali my, vyšli jsme z toho, že byla tady extrémní ekonomická situace výborná, díky tomu, jak jsme to vedli, a já si vzpomínám, smějte se, jak chcete, prostě bylo tady šest let konjunktury, byly tady roky, kdy jsme nastavili přísná daňová opatření, jako je kontrolní hlášení, které dneska už i některé opoziční strany připouští, že by ho nerušily, že to je dobré opatření. Nastavili jsme boj s trancerovými cenami, to je všechno, co už dávno funguje v rámci rezortu Ministerstva financí, resp. Finanční správy, abych mluvila přesně. No, a tuto situaci jsme využili k tomu, půjčili si prostě za výhodný úrok, a pomohli jsme. Pomohli jsme ekonomice.
K 31. 5. je to 466 miliard. Jmenovala jsem to ve své řeči, komu, kolik, co jsme dali. A já si vzpomínám, vy tady hrajete takovou falešnou hru. Když jsme projednávali různá opatření, kompenzační bonus, ten se mě nejvíc týkal, ale celou řadu dalších, tak jste tady pořád bušili, tady do toho stolku a říkali jste: prostě to je málo, a ještě víc, a ještě víc dejte, ještě víc. A pak jste zase přišli a řekli: nesmíte se zadlužovat a musíte hospodařit šetrněji a prostě nejlépe s vyrovnaným rozpočtem. To nějak nejde dohromady. A když jsem vás tady několikrát vyzývala a ukazovala jsem: pojďte sem, k tomu stolku, a řekněte, kde chcete uspořit, tak jsem slyšela propustíme, teď to zase říkáte, ty volební programy, propustíme 13 tisíc úředníků. Jste zapomněli, že je tady zákon o státní službě, který chtěla Evropa, že jsme byli povinni ho přijmout, pro který tady hlasovala ta minulá Poslanecká sněmovna?
Že prostě tím nic nezískáte? Já jsem šla cestou, kdy jsem prostě omezila prostředky na neobsazená místa. Proč to neudělal nikdo z mých předchůdců, včetně vašeho spolustraníka? Nikdy to nikdo neudělal. Ušetřili jsme tím 4 300 úřednických míst a úspora byla zhruba 3,7 miliardy. Tam nenaškrtáte desítky miliard. Já studuji teď programy vaše, a jsem opravdu z toho zhrozená. Z toho, co tam plánujete za brutální, brutální škrty. Prostě vy jste se nepoučili. Vy chcete znovu jít stejnou cestou, jako před těmi dvanácti, nebo patnácti, nebo kolik to je lety, znovu stejnou cestou. Ne stimulovat ekonomiku. Tehdy vy jste, nejen že jste lidem nic nedali, těm, kteří zůstali v potížích, vy jste dokonce zaškrtili důchodce, což je úplně tedy něco pro mě nepředstavitelného a nemorálního, ale vy jste zaškrtili i investice.
Já tady dneska nemám graf investic, protože jsem se chystala na důchodce, ale není problém, já těch grafů mám takovýhle štos. Mám je ráda. Ano, máte pravdu, mám ráda čísla a mám ráda grafy. Opírám se o ně, protože to jsou fakta. Kdežto my naopak podporujeme, kdy jindy investovat? Kdy jindy, než když firmy omezují soukromé investice, kdy se snaží šetřit. Kdy jindy, než teď, aby veřejný sektor, a my plánujeme v roce 2022 rekordních 189 miliard, protože se musí dát práce živnostníkům, musí se dát práce firmám a musíme prostě se tou krizí proinvestovat.
To nejsou prázdná slova. Pořád tady vyhrožujete a strašíte deficitem. Ano, já nejsem samozřejmě z toho šťastná, z toho deficitního hospodaření. Nejsem. A jak jsem tady už několikrát řekla, vstoupím určitě do historie jako ministryně financí s nejvyšším deficitem. To je bezesporu fakt. Ale já s tím umím žít, nejsem z toho šťastná, umím s tím žít. Neuměla bych žít, kdybychom my těm lidem nepomohli. A já chodím i mezi lidi, já žiju úplně normální, obyčejný život a slyším jejich názory. A byla jsem teď včera na V4, slyšela jsem - vážím si velice spolupráce V4, bavili jsme se s ministry o tom, jaký máme veřejný dluh - prostě slyšela jsem ta čísla, kde my nejsme prostě ani u někoho v polovině, u někoho ve dvou třetinách. Podpořila jsem minulý týden v Lucemburku rakouského ministra financí v aktivitě zemí, jako je Rakousko, Česko, Slovensko, pobaltské země, Švédsko, Dánsko, možná jsem na někoho zapomněla, v tom vytvořit protiváhu proti tlaku jižních zemí, které jsou dneska v naprosto docela velmi složité a bezvýchodné situaci a chtějí rozvolnění fiskálních pravidel. Nechceme rozvolnění fiskálních pravidel. Chceme se vrátit do normálu, ale ne rok dva po krizi, ne rok dva po krizi, aby to znamenalo pro lidi a pro ekonomiku naší země brutální zaškrcení. A to chcete vy, protože jste se vůbec z té minulé krize nepoučili. Děkuji.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
