Vážený pane předsedo, milé kolegyně, milí kolegové, chtěla jsem vystoupit a k přímé výzvě svého předchůdce bývalého ministra spravedlnosti pana doktora Blažka to učiním ještě raději.
Nestojím zde proto, abych se vám obhajovala. Stojím zde proto, abych vysvětlila své kroky, které mě vedly jednak k odvolání náměstka pro problematiku trestní politiky, do které spadá i problematika vězeňství a logicky i elektronických náramků, jako projektu, který byl svěřen organizační složce, kterou řídí a dohlíží nad její činností Ministerstvo spravedlnosti. Jednak bych zde ráda vysvětlila, jaká je situace v současné době na Ministerstvu spravedlnosti.
K bodu 1. Náměstka Šterna jsem odvolala ač jsem ještě v pondělí dopoledne tento záměr nejenže neměla, ale kdyby se mě na to kdokoliv z vás zeptal, tak bych popřela tuto možnost jako absurdní. Ale těch absurdit bylo více. Já jsem v posledních zhruba 14 dnech možná že to jsou tři neděle, já jsem to rekapitulovala, zabývala projektem elektronických náramků na úrovni porad, které probíhaly a kde jedním z bodů byla i situace informace o řešení projektu. Až do dnešního dne nebo do včerejška, kdy jsem zastavila tento projekt, neexistoval zpracovaný projekt elektronických monitorovacích systémů, které by měly řešit problematiku domácího vězení lepším a modernějším způsobem než nyní, tzn. dohledem probačních úředníků. Existoval pouze koncept, koncepce, rámcová koncepce, říkejme tomu přípravný nástin, jak by takový projekt mohl vypadat, který byl v březnu tohoto roku na poradě, kterou jsem vedla, schválen, a který byl závazný jedině a pouze pro ty, kteří připravovali skutečný projekt, který měl být předložený do 30. 6. To už byl termín, který se postupně odsouval, protože ty práce nebyly úplně tak rychlé, jak jsme předpokládali, nicméně se jednalo o řády dnů, nikoliv týdnů.
Takže nakonec já jsem vždycky souhlasila s tím, že je lepší mít dobře připravený projekt. A to není teď předmětem mé kritiky.
To, co se začalo stávat předmětem mé kritiky, vzniklo začátkem června, když jsem obdržela materiál, ve kterém byla stanovena cena, která byla získána průzkumem trhu. A ta cena v podstatě měla rámcově představovat nejvyšší možnou cenu - v materiálu bylo uvedeno, že může být i nižší - a pohybovala se kolem 105 až 110 mil. korun. Teď přesně nevím, tu částku, ale bylo to kolem těch 105 mil. korun. Mně se ta cena zdála vysoká a na poradě, na které náměstek Štern shodou okolností nebyl, i ostatní náměstci vyslovovali svůj podiv, jak k té ceně vlastně došel resp. ne on, ale Probační a mediační služba, která patřila pod gesci, sekci řízení, kterou on měl na starosti.
Čili já jsem si bez nějakých velkých problémů vyžádala... Již předtím jsem se tedy tázala na tuto problematiku v souvislosti s možností dotace z evropských programů, jak se budou zhruba ty ceny pohybovat, ale nikdy jsem nedostala k tomu konkrétní podklad. Ale nyní jsem měla tedy materiál, který nebyl podle mého přesvědčení dostatečný na to, abych mohla zodpovědně říci - ano, to je cena 110 nebo 105 mil., která by rozhodně neměla být překročená. Bylo to zhruba 150 korun za jeden náramkoden.
Kdybych vám přečetla to znění - já ho přečtu, ale ne celé - které k informaci, kterou jsem dostala, doprovází tuto cenu, tak byste myslím sami měli určité pochybnosti, zda je takový podklad dostatečný: Zadavateli byly doručeny informace od 8 dodavatelů - celkem bylo osloveno 25 známých dodavatelů - přičemž 7 z nich poskytlo informaci o předpokládané ceně. Rozptyl cenových nabídek byl poměrně značný. Zadavatel pro účely stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky eliminoval nabídky, které jsou pro něj finančně nepřijatelné, a současně eliminoval nabídky, které nesplňují zadavatelem požadované parametry. V rámci finančního rozsahu zbývajících nabídek - v závorce cca 110 až 170 korun bez DPH - přičemž většina nabídek se pohybuje spíše při horní hranici - zadavatel dospěl logickou úvahou a výpočtem - nevíme jakým - pro účely veřejné zakázky k maximální možné částce za jeden náramkoden ve výši 150 korun bez DPH a na základě této částky a modelu predikce nárůstu počtu současně vykonávaných trestů dospěl zadavatel k předpokládané hodnotě veřejné zakázky ve výši 105 260 korun atd. (tisíc?) za tři roky poskytované služby. Je nutné zdůraznit, že se zde jedná pouze o předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, nikoliv o cenu za budoucí plnění předmětu smlouvy, a výsledná cena se může výrazným způsobem odchylovat. - Takže toto jsme měli k dispozici na užší poradě vedení.
Já jsem vrátila materiál s tím, že prosím o zpřesnění prostřednictvím dokumentace, která nám podá lepší informaci o jednotlivých cenách, protože pokud máte někde v dokumentu napsáno, že jsou některé nabídky eliminovány, protože nesplňují zadavatelem požadované parametry a vy nevíte, jaké parametry nesplňovaly, nebo že jsou finančně nepřijatelné a vy nevíte, proč jsou finančně nepřijatelné, a pak máte logickou úvahou a výpočtem, který není stanovený, formulován resp. vypočítán určitý údaj, který je nepodložený žádnou přílohou a žádnými dalšími dokumenty, tak já jako ministryně spravedlnosti odpovědná za dohled nad Probační a mediační službou, za rozpočtovou kázeň, ale i za to, že tato zakázka bude pochopitelně plněná v určitých termínech a že nedojde k tomu, jako v minulých dvou případech, to bylo ještě za předchozích vlád, kdy došlo k pozastavení v důsledku rozhodnutí Úřadu pro kontrolu hospodářské soutěže, tak i z tohoto důvodu, aby resort spravedlnosti nebyl kritizován, že nevyužil hned v počátečních fázích svých možností, jsem dala pokyn, aby náměstek Štern předložil pro užší poradu vedení, čili nebylo to jenom pro mě, doplněnou dokumentaci o údaje, které měla k dispozici pracovní skupina.
Dneska odpoledne jsem dostala od Probační a mediační služby dokument, protože jsem předpokládala toto jednání, který má název Průzkum trhu, poskytnutí služby elektronického kontrolního systému domácího vězení. Není to žádná smlouva ani dohoda. Je to pouze jedno ustanovení v preambuli tohoto průzkumu, které říká, že s veškerými informacemi a dokumenty bude nakládáno jako s informacemi důvěrnými, pokud dodavatel neuvede u konkrétního dokumentu jinak, a zadavatel využije takto získané důvěrné informace pouze pro přípravu související veřejné zakázky, pro přípravu v rámci příslušné pracovní skupiny a tyto důvěrné informace žádným způsobem nezpřístupní dalším osobám. Zde byla podepsána navíc určitá doložka - pardon, ne doložka, ale je to - náramky, seznam osob, které byly osobami, které byly jmenovány jako členové té pracovní skupiny, kde tím podpisem na prezenční listině účastníci potvrzují, že byli seznámeni s povinností mlčenlivosti týkající se výsledků prezentovaného průzkumu trhu. Velmi, jako právník, velmi vágní informace, velmi otazné, zda v důsledku takovéto povinnosti vůbec vzniká nějaký nárok na uplatnění této mlčenlivosti v případě jejího porušení, ale to teď nemusí být předmětem naší diskuse. V žádném případě nejde však o striktní závazek důvěrnosti ve vztahu k nadřízenému orgánu, kterým je v tomto případě podle zákona o Probační a mediační službě z roku 2000 ministryně spravedlnosti. Nejedná se tedy o klasickou smlouvu. Jde o preambuli a v ní zakotvená deklarovaná povinnost zachovávat důvěrnost informací, kterou běžně všichni podepisujeme.
Na dokument jsem dala termín 13. 6., což byl pátek. V pátek jsem obdržela od pana náměstka Šterna odmítnutí mé žádosti s odvoláním se - teď již vím, na co, na tuto preambuli - na závazek mlčenlivosti s opakovaným zdůrazňováním nemožnosti takové informace poskytnout. Šla jsem do kanceláře Mgr. Šterna, který ve své kanceláři nebyl, protože byl z pracovních důvodů někde jinde. Zvedla jsem telefon a zavolala jsem paní ředitelce Probační a mediační služby a řekla jsem jí, že jsem neobdržela tyto informace, ona byla totiž v kopii stejně jako první náměstek Pelikán, a že přesto trvám na tom, aby mi ty informace byly zpřístupněny a že musíme najít způsob, kterým mně zpřístupněny budou. Že jde o průzkum trhu, že nejde o výběrové řízení a že musím vědět, jak došla pracovní skupina - a to jsem ještě nevěděla, že ne pracovní skupina, ale ještě užší tým ze zaměstnanců na ředitelství Probační a mediační služby - jak došel k této částce.
A začali jsme o tom diskutovat a ona mi sdělila následující: Nejlepší asi bude, paní ministryně, když si ten projekt vezmete na ministerstvo, a pak samozřejmě se s tím můžete seznámit, protože - a teď jsme začaly uvažovat - budu členkou pracovní skupiny, což jsem mohla hravě udělat. Nebudu. Ale protože šlo o záležitost, kterou jsem považovala za naprosto běžné plnění svých pracovních povinností a vůbec jsem to neviděla tak dramaticky, tak jsem říkala paní ředitelce, já si to nechám ještě všechno projít hlavou o víkendu, panu řediteli Šternovi zatím nic neříkejte, protože nevím, jestli nechám ten projekt na probační a mediační službě, nebo na Ministerstvu spravedlnosti, nezastihla jsem ho v kanceláři, a chci to s vámi i sním projednat osobně. A o víkendu si na to udělám čas.
O víkendu jsem o tom přemýšlela a došla jsem k závěru kromě jiného i kvůli tomu, že jsem si říkala, že by to bylo bráno s určitou nevolí a nechtěla jsem žádnou zbytečnou nespokojenost nikoho vyvolávat, natož pak medializaci, takže jsem se rozhodla - a ještě dříve, než jsem se dozvěděla o tom, co učinili pan náměstek Štern, jsem hovořila s paní ředitelkou a řekla jsem jí, že nechávám projekt se stávajícím vedením na probační a mediační službě a že se dohodneme, jakým způsobem nám zpřístupní informace jako vedení, nebo přinejmenším mně, ale já jsem hovořila vždycky o užším vedení, z toho průzkumu trhu, abych si byla jista, že cena, která je uvedena, je dostatečně nízká, resp. není příliš vysoká.
Možná že se mě zeptáte, proč jsem vůbec ty pochybnosti měla. (V sále je velký hluk.) Když už jste si vyžádali tuto informaci, tak prosila, pane předsedo, o klid, protože já si myslím, že že tyto informace jste chtěli, a pokud to nebyl zástupný problém a nebudeme tady probírat rozkladová řízení a to, co se dělo před několika měsíci a co probíhá, můžu předejít otázce a odpovědi na probíhající rozkladová řízení, o tom bych stejně nemohla ani hovořit, tak musíte nebo měli byste věnovat teď pozornosti tomu, když vám zdůvodňuji své kroky. A úvahy, které mě vedly k mým pochybnostem, byla i skutečnost, že v posledních dvou letech, a sledovala jsem to i v rámci projektů, které děláme na univerzitě, a svých zahraničních kontaktů, velmi výrazně klesly ceny elektronických monitorovacích systémů a měla jsem informace, které jsem si nechala zaktualizovat, i o stávajících cenách, které jsou třeba v USA, kde se pohybují - jeden monitorovací den se účtuje vězňům, čili stát je má ještě levněji, kolem 1,5 dolaru za den, takže řekněme, že je to zhruba 30 korun, kdy jeden náramek - ne jeho nájem, ale zakoupení kvalitního elektronického náramku - se pohybuje kolem 800 dolarů. On stojí v podstatě méně, ale takhle se rozpočítává na toho odsouzeného, což je zhruba 16 tis. Kč, takže snadným propočtem mně to vyšlo ročně na 54 tis. Kč. Neříkám, že bychom šli stejnou cestou, neříkám, že to obsahuje všechny položky, ale já jsem potřebovala rozšifrovat, co pod tou cenou se vše skrývá, jestli to zahrnuje nájem elektronického náramku, monitorování, zabudování a vývoj softwarového systému, více položek, které můžou prozradit skutečnost o tom, jestli suma 150 korun, resp. 105 mil. Kč je reálná, nebo nadsazená.
Jak jsem se ovšem divila, když poté, co jsem ukončila rozhovor s paní ředitelkou, které jsem ten projekt tedy nechala, zaťukal pan náměstek Štern, velmi odhodlaně vstoupil a řekl: Právě jsem učinil oznámení na protikorupční policii kvůli nestandardním krokům v souvislosti s elektronickými náramky. Můžu vám říci, vážené kolegyně a vážení kolegové, že jsem to zpočátku vůbec nechápala, co mně sděluje, takže jsem si to nechala asi třikrát vysvětlit a říkala jsem, jaké nestandardní kroky? Já jsem dokonce myslela, že došlo k něčemu v rámci probační a mediační služby, která tento projekt měla, a že mě tímto způsobem chce sdělit něco, co se vůbec mě netýká. A on říkal: Tvoje nestandardní kroky. To, že jsi chtěla po mně ceny, které jsou důvěrné.
Samozřejmě já jsem měla zahájit poradu vedení a mám na to svědky, hodně svědků, že jsem řekla, že ji posuneme o čtvrt hodiny, kdy jsem se tedy uklidnila a pak jsem tu poradu vedla dvě hodiny, aby mně koncem porady moji kolegové začali upozorňovat na to, že v médiích proskakuje zpráva, že náměstek Štern učinil na protikorupční policii podání, kde mě označil jako podezřelou z nestandardních kroků. Skončili jsme poradu, a já už teď zkrátím svůj projev, víte teď už velice podrobně celý průběh, požádala jsem, aby zůstali náměstci včetně náměstka Šterna, a všichni jsme se ho ptali, za prvé, proč to udělal, a za druhé, proč to medializoval. Jeho odpověď byla opakovaná a zněla: Cítil jsem se obcházen, tohle se nedělá, to byl nestandardní krok, ministryně přece nemůže chtít informace o cenách, které by měly být důvěrné. A můj první náměstek pan doktor Pelikán říkal: Všechno bych ještě mohl pochopit - já tedy dávám do závorky: já ne - ale on řekl, všechno bych ještě mohl pochopit, ale vůbec už nechápu, proč jste musel vyjít z protikorupční policie, protože mezitím už to spočítali, že to bylo v tisku okamžitě, resp. v médiích, a zavolat Lidovým novinám. Udělal jste to? A on říkal: Ano, udělal jsem to a myslím, že je to správné, já si za tím stojím. Já jsem potom řekla, a tím skončím svoji informaci k bodu jedna: Děkuji, odejdi a my se poradíme, ale už bez tebe, jak na to budeme reagovat. A vydala jsem potom, naformulovala jsem tiskové prohlášení, které jsme vydali, abychom uvedli věci na správnou míru. Ostatní vývoj událostí jste měli možnost sledovat v médiích. Myslím si, že není třeba mého dalšího komentáře.
Pokud jde o bod dva, jaká je situace na Ministerstvu spravedlnosti. Já jsem vás chtěla pozvat, jakéhokoliv zájemce o návštěvu Ministerstva spravedlnosti, o rozmluvu s libovolným pracovníkem, ať už jde o řadového pracovníka, vedoucího pracovníka, náměstka, ať vám řekne, jaká je atmosféra na Ministerstvu spravedlnosti, ať ji porovná s dobou, která byla předtím, ať vám vylíčí, k čemu docházelo, ať vám vysvětlí ze svého pohledu zaměstnance, který má zkušenosti mnohem delší nežli já a myslím bude objektivnější i, jestli se mu pracuje na ministerstvu pod mým vedením velmi špatně, jestli používám metod, které neznal, a co je příčinou případné nespokojenosti.
Pokud jde o plnění legislativních úkolů, myslím, že bude lepší zeptat se prvního náměstka. Za 14 dní - já si stojí za tím, že legislativní úkoly splníme, byť třeba ne s ohledem na komplikovanost některých předpisů, konkrétně zákona o státním zastupitelství, kde nechceme předložit normu v termínu, která narazí a neprojde, takže hledáme i kompromisy, což mně bylo, tady opět odcituji pana poslance Blažka, právě první náměstkyní v minulosti velmi vyčítáno, že hledám kompromisy a podléhám tedy určitým mafiím, které na mě tlačí.
Čili já vždycky budu hledat kompromisy, ale samozřejmě jenom do určitého bodu. Nezávislost, ale současně odpovědnost státních zástupců musí být mnohem vyšší, větší a více zajištěna, než dosud.
Děkuji za pozornost. Jsem vám k dispozici. Závěrem mi dovolte jenom jedno povzdechnutí. Představovala jsem si jednání ve sněmovně trošku jinak a rozhodně jsem nechtěla dávat svými činy podnět k tomu, abyste se museli zabývat resortem spravedlnosti. To, co se stalo teď v posledních 48 hodinách, to jsem skutečně ani předvídat nemohla a nemohla jsem tomu ani předejít. Za ostatní věci beru plně svou odpovědnost, ale proto jsem se také trochu bránila žlutým kartám, protože ani do budoucna nemůžu zajistit, že nějaký člověk, který bude mít potřebu se zviditelnit, nebo z jakékoli jiné příčiny nezajde na protikorupční policii, neoznačí nějaký můj běžný pracovní postup za nestandardní a nezavolá potom médiím, která se této tematiky velice ráda ujmou. Za to samozřejmě žádnou garanci dát nemohu. Děkuji za trpělivost s dlouhým projevem. (Potlesk ANO.)
Prof. JUDr. Helena Válková, CSc.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: PSP ČR
