Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci,
i já bych se ráda vyjádřila a především bych ráda vedla věcnou debatu samozřejmě se všemi ministry, ale především s předkladatelem, kterým je pan ministr financí, k těm jednotlivým pozměňovacím návrhům, které hnutí ANO předložilo.
Já jsem měla tu možnost a přišla jsem na rozpočtový výbor a vyjadřovala jsem se k těm pozměňovacím návrhům, které jsem spolu se svými kolegy z poslaneckého klubu předložila. Ty pozměňovací návrhy bych rozdělila na dvě roviny. Jedna oblast se dotýká měst, obcí a krajů a ta druhá, o které bych chtěla v úvodu mluvit - a já si klidně počkám. Byla bych strašně ráda, kdyby mě pan ministr financí Zbyněk Stanjura v mém projevu poslouchal. Určitě nebudu tlačit na to, aby seděl tam, kde sedět má. Pamatuji si, že v minulém funkčním období si Alena Schillerová pomalu nemohla dojít ani na záchod a musela sedět zde celé ty hodiny, když se tady projednávala třeba změna rozpočtových pravidel ohledně toho, aby se mohl překročil rozpočet a dát finanční prostředky v rámci covidu - ty, kteří je potřebovali.
Hnutí ANO spolu se svými kolegy předložilo pozměňovací návrh na zrušení daňové výjimky na dary pro politické strany. Vy moc dobře víte, že vy, pětikoalice, tady v tuto chvíli předkládáte mnoho zrušení daňových výjimek. Ale jsou to daňové výjimky, které se dotýkají studentů, maminek, rodičů. Takže vy chcete zrušit daňovou výjimku na školkovné. Tak co chceme? Chceme, aby maminky i tatínkové, abych to jenom nevzala, šli do práce a přece to školkovné si oni pak mohli odečíst z toho daňového základu. Takže máme tady návrh zrušit školkovné.
Pak tady máme návrh zrušit slevu na manžela a manželku. Ano, tím vyjednáváním se pak došlo k tomu, že to bude možné pro děti do tří let. Už v prvním čtení jsem prosila pana ministra, zda by ještě nezvážil, zda by se ta hranice nemohla posunout třeba do pěti let, protože si myslím, že to má mnoho rodičů velmi náročné. Vím to sama ze své osobní zkušenosti, že samozřejmě když dáte díte do školky, tak také mnoho dní marodí, a samozřejmě když je dítě nemocné, tak toho rodiče opravdu potřebuje. Musím říct, že zrušit daňovou výjimku ohledně slevy na studenta - já si myslím, že to je obrovská motivace, aby studenti studovali a zároveň si u toho přivydělávali a pracovali, pomáhali nám. A my tuto slevu na studenta zrušíme!
Mgr. Jana Mračková Vildumetzová
Tato sleva na studenta přinese do státního rozpočtu zhruba 300 milionů korun. Myslím si, že to je opravdu kapička v tom oceánu. Absolutně nechápu, že chcete zrušit daňovou slevu na studenta, ale nedáváte kladné stanovisko ke zrušení daňové výjimky na dary pro politické strany. Tohle když řeknete lidem, tak ti lidé si řeknou, že to snad není ani možné. My nechceme zrušit daňovou výjimku na dary pro politické strany, ale chceme zrušit daňovou výjimku na slevy na studenta. Já tomu vůbec nerozumím.
Samozřejmě jsem bedlivě poslouchala na rozpočtovém výboru a děkuji, že pan ministr financí tam byl. Ale jeho důvody, že politické strany jsou základem demokratického systému a z tohoto důvodu tuto daňovou slevu nezrušíme? Nevím. Myslíte si, že to je dostatečný důvod? Takže my budeme rušit daňové výjimky těm, kteří to opravdu potřebují - a myslím, si to dává i smysl, například u té daňové výjimky slevy na studenta - ale pak tady máme protiklad, že tuto daňovou výjimku necháme, která by měla příjem - zdůrazňuji - do státního rozpočtu. To znamená, že třeba by se tím pokrylo i to, že bychom mohli nechat i tu slevu na studenta a těm studentům by to určitě velmi pomohlo a hlavně by měli určitě i větší motivaci k tomu při studiu pracovat. Řada z nich samozřejmě nemá ani jinou možnost, takže musí pracovat, ale nemůže si pak udělat ten odečet.
Pan ministr financí na tom rozpočtovém výboru také vystoupil a řekl, že ten náš pozměňovací návrh, který jsme předložili, je pouze pro fyzické osoby, není pro právnické osoby. Samozřejmě já jsem volala té osobě, která nám zpracovávala ten pozměňovací návrh a opravdu je to pro fyzické osoby a, pane ministře, chtěla bych vám říct, že už mám zpracovanou legislativně technickou změnu k tomuto návrhu, aby to bylo i pro právnické osoby. Je to jenom o tom, abyste řekl - ano, my dáme kladné stanovisko ke zrušení daňové výjimky na dary pro politické strany.
Já jsem v tuto chvíli ještě neslyšela pádný důvod pro to, proč by se tato daňová výjimka neměla zrušit. Když například vystupuje pan Jakob, předseda poslaneckého klubu TOP 09, který říká, že naše pozměňovací návrhy nebudou mít ten "úsporný efekt", nebudou mít příjem do státního rozpočtu, tak já musím říct, že v žádném případě neříká pravdu, protože tento pozměňovací návrh - a myslím si, že je tam řada dalších pozměňovacích návrhů mých kolegů - bude mít příjem do státního rozpočtu.
Pravdou je, že po tom rozpočtovém výboru ještě pan ministr financí říkal, že je možné, že ještě budou nějaké změny. To znamená, že v rámci těch pozměňovacích návrhů je možné, že ještě některý podpoří. Možná to bude zrušení té daňové výjimky na dary pro politické strany a hnutí. Takže možná pan ministr zareaguje a možná se k tomu ještě vyjádří. Legislativně technickou změnu, pane ministře, budu dávat dnes do systému, a pokud s tím budete souhlasit, tak to může platit jak pro fyzické, tak pro právnické, osoby.
No, a nyní bych se věnovala té druhé skupině a ta se dotýká měst, obcí a krajů. Před chvílí tady vystupoval předseda hnutí SPD, který tady hovořil o výzvě 20 primátorů. Máme 27 statutárních měst a 20 primátorů poslalo výzvu prezidentovi České republiky, předsedovi senátu, poslalo to všem poslancům a píší jim, že vládní balíček je likvidační. Myslím si, že to je obrovská skupina primátorů. S největší pravděpodobností se nepřipojili primátoři - ale v těch 20 jsou i primátoři se současné pětikoalice. Já přečtu, která města tuto výzvu poslala. Poslali to samozřejmě i panu premiérovi.
Jsou to města Děčín, Frýdek-Místek, Havířov, Hradec Králové, Chomutov, Karlovy Vary, Karviná, Kladno, Liberec, Most, Olomouc, Opava, Pardubice, Plzeň, Prostějov, Přerov, Teplice, Třinec, Ústí nad Labem, Zlín. Takže těchto 20 měst poslalo a jasně deklarovalo, že je tento vládní balíček likvidační a zároveň žádají, aby vládní balíček nezasahoval do financování měst a obcí. Je to především v rámci daně z nemovitosti, aby ji stát nezvyšoval, protože daň z nemovitosti byla vždycky výlučným příjmem měst a obcí. Když se tady dnes hovoří o tom, že máme jednu z nejnižších daní z nemovitosti, tak to není pravda, protože daň z nemovitosti můžou zvýšit města a obce až o 500 procent. Mohla to udělat a některá města toho využila a zvýšila ty místní koeficienty.
Zároveň tady taky těch 20 primátorů - napříč politickým spektrem zdůrazním - píše, nezasahujte nám do rozpočtového určení daní. Včera jsme tady s panem kolegou vedli velkou diskusi ohledně zákona o obcích a já jsem zvědavá, jestli popřípadě podpoří pozměňovací návrh, aby rozpočtové určení daní měst a obcí zůstalo na výši 25,84, protože jsme dlouhé roky za to bojovali, aby města a obce měly takovou výši rozpočtového určení daní.
Pamatuji si, když tady byl covid, když tady byl kompenzační bonus, když tady byla superhrubá mzda, která měla zasahovat do rozpočtového určení daní, tak to byli právě poslanci pětikoalice, kteří říkali, že se to musí promítnout v rozpočtovém určení daní. Proto se to navýšilo na tuto hodnotu, kterou v tuto chvíli chcete městům a obcím vzít. Ale zároveň jim chcete v příštím roce vzít pět procent na příspěvek na výkon státní správy, kdy dneska města a obce už doplácí ze svých rozpočtu 10 miliard korun. To se také změnilo.
Protože když ještě tady vládl ministr financí pan Kalousek, tak příspěvek na výkon státní správy se velmi zmrazil. Dokonce došlo k jeho snížení a teď za těch posledních osm let se to zvyšovalo a každý rok se tam přidávalo těch pět procent. A ejhle, co bude v roce 2024? Nejenom že se nepřidá pět procent, ale ještě se pět procent ubere. Považuji to za velmi nefér, protože ty povinnosti na ty města a obce se neustále přenáší v rámci výkonu státní správy.
Mohu uvést teď například jeden konkrétní příklad. Od 1. ledna se bude muset spustit registr ukrajinských vozidel na všech obcích s rozšířenou působností. Všechny ty registry budou muset mít ORPéčka připravená, budou je muset spustit, budou je muset obsluhovat a další s tím spojené povinnosti. Takových příkladů bych mohla uvést daleko více. Za to dostanou tyto obce s rozšířenou působností, kterých máme 205 v České republice, tak za to jim vezmeme pět procent v rámci příspěvku na výkon státní správy.
Chodí tady za mnou někteří kolegové, kteří jsou úplně nešťastní, protože rozpočet se bude projednávat dneska na vládě a říkají, jak to bude s tím příspěvkem? Protože samozřejmě řada těch měst a obcí se velmi bojí, protože v návrhu státního rozpočtu jsou ještě další věci, jako škrtnutí nepedagogických pracovníků a že by se to mohlo přenést na města a obce. To znamená, že by si museli hradit školníky, kuchařky, nepedagogické asistenty a tak dále.
Takže v tom návrhu to je, ale já jsem teď skočila trošičku někam jinam a ráda bych se vrátila k tomu, že ten návrh a to, co píšou primátoři je přece jasné a srozumitelné. Nezvyšujte daň z nemovitosti a nesahejte nám na rozpočtové určení daní. Já vím, že pan ministr financí bude argumentovat tím: Ale já jsem s tím návrhem nepřišel. S tím návrhem za mnou přišel Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv. A přišla za vámi Eliška Olšáková, která je zároveň poslankyní za hnutí STAN. A přišel za námi František Lukl, který je předseda Svazu měst a obcí, ale zároveň je to náměstek hejtmana v Jihomoravském kraji také za hnutí STAN.
Z těch jejich výroků a z těch jejich výstupů, tak oni říkají ano, my jsme šli za panem ministrem financí s tímto návrhem, ale řekli jsme si jasnou podmínku, kterou si přečtete i ze všech výstupů, které jsou i na stránkách Svazu měst a obcí. Nesmí se sáhnout na daň z přidané hodnoty. Nesmí se v žádném případě sáhnout na dépéháčko, protože to je největší příjem měst a obcí. A co jsme našli v komplexním pozměňovacím návrhu v rámci daňového balíčku? No že se na daň z přidané hodnoty městům, obcím sáhne. To znamená, že dneska je rozpočtové určení daní měst a obcí na hodnotě 25,84 a v návrhu je, že od 1. ledna roku 2024 se tato hodnota sníží na 24,92 % u daně z příjmu právnických, fyzických i u daně z přidané hodnoty. A od roku 2025 dokonce na 24,16 %. Také u všech těchto daní.
Takže znovu vyzývám z tohoto místa k tomu, aby se podpořily naše pozměňovací návrhy. Budu i požadovat, aby ta procedura, až se to bude hlasovat, já už jsem to říkala i na rozpočtovém výboru, aby, protože chápu, že kdyby se podpořil návrh na nezvýšení daně z nemovitosti, protože jsou to dvě spojené nádoby, nezvýšit daň z nemovitosti a nechat rozpočtové určení daní. To je to, co žádá dvacet primátorů našich měst napříč politickým spektrem a napsali to nám poslancům, napsali to předsedovi Senátu, napsali to panu premiérovi, napsali to prezidentovi České republiky. A já si myslím, že ten krok je správný a že starostové jsou nejblíže lidem, znají jejich požadavky, potřebují finanční prostředky na infrastrukturu, potřebují na mnoho oblastí, které potřebují zajistit. A tím, že tato vláda prakticky jde a nejenom, že bere finanční prostředky seniorům, mladým lidem, ale ruší finanční úřady, ruší pobočky české pošty, bude řešit pobočky úřadů práce. Ale víte, tím, že máme jednu z nejdražších energií, tak řada lidí, právě seniorů, si musí požádat o doplatek na bydlení. A řada seniorů nezvládne tu žádost vyplnit. A vy po těchto lidech budete chtít, aby na ty úřady práce cestovali několik desítek kilometrů.
A prostě pořád nevidím, že by došlo k redukci míst na jednotlivých resortech. Že by došlo k redukci míst na úřadech pověřených, které jsou pod těmi jednotlivými resorty. Já pouze vidím, že chcete rušit službu těm občanům, tu službu, která je blízko lidem. A proto se tady před lety reforma veřejné správy nedělala, abychom tady měli obce třetího, druhého a prvního typu. My jsme přece říkali, že musí být ta služba lidem co nejblíže. Ano, budete argumentovat tím, že jdeme cestou digitalizace. Ale já tu digitalizaci ještě pořád v takové míře opravdu nevidím. A vždycky a nemůžeme všem lidem říct, že musí jít jenom cestou digitalizace a musí si to vyřídit na internetu, on-line a tak dále. Vždycky tam musí být ta cesta, aby ten člověk si to mohl vyřídit, zeptat se, aby mu někdo pomohl s tou žádostí. Prostě mnoho lidí to potřebuje, chce se zeptat, chce to mít řádně vyplněné. A nebudeme se bavit vůbec o tom a minule mě někdo i upozorňoval na to, že pořád nejsou propojené ty úřady, nepředávají si ty informace. To znamená, že ten člověk tam stejně musí donést ověřenou kopii, protože ty úřady si ty informace nepředávají.
Takže to je rozpočtové určení daní měst a obcí, které tady budu asi opakovat neustále dokola, protože já prostě vnímám a opakuji to mnohokrát, že pokud budou spokojení starostové, tak budou spokojeni i občané. Víte sami, že starostové se v rámci politické reprezentace těší největší oblibě. A proto si myslím, že řada jejich kroků je velmi správných. Oni znají potřeby občanů a jestliže dojde k tomu, že jim finanční prostředky vezmete, tak může dojít a dojde a jasně to píšou primátoři, že dojde k omezení mnoha služeb. Že se budou zavírat kulturní instituce, městské policie a tak dále, kde už se mnoho věcí dneska na starosty přenáší. Řada starostů dneska prakticky zajišťuje cokoliv pro své občany. Nákup léků. To, že se zřizují Senior expresy v jednotlivých městech a obcích. Tamhle vidím moji kolegyni Renatu Oulehlovou, která u nás v Karlovarském kraji přišla s touto myšlenkou zřídit Senior expres, který dneska vozí seniory k lékaři, za rodinou, na nákupy a ti lidé to v obrovské míře využívají.
Takže já znovu prosím: Zachovejme... a byli jste to vy, kteří jste s námi, vy jste přece i s tím návrhem přišli, aby bylo 25,84 %. Jakmile dojde k tomu snížení. A hlavně vy říkáte, že daň z nemovitosti bude mít příjem do státního rozpočtu zhruba deset miliard. Ale vy přece víte, že rozpočtové určení daní nebo vývoj daní není predikovatelný. Vy přece nevíte, jak to bude s vývojem daní příští rok, další, následující. To znamená, že ta města a obce mohou přijít o daleko více finančních prostředků než co popřípadě dostanou v rámci daně z nemovitosti. A já kdybych byla starostka, tak proč mi má stát mluvit do toho, jestli budu nebo my zastupitelstvo zvyšovat daň z nemovitosti? Vždyť já na to mám místní koeficient! Nevstupujte do toho těm samosprávám! Nechte to na nich! Já vůbec tomu kroku nerozumím. A všichni víme, že i budu se vracet k tomu, že když jste kandidovali ve volbách, vždyť jste říkali, že nebude sahat na daň z nemovitosti. Tak když si řekneme, že je to v rukou a vždycky to bude v rukou měst a obcí a samospráv, tak to na nich nechte! A v žádném případě do toho nevstupujte a nechce jim i finanční prostředky v rámci rozpočtového určení daní.
A nyní bych se dostala k rozpočtovému určení daní krajů. Včera jsem tady opět natáčela, měla jsem tady dotazy, že Středočeský, Jihomoravský, Liberecký, Zlínský a další kraje předkládají zákonodárnou iniciativu v rámci rozpočtového určení daní krajů. A já říkám té paní redaktorce: "No, paní redaktorko, ale to, co předložily tyto kraje, tak je náš návrh, který je v systému pod číslem 3141." A já jsem zaregistrovala, že když přišel na jednání František Lukl a Eliška Olšáková ohledně daně z nemovitosti, tak pak samozřejmě přišla i Asociace krajů a říká, no, tak když budete sahat na ten RUD těm městům a obcím a nesáhnete na to DPH, tak pojďme řešit i rozpočtové určení daní krajů. Pak jsem viděla Víta Rakušana v reportáži, jak říkal, jak se ty kraje domluvily, že už je to jasné, že se to rozpočtové určení daní krajů změní. A pak jsme se nakonec dozvěděli, že k té dohodě nedošlo a že například paní hejtmanka Středočeského kraje zvažuje, že podá ústavní stížnost, že ta kritéria se mnoho let neměnila a především, samozřejmě, počet obyvatel, kde ve Středočeském kraji došlo k velkému nárůstu počtu obyvatel.
Takže takový paradox je, že my tady ten pozměňovací návrh máme, například ve Středočeském kraji, jestli se nepletu, tak v krajském zastupitelstvu je pan Jakob, pan Lochman, nevím, jestli tam je ještě pan Kupka, a tak to bude takový jakoby paradox, jestli tedy pro tento pozměňovací návrh, který všem krajům dává více finančních prostředků, zároveň jsou v tom zahrnuty opravy silnic druhých a třetích tříd, což velmi podporuji, protože kraje na ty finanční prostředky vždycky na začátku roku mnoho měsíců čekají, a to nejsou jenom silnice druhých a třetích tříd, ony jsou to i opravy mostů, které dneska ve vlastnictví mají kraje, zhruba 12 000 a třetina jich je v havarijním a velmi špatném stavu. Já asi, kdybych byla ve vedení kraje nebo byla bych asi v Asociaci krajů a nejenom, že dochází tedy k tomu, že asi s největší pravděpodobností se tento pozměňovací návrh nepodpoří, ale ona tato vláda sahá i na RUD krajů! Ona jim ho také snižuje. Já bych se určitě k tomu postavila tak, že bych řekla, ať si vezme stát do majetku ty mosty a ať si je opraví, protože most musíte opravit, když je v havarijním stavu a ty finanční prostředky, které na to ty kraje musí vynakládat, jsou opravdu ve velkých a obrovských částkách a ty dopady do těch rozpočtů jsou opravdu velké.
Takže takový paradox bude, že tito poslanci, o kterých jsem hovořila, když ten pozměňovací návrh nepodpoří a pak tedy napíšou ústavní stížnost, tak mně to připadá takové jako protirozumové nebo nelogické. Ten návrh tu je, jsou tady ta kritéria a znovu říkám, všechny kraje dostanou více finančních prostředků, kromě hlavního města Prahy, ale hlavní město Praha je obec postavení kraje a hlavní město Praha dostává rozpočtové určení daní jak v rámci obce, tak i v rámci kraje. Ano, to znamená, že Praha má v rámci rozpočtového určení daní ten příjem jak z obcí, tak z krajů. Samozřejmě, že ten návrh v rámci rozpočtového určení daní krajů je jak na rozlohu kraje, na počet obyvatel, ale i na poměr počtu studentů středních škol. Zároveň se tam zohledňuje délka silnic ve správě kraje a pak je tam samozřejmě i poměr podílu počtu obcí, poměr počtu urgentních příjmů typu jedna a je tam také další kritérium, a to je poměr počtu výjezdových základen zdravotnické záchranné služby.
Takový povzdech, který mám, a ten je z Karlovarského kraje, protože víte, že jsme strukturálně postižený kraj, tak podle tohoto návrhu by Karlovarský kraj dostal více asi o 400 milionů korun. Přesto současné vedení kraje k tomuto také nedává kladné stanovisko. Vůbec tomu nerozumím, vůbec to nechápu, protože jestliže města, obce dostanou méně finančních prostředků a tak dále, tak bude jasné, že ty kraje budou muset vypisovat dotační programy, budou muset pomáhat nejenom městům a obcím, ale zranitelným skupinám a všem dalším, jak v oblasti sportu, kultury, zdravotnictví, školství, a takto bych mohla pokračovat.
Takže já si myslím, že ten návrh je určitě správný, to navýšení toho RUDu a hlavně, že tam jsou ty opravy těch silnic druhých a třetích tříd a mostů a nebude se to muset každý rok schvalovat v rámci Státního fondu dopravní infrastruktury. Budou už to tam mít zahrnuté a budou moci plánovat opravy těch jednotlivých silničních úseků, popřípadě těch mostů, které jsou ve špatném nebo havarijním stavu.
Takže to je představení našich pozměňovacích návrhů, chtěla bych říct jedné skupiny. Já budu samozřejmě velmi ráda, pokud bychom tady k tomu opravdu vedli věcnou debatu, pokud by pan ministr financí k tomu vystoupil a pokud by se nám podařilo ho přesvědčit, aby bylo schváleno zrušení daňové výjimky na dary pro politické strany, aby se lidem nezvyšovala daň z nemovitosti a bylo zachováno rozpočtové určení daní měst a obcí.
Děkuji vám za pozornost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
