Šéfa evropské komise navrhuje Rada, tedy premiéři a presidenti (většinou cca 21 zemí). Musí přitom zohlednit výsledky voleb do EP (vyhrála EPP, před socialisty a Macronovou stranou posílenými Liberály). Navržený kandidát musí získat podporu v parlamentu, ideálně velkých, prounijních skupin (tří zmíněných a Zelených).

Již to je složité. Navíc, v Radě mají zmíněné tři skupiny podobný počet hlasů. Takže, zablokovat kohokoliv je snadné, nalézt dohodu složité.

Bohužel, mezi Radou a Parlamentem je jeden ještě větší rozpor, než otázka jmen a států.Je jím touha premiérů, mít "slabého" šéfa komise, který "zúřaduje", co mu řeknou (vpraxi to, co budou chtít velké země). Zatím co parlament preferuje, aby šéf komise dělal to, co mu ukládá smlouva - tedy navrhoval legislativu, která je ve prospěch spojenectví a nekompromisně plnil smlouvy, včetně dohledu nad dodržováním pravidel.