Vážení a drazí spoluobčané, přeji Vám a Vašim blízkým i nám všem co nejkrásnější svátek československé státnosti. Bylo by hezké, kdybychom si ho všichni připomněli tím, že si vyvěsíme doma vlaječku České republiky.

28 říjen není jen formální datum, je to zcela zásadní připomínka, že naše národní suverenita, svrchovanost našeho národa, náš národní stát, není samozřejmost. Trvalo 300 let než jsme se jí znovu domohli. Byla to léta bojů a to bojů doslova a do písmene, ve kterých byli Češi a Moravané vražděni, mučeni, vězněni a celý náš národ byl ponižován a vystaven odnárodňující germanizaci. Byl to heroický boj, který na přelomu 18. a 19. století s podporou venkova vedlo fakticky jen pár desítek uvědomělých českých vlastenců intelektuálů. Za první světové války ho dovršili čeští legionáři.

Vážení spoluobčané, v tento dnešní den vzpomeňme na tisíce obětí, na utrpení a práci, kterou stálo obnovení naší národní svrchovanosti. A mysleme na to, že náš stát, naše země, náš národ není samozřejmost. Je to něco, co stálo nesmírné úsilí a nesmírné oběti, a je to něco, co nepatří jenom nám, je to odkaz našich předků našim potomkům. Nedovolme nikomu naši zemi prodat komukoli. Pro naše národy Čechy, Moravany a Slezany je více než výstižné, že náš boj o svrchovanost byl spojen i s bojem za demokracii a občanskou svobodu.