Dobrý den, pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych jménem skupiny 18 předkladatelů tohoto návrhu novely zákona před vás předstoupil a krátce odůvodnil, co je předmětem tohoto tisku. Jsou zde dvě oblasti, kterými jsme se zabývali, a vycházejí z aktuálních situací a znalostí problematiky řešení přestupků na místě. Po přijetí nového zákona o odpovědnosti za přestupky, který nabyl účinnosti 1. 7. 2017, došlo k situaci, kdy sankce, které lze ukládat za přestupky, zůstaly stejné jako u starého zákona č. 200. A přestupky tzv. bagatelní, které se řeší na místě, se řešily buď napomenutím nebo uložením blokové pokuty. Pro napomenutí však bylo potřeba vyplnit stejné formuláře, stejné bloky jako na pokutový blok a byla vznesena otázka, jaká je společenská poptávka pro to, aby strážníci, popřípadě policisté takto administrativně řešili věc, kterou v podstatě neřeší pokutou, ale pouze postaru domluvou. Zjistilo se, že taková společenská poptávka není, že takové přestupky evidovány nikde nejsou a že to zbytečně policii a strážníky administrativně zatěžuje. A proto jsme se rozhodli, že se navrátíme k modelu, který byl právě v zákoně č. 200 z roku 1990 Sb., o přestupcích, kde bylo uvedeno, že pokud nelze přestupek vyřešit na místě domluvou, uloží se bloková pokuta. Takže tuto konstrukci jsme znovu vrátili do zákona o odpovědnosti za přestupky vložením nového § 91, kdy je první věta nahrazena větou: "Správní orgán může příkazem na místě uložit pouze pokutu, pokud nestačí domluva a obviněný nebo osoba jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, souhlasí se zjištěným stavem věci s právní kvalifikací skutku, s uložením pokuty a její výší atd. Slovo "napomenutí" a "pokuta" se pak poté mění pouze na "pokuta".