Je zajímavé, že přes svou krutost a ideologičnost jsou lídři IS velmi praktičtí lidé.  Vědí, že k provozu státu a jeho vojenských sil jsou potřeba peníze a že dokud budou mít peníze, budou mít i bojovníky. A tak je lidé, kteří budou pod jejich vládou, budou muset respektovat. Rádi, nebo neradi.

V logice věci tedy bude muset Západ dříve či později do oblasti Sýrie a Iráku vyslat malý, ale vysoce bojeschopný kontingent, který bude schopen využít leteckých útoků na vojenské cíle. Nebo se USA budou muset dohodnout s ochotnými „nealiančními“ partnery typu Íránu a Assadovy vlády. To jsou jediné vojenské síly v regionu, které jsou schopny zvrátit situaci v Iráku a Sýrii v neprospěch IS.

Turecko, jak je zřejmé, dělá vše proto, aby nemuselo zasahovat vůbec a vymýšlí proto nejrůznější důvody, když například srovnává Asadovu vládu s běsnícím IS.