Přiznám se, že pro mě nebyl výsledek prezidentské volby zas až tak překvapivý. Nepřipouštěl jsem si jen (spíše platí, nechtěl jsem si připustit) závěrečné skóre volby rozdílem třídy.
A tak jsem mohl s předstihem uvažovat o příčinách volební prohry R. Fica. R. Fico vždy v minulosti dělal volební kampaň naplno, s velkým osobním nasazením a příkladným emočním angažmá. Někdo, nevím kdo, mu před dvěma léty – po grandiózním vítězství v parlamentních volbách – vcelku moudře poradil, aby se změnil z politického lídra ve státníka. Ve státníka, který bude schopen získat hlasy významné části slovenské střední třídy. Bez těchto hlasů nemohl R. Fico vyhrát prezidentskou volbu.
R. Fico zaznamenal v posledních dvou letech skutečně jistou osobnostní proměnu. Na významnou část občanů začal ovšem působit jako technokrat bez velkého osobního angažmá. O validnosti této mé premisy svědčí mj. to, že ve II. kole prezidentské volby nedocílil, pokud jde o počet odevzdaných hlasů, zdaleka ani volebního výsledku svého Smeru z minulých parlamentních voleb před dvěma lety.
Zdá se, že velkou chybou R. Fica a Smeru bylo také to, že po vynikajícím výsledku posledních parlamentních voleb, ve kterých Směr získal absolutní většinu křesel v parlamentě, nenabídl plnohodnotnou účast ve vládě např. KDH. Byla by to dobrá investice, ze které by mohl těžit dnes dividendu. Ale to se nestalo.
A za třetí, ještě před pár týdny bylo v rukách R. Fica samotného, aby si pro druhé kolo volby prezidenta „vybral“ jiného, vyhraněně pravicového kandidáta Procházku. Např. tím, že by na něj útočil, chodil by jen s ním do debat.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.


